Praha - Fondy bývalého penzijního připojištění, dnes nazývané transformované fondy, v nichž si na přilepšení ke státnímu důchodu spoří téměř čtyři miliony lidí, se loňskými výsledky příliš chlubit nemohou. Od roku 2013 prakticky všechny s přehledem překonávaly inflaci - loni ale pět z osmi penzijních fondů svým klientům reálně nic nevydělalo.
Nad inflací, která loni dosáhla v průměru 0,7 procenta, zhodnotily peníze jen transformované fondy Allianz, Axa a České pojišťovny. Většina dalších fondů skončila těsně pod hranicí inflace nebo přímo na ní. Kompletní výsledky za rok 2016 zveřejnila Asociace penzijních společností ČR.
Výsledky za rok 2016:
| Penzijní společnost | Výnos za rok 2016 |
| Allianz | 1,03 % |
| Axa | 1,025 % |
| České pojišťovny | 0,94 % |
| Inflace | 0,70 % |
| ČSOB | 0,70 % |
| České spořitelny | 0,68 % |
| Komerční banky | 0,66 % |
| NN | 0,66 % |
| Conseq | 0,47 % |
Výnos zajistí stát
Obecně platí, že úspory Čechů na důchod trpí vedle rostoucí inflace i tím, že úrokové sazby se nyní na finančních trzích pohybují na historických minimech. Většinu "volných peněz" investují transformované fondy do státních dluhopisů, aby klientům mohly zaručit, že neprodělají - což je podmínka, která u smluv uzavřených před rokem 2013 stále platí.
Fondy, které loni připsaly nejvyšší zhodnocení, měly výhodu v tom, že držely ještě starší dluhopisy s vyššími výnosy. Loni český stát vydával dluhopisy se splatností do šesti let se záporným výnosem, zatímco před pěti lety to bylo i jedno procento. Na desetiletých státních cenných papírech tehdy investoři získávali i tři procenta.
Problém s nulovým či záporným výnosem měly loni fondy i při ukládání většího balíku peněz v bankách. Banky si významnější nafukování vkladů hlídají, aby nemusely více platit do záchranného fondu na zamezení dalším bankovním krizím.
"Relativně nízké zhodnocení je ale vyvážené jistotou účastníků, že jejich prostředky se podle zákona nikdy nemohou znehodnotit," připomíná Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Při započítání státních příspěvků, případných příspěvků zaměstnavatele nebo daňových úlev umí penzijní spoření zhodnocovat úspory stále v řádech jednotek procent.
Pro typického střadatele, který si spoří zhruba 700 korun měsíčně a nedostává příspěvky od zaměstnavatele, se celkové roční zhodnocení za loňský rok v průměru blíží ke čtyřem procentům.
"Vzhledem k nízkým sazbám je průměrné zhodnocení transformovaných fondů docela úspěch. Je také výrazně lepší než u povinných konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření," upozorňuje Aleš Tůma, analytik společnosti Partners.
Do starého penzijního připojištění už od prosince 2012 nemohou vstupovat noví zájemci. U nových fondů takzvaného doplňkového penzijního spoření, ve kterých si zatím spoří kolem 550 tisíc lidí, se inflaci loni podařilo překonat patnácti fondům ze sedmadvaceti. Šlo hlavně o akciové fondy, naopak výnosy konzervativních fondů byly kolem nuly.
Letos inflaci neporazí žádný
Transformované (staré) penzijní fondy zatím těží z části nakoupených dluhopisů v minulosti, které drží do splatnosti a ze kterých jim plynou vyšší výnosy. Když ale potřebují peníze znovu umístit, mají problém získat alespoň minimální výnos. Už teď je tak zřejmé, že zhodnocení penzijních fondů bude letos horší než loni.
"S inflací krok neudrží," potvrzuje Tůma. Donedávna nízká inflace v Česku začala opět růst a naposledy v dubnu byla na rovných dvou procentech. Podle ekonomů se inflace bude po celý rok držet nad cílem ČNB. Znamená to, že zhodnocení fondů pro klienty by se muselo dostat nad dvě procenta, aby letošní inflaci dokázaly překonat.
Efekt nízkého zhodnocení u penzijního připojištění ale tlumí štědrá státní podpora. Kdo si ukládá od 300 do 999 korun měsíčně, dostane od státu 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun tedy klient od státu získá 230 korun.
Kdo chce od penzijních fondů vyšší výnos, který by mohl překonat rostoucí inflaci i před započtením státního příspěvku, ten by měl uvažovat o přestupu do takzvaných účastnických fondů, které investují do akcií. Srovnání za dosavadní působení obou typů fondů na trhu ukazuje, že výrazně úspěšnější jsou zatím právě nové fondy, které penzijní společnosti nabízejí od roku 2013 (podrobnosti čtěte zde).
Průměrný výnos transformovaných penzijních fondů v letech 2011 až 2015
| Penzijní společnost | Průměrný výnos |
| Allianz | 1,83 % |
| České pojišťovny | 1,78 % |
| ČSOB | 1,57 % |
| AXA | 1,51 % |
| Komerční banky | 1,51 % |
| Inflace | 1,46 % |
| České spořitelny | 1,45 % |
| NN | 1,45 % |
| Conseq * | 1,42 % |
* do roku 2012 Aegon
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
