Kalousek chce daně, které zdraží plyn a elektřinu

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
3. 3. 2012 11:50
Ministerstvo financí navrhuje vyšší daně z energií pro domácnosti

Praha - Domácnosti by v příštích letech mohly na daních z energií odvést do státní kasy několik miliard korun navíc oproti současnému stavu.

Počítá s tím - vedle dalších opatření - plán ministra financí Miroslava Kalouska. Cílem je nepřekročení plánovaných schodků rozpočtu pro roky 2013 a 2014.

Vyšší zdanění energií, o nichž online deník Aktuálně.cz informoval už po Kalouskově pondělní prezentaci, má podle předběžných výpočtů přinést státní kase 4,1 miliardy korun (v roce 2014, kdy se mají tato opatření projevit naplno).

Ministerstvo navrhuje tři změny: Zdvojnásobení daně z elektřiny, zrušení daňového osvobození zemního plynu pro domácnosti a zavedení uhlíkové daně.

U elektřiny procento navíc

Všech domácností - ale i firem a dalších odběratelů - se dotkne případné zdvojnásobení daně z elektřiny. Od toho si ministerstvo slibuje dodatečných 1,2 miliardy korun v roce 2013 a ještě o dvě stě milionů více v roce 2014.

Pro rodiny by to znamenalo zvýšení celkové roční platby za elektřinu zhruba o procento.

Daň z elektřiny totiž nyní činí 28,30 korun za megawatthodinu (MWh) a tato daň dále podléhá ještě dani z přidané hodnoty. Celkově by tak zdvojnásobení této daně znamenalo zdražení o 33,96 koruny za jednu MWh.

U domácnosti, která elektřinou netopí ani neohřívá vodu, by to při průměrné spotřebě 2,2 MWh za rok znamenalo zdražení o necelých 75 korun ročně. Zvýšená daň by tak celkovou platbu za elektřinu zvedla zhruba o 0,6 procenta.

Kdo doma elektřinou topí, připlatil by si samozřejmě více. Při spotřebě 15 MWh za rok znamená dvojnásobná daň z elektřiny 510 korun navíc a tedy zdražení o zhruba jeden a čtvrt procenta.

U plynu dvě procenta navíc

S devíti sty miliony ročně navíc počítá ministerstvo financí, pokud by se mu podařilo prosadit konec osvobození zemního plynu, který domácnosti využívají pro vytápění, od daně ze zemního plynu.

Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů by se konec daňového osvobození týkal zhruba 1,5 milionu domácností.

Ministerstvo ve svém návrhu neuvádí, kolik by výše daně pro domácnosti činila. Pokud by byla stejná, jaká nyní platí pro firmy, připlatily by si domácnosti zhruba 35 korun za MWh. Samotná daň ze zemního plynu sice vyjde na 30,60 koruny za MWH, ale i ona spoluvytváří, stejně jako daň z elektřiny, základ pro výpočet DPH.

„Typickému zákazníkovi by vzrostly roční náklady v případě zrušení osvobození od daně ze zemního plynu pro domácnosti o 765 korun," řekl v úterý online deníku Aktuálně.cz Pavel Grochál ze společnosti RWE Transgas.

Typickým zákazníkem je přitom myšlena rodina žijící v domě s roční spotřebou 25 MWh, která tak ročně za zemní plyn utratí 37 645 korun. V případě zrušení osvobození by si tedy taková rodiny ročně připlatila zhruba dvě procenta z celkové platby.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Zvýšit DPH a zmrazit důchody. Vláda chystá další škrty
Vyšší daně, nižší důchody. Jak se vás dotknou škrty
Porodné má úplně skončit, chudé rodiny přijdou o 13 000

Zastánci osvobození hovoří o tom, že jeho setrvání dává smysl, protože i nadále platí, že stát by měl tuto ekologičtější formu vytápění (tedy pomocí zemního plynu) podporovat.

Pro konec osvobození naopak jsou zástupci tepláren. Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek říká, že současný stav je nerovnovážný, protože domácnosti, které odebírají teplo od tepláren už tuto daň ve svých cenách hradí, na rozdíl od domácností, které mají vlastní plynový kotel nebo společnou panelákovou kotelnu.

Obě skupiny přitom tvoří z celkového počtu domácností shodně zhruba čtyřicet procent. Zatímco jedna ale daň platí, druhá nikoli.

Necelé dvě miliardy z uhlí

S takovou argumentací souhlasí i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS.

"Zatímco systémy centrálního zásobování teplem jsou zatíženy poplatky a množstvím regulace, domácnosti a lokální zdroje tepla jsou od jakýchkoli daní oproštěny. A to i přesto, že používají stejné palivo - uhlí, plyn, biomasu," řekl již dříve pro Aktuálně.cz ministr.

Právě zmíněného uhlí se má týkat poslední navržená daň. Jak již online deník Aktuálně.cz informoval, od roku 2014 by domácnosti nově měly platit také uhlíkovou daň.

U té ministerstvo financí počítá s ročním příjmem státní kasy ve výši 1,8 miliardy korun.

Sami zástupci ministerstva ale upozorňují na to, že zatím jde jen o předběžné odhady a navíc není jisté, že všechny návrhy projdou vládou. Věci veřejné se již například vyjádřily proti uhlíkové dani.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy