Mluvit o výši mzdy je dnes in. Firmy se předhánějí v nabídkách a směle uvádějí konkrétní částky. "Přijďte k nám, dáme vám nástupní mzdu 28 tisíc korun," hlásají inzeráty. Před pár lety věc nemožná, o platech se v inzerci vůbec nemluvilo. Dnes je to naopak, kdo o ní nemluví, je podezřelý: možná platí špatně nebo něco tají.
Některé společnosti jdou přitom v komunikaci s uchazeči ještě dál a nabízejí garantovanou interní mzdu: "Všem napříč pozicemi dáme minimálně 24 tisíc," ohlásil nedávno Kaufland. Otázkou je, zda tím určil další trend na poli odměňování u nás, nebo jde o ojedinělý pokus, jak získat na trhu s minimální nezaměstnaností konkurenční výhodu.
"Vážíme si práce našich lidí, proto jsme stanovili minimální interní mzdu, kterou garantuje bez ohledu na to, zda pracují na prodejně, v logistice, v masozávodě, nebo na centrále. Od 1. března 2019 bude minimální interní mzda při plném pracovním úvazku 24 tisíc korun. Tato minimální mzda platí na provozních pozicích na prodejnách už od června loňského roku," uvedl v prohlášení Kaufland.
Podle Michala Nováka z pracovního portálu Profesia.cz, je tato cesta v odměňování, kterou Kaufland zvolit, transparentní a pro uchazeče o zaměstnání nejlépe čitelná.
"To může být v očích uchazečů jedno z rozhodujících kritérií. Navyšování mezd v maloobchodních řetězcích je určitě dobré pro zaměstnance. Na určitých pozicích a v určitých oborech výše mzdy poněkud devalvuje trh, ale je to přirozená reakce na to, co se na něm v současné době děje," míní Novák, podle něhož je dobře, když zaměstnavatel zlepšuje pro své zaměstnance podmínky pro práci a zvyšuje jejich životní úroveň.
Bude odvážlivců s garantovanou mzdou přibývat?
Díky nízké nezaměstnanosti rostou platy v Česku rychlým tempem. Mzda ve výši 24 tisíc korun hrubého pro skladníka je vysoko nad zaručenou mzdou, která garantuje minimum v jednotlivých profesích.
Právě u nekvalifikovaných pozic je nárůst nejvýznamnější, protože se uchazeči na tyto pozice velmi obtížně hledají. "Právě proto bude podle mě k institutu interní minimální mzdy sahat čím dál více firem. Předpokládám, že první budou maloobchodní řetězce, výrobci v oblasti automotive a potom stále rostoucí e-commerce. Tyto obory díky svým specifikům bojují s nedostatkem zaměstnanců nejvíce," říká Viktor Kustein ze společnosti Feedyou, která poskytuje firmám chatboty, počítačové programy určené ke komunikaci.
Podle něj jde o celosvětový trend. "Kvůli nedostatku pracovníků v rozvinutých ekonomikách, jako je Evropská unie nebo Spojené státy, je pro firmy zaměstnávající velké množství málo kvalifikované pracovní síly zvyšovaní takzvané interní minimální mzdy často jediným prostředkem, jak udržet nebo nalákat dostatečný počet pracovníků, a tím alespoň udržet stávající výkonnost," doplňuje Viktor Kustein.
Jako příklad uvádí americký Amazon, který se rozhodl pro zvýšení interní minimální mzdy pro všechny své pracovníky na 15 dolarů za hodinu, a to od listopadu 2018. "Tuto částku nezvolil náhodou. Jedná se o více než dvojnásobek aktuální zákonné minimální mzdy v USA. Amazon tím jako jeden z největších tamějších zaměstnavatelů možná rozhýbe trh práce a v konečném důsledku tato změna povede i ke skokové změně zákonné minimální mzdy, případně k revizi imigrační politiky USA," dodává Kustein.
Do zákona to nedávejme
S garantovanou mzdou ovšem jen na určité profese přišla loni také společnost Česká Lékárna Holding vlastněná investiční skupinou Penta, která provozuje síť lékáren Dr.Max. Dává 40 tisíc lékárníkovi a 26 tisíc farmaceutickému asistentovi. To jsou garantované nástupní podmínky, které platí od loňského července.
"Celý lékárenský trh se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a jestliže provozujeme víc než 420 lékáren, je jasné, že se tento trend do jisté míry týká i nás", vysvětluje Daniel Horák, generální ředitel společnosti, podle něhož vedle motivačního efektu je předností garantovaných základních mezd i to, že jsou transparentní.
A jak se jim tento krok, který se ovšem jiným provozovatelům lékáren příliš nezamlouval, povedl? "V září jsme meziročně zaznamenali nárůst zájemců o 70 procent, takže lze říci, že se nám krok vyplatil a vzbudil vyšší zájem o práci u nás," říká tiskový mluvčí společnosti Michal Petrov..
Personalista Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire chápe interní garantovanou mzdu na pozicích, na které se dává plat "tabulkově", tedy že všichni na té pozici začínají na stejné úrovni bez ohledu na zkušenosti, jako zajímavý.
"Je to určitě dobrá cesta jak získat pozornost uchazečů a vždy, když to trochu jde, tak mzdu komunikovat. Na druhou stranu je třeba být opatrný v tom, aby se taková věc nedostala do zákona, jako je tomu nyní na Slovensku. To je cesta špatným směrem," připomíná personalista slovenský zákon z loňského roku, který firmám nařizuje v inzerci uvádět výši mzdy. A když už jí uvedou, nesmějí kandidáta přijmout za nižší mzdu.
Surka tomuto nařízení vytýká mimo jiné to, že se na inzerovanou pozici přihlásí uchazeč, který je daleko juniornější, než inzerent zamýšlel. Přesto by ho ve firmě rádi vyzkoušeli, ale ovšem už za nižší mzdu. A to nemůžou bez obcházení zákona. "Plat dohodnutý mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v privátní sféře je výlučně soukromou záležitostí těchto dvou subjektů, která vyplývá ze vzájemné dohody," uzavírá personalista.
U nás se interní mzda nehodí, říkají firmy
Podle ankety Aktuálně.cz mezi několik firmami ale zatím Kaufland velkou inspirací není. Už před ním tedy oznámil Lidl garantovanou mzdu 28 tisíc ale pouze pokladním a prodavačkám. Tesco o podobném modelu odměňování napříč pozicemi neuvažuje, stejně tak Albert.
"Žádný podobný marketingový koncept nepřipravujeme, nicméně kolegům v obchodech mzdy navyšujeme. Od 1. ledna loňského roku došlo k navýšení v průměru o 19 % a od ledna 2019 navyšujeme mzdy provozních zaměstnanců v obchodech v průměru o 17 %. V roce 2018 jsme investovali do mzdových prostředků dodatečnou půl miliardu korun. Přibližně stejné prostředky si vyžádá i letošní navyšování, které je sice procentuálně nižší, ale z vyššího základu," říká ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.
Ani v jiných oborech se o garantované mzdě zatím příliš neuvažuje. I když například vedení Stavebnin DEK tato myšlenka zaujala. "Interní minimální mzda je pro nás důležitým odrazovým můstkem na cestě ke statusu silného hráče na českém trhu, takže o zavedení uvažujeme. Je to důležitá součást motivačního prostředí. Samostatná mzda však není dostatečnou zárukou, že zaměstnanci budou u nás spokojeni. Je zde mnoho dalších oblastí, které chceme rozvíjet a zlepšovat. Například vzdělávání a rozvoj zaměstnanců," říká Tomáš Hlavatý ze Stavebnin DEK.
Makro jde jinou cestou. "Jelikož jsme servisně orientovaní, nepracujeme s minimální interní mzdou. Náš systém je založený na rozvoji a motivaci, kdy odměňujeme zaměstnance podle znalostí, zkušeností a přístupu k zákazníkům. Zároveň je třeba dodat, že náš systém odměňování je zcela konkurenceschopný," říká Romana Nýdrle z Makra.
Firmy nabízející odbornější pozice zase říkají, že se k nim interní mzda nehodí. "Podobné kroky jsou přínosné v retailu či ve výrobě, tedy tam, kde jsou nabízeny spíš nižší mzdy a stanovení spodní hranice může přitáhnout pozornost uchazečů o práci. V oboru podnikových služeb nebo i v jiných segmentech, kde se jedná o vysoce kvalifikovanou práci a mzdy se pohybují často i výrazně nad celorepublikovým průměrem, nemá tohle opatření žádný význam," Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových služeb.
Podobně reaguje i Kateřina Brikciová, personální manažerka z finanční společnosti Provident Financial. "Zavedení interní garantované mzdy má podle mého názoru smysl například v odvětvích, kde firmy zaměstnávají méně kvalifikovanou pracovní sílu, což se netýká finančního sektoru. V naší společnosti zaměstnáváme kvalifikované experty napříč celou strukturou. Ty také musíme adekvátně odměňovat. Zavedení interní garantované mzdy tedy nezvažujeme."
