reklama
 
 

Firmy ve velkém nabírají šedesátníky. Nechají si víc věcí líbit, netlačí na peníze

20. 12. 2018 15:35
Na nedostatkem lidí zmítaném trhu práce výrazně přibylo zaměstnaných seniorů. Firmám totiž zoufale chybějí lidé, a tak hledají i mezi dříve odstrkovanými skupinami. Předsudků vůči "dříve narozeným" se však ještě nezbavily.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu je v Česku zaměstnáno 460 tisíc osob starších 60 let, což je o 30 tisíc víc než na konci roku 2017. Zaměstnáváním seniorů firmy řeší nedostatek pracovních sil v době rekordně nízké nezaměstnanosti.

Přesto se podle studie personální agentury Adecco Group senioři stále poměrně často setkávají s předsudky ze strany zaměstnavatelů. Ti si mnohdy myslí, že mladší uchazeči o práci budou pracovat pilněji a rychleji, nebudou jim vadit přesčasy a zůstanou u zaměstnavatele déle. I proto byli v minulosti starší zaměstnanci odstrkovanou skupinou, a tedy nejpočetnější skupinou mezi dlouhodobě nezaměstnanými.

"Postoj českých zaměstnavatelů se v tomto ohledu poslední dobou zlepšuje. Firmy postupně zjišťují, že kromě řešení aktuálního nedostatku pracovních sil jim zaměstnávání starších osob může přinést i řadu výhod," říká Ondřej Wysoglad, ředitel Adecco pro Českou a Slovenskou republiku.

Vedle dlouholetých zkušeností a znalostí je podle něj pro tyto zaměstnance typická vyšší míra loajality, spolehlivosti i zodpovědnosti vůči pracovním povinnostem. Zároveň často poskytují lepší zákaznický servis, více dbají na dobrou pověst firmy a ve výrobních odvětvích vykazují vyšší produktivitu,

"O žádnou hitparádu nejde"

Že na trhu práce přibývá starších zaměstnanců, je podle analytika společnosti LMC Tomáše E. Dombrovského fakt. Ale o žádnou hitparádu prý zatím nejde, firmy je mnohdy berou jako z nouze ctnost.

"Ačkoliv lidé starší 55 let patří k nejloajálnějším zaměstnancům a nechají si víc věcí líbit, firmy si je nepředcházejí, hřeší na to. Tito lidé jsou tak nejméně často povyšováni a nejméně se jim přidává na mzdě," říká Dombrovský.

Nicméně se podle něj už na českém trhu dají najít firmy, které si uvědomují, že jim zaměstnanci budou scházet i v budoucnu, a snaží se nabídnout starším lidem lepší podmínky k práci, aktivně je oslovují a zvou na pohovory. "Ale zatím jsou to spíše výjimky," dodává analytik. 

Jsou mentory pro mladé

Například společnost Generali má ve svém týmu 20 % lidí předdůchodového věku. "Mohou využívat benefity stejné jako jejich ostatní kolegové. Například částečné úvazky nebo práci z domova. Zapojujeme je také do firemního vzdělávání a organizuje například Dny zdraví. Ty jsou v této věkové skupině velmi dobře hodnocené," říká tiskový mluvčí pojišťovny Jan Marek. 

Pochvaluje si právě loajalitu starších kolegů. "Díky zkušenostem a znalostem bývají skvělí a ochotní mentoři pro juniorní kolegy," doplňuje Marek, podle něhož se firma zaměřujeme v rámci interních kampaní na odbourávání předsudků zaměstnávání lidí ve věku 50+.

Také Česká mincovna spolupracuje s lidmi v důchodovém věku. A není to jen proto, že má firma velký problém sehnat mladé absolventy, kteří by se chtěli věnovat specifickým mincovním profesím.

"Často spolupracujeme s bývalými kolegy, kteří již odešli do důchodu, ale zároveň se po nějaké době chtějí na nějaký čas do mincovny vrátit, třeba jenom jako brigádníci, aby si k důchodu přivydělali. Přinášejí do praxe své dlouholeté zkušenosti, odpovědnost a pečlivost a obvykle zdatně konkurují mladším kolegům," říká Jaroslav Černý z mincovny. 

Senioři a brigády

Větší zájem firem o starší pracovníky potvrzuje také František Jareš z pracovní agentury Student. "Zvýšený zájem o brigády z řad seniorů evidujeme, ten je dlouhodobý, ale oproti předchozím létům je nyní vyšší i zájem ze strany jednotlivých společností o tyto pracovníky," říká Jareš. 

Senioři podle něj hledají práci, aby si přivydělali, ať už k důchodu, nebo proto, že jsou v exekuci, a pak také z důvodu, že nechtějí být doma. Ze strany společností je zájem zřejmý - trpí nedostatkem zaměstnanců.

"I když bývají senioři často vnímaní jako méně výkonní pracovníci, nemusí to být vždy pravda. Setkal jsem se už s tím, že lidé v důchodovém věku získali vyšší odměny než jejich mladší kolegové, právě kvůli lepšímu pracovnímu výkonu," dodává Jareš.

Nejčastěji podle něj šedesátníci poptávají brigády hlídačů, doplňování nebo balení zboží. Na uvedené brigády prakticky nemají společnosti problém tyto zaměstnance přijmout, zvlášť v předvánočním období.

"Občas bývají senioři ale nepříjemně překvapení, když nastoupí na brigádu na dohodu o pracovní činnosti, a zjistí, že i když jsou v důchodu, musí se jim z odměny odvádět 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění," dodává personalista. 

Naučte nás pracovat s technologiemi a dejte částečné úvazky

Na rozdíl od mladých lidí, kteří vyhledávají spíše nové náročné pozice, které jim umožní rychlý rozvoj a růst, mají starší lidé rádi stabilitu a snaží se zlepšovat zejména dovednosti, které již předtím roky získávali. Oceňují zaměstnavatele, kteří jsou ochotní dále investovat do jejich rozvoje a zvyšování kvalifikace i rekvalifikace.

"V následujících letech bude u pracovníků vyššího věku hrát významnou roli především rozvoj schopností v oblasti využívání moderních technologií. Až 50 procent pozic, na kterých senioři většinou pracují, je totiž ohroženo automatizací," říká Ondřej Wysoglad.

Připomíná, že senioři žádají pružnou pracovní dobu, možnost práce z domova nebo dny volna navíc, ve kterých mohou docházet za zdravotní péčí. To ale řada firem stále nenabízí. "Vhodnou motivací můžou být také benefity podporující zdraví jako například bezplatná zdravotní péče či různé wellness programy," doplňuje Ondřej Wysoglad.

Seniorů bude o polovinu více

Jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků, zjišťovala nedávno studie Golden Age Index poradenské společnosti PwC. Podle ní by se firmy měly starším zaměstnancům více věnovat a cílit na ně. Do roku 2050 totiž vzroste populace osob starších 55 let o více než polovinu, tedy na 500 milionů lidí.

Rychlé stárnutí společnosti znamená větší tlak na systém zdravotní a sociální péče, a tedy i na finanční udržitelnost penzijních systémů, tvrdí studie. Vysoké náklady by se tak měly kompenzovat právě větším zapojením starších lidí na pracovním trhu, díky čemuž se zvýší nejen HDP, ale také daňové příjmy, a tedy ekonomika zemí.

autor: Kateřina Hovorková | 20. 12. 2018 15:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama