Praha - Firmy by měly lidem ve fyzicky namáhavých profesích povinně spořit na důchod, aby tito zaměstnanci mohli dříve odcházet do penze. Práce v důchodu by se také seniorům měla více vyplácet. To jsou některé z návrhů, které pro budoucí vládu přichystala končící důchodová komise. "Jde o jakousi "závěť" této komise," říká její šéf Martin Potůček.
Komisi, která ukončí svou činnost na konci měsíce, zřídila Sobotkova vláda. Tým odborníků a zástupců parlamentních stran vedený sociologem Potůčkem měl přijít s "komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů" k zajištění stability důchodového systému a přiměřených penzí. Podle Potůčka komise po celou dobu pracovala hlavně na tom, aby v Česku byl takový systém, který zajistí "důstojný život důchodců".
Podle Potůčka takový důchod od státu mají zajištění i dnešní pracující lidé. Nárůst výdajů na důchody má sice podle propočtů komise vyrůst do roku 2030 na zhruba 12 procent HDP z loňských 8,4 procenta. I tak ale podle něj Česko má na to, aby rychlý růst výdajů zvládlo financovat. "Na důchody bude vždy. A vždy by mělo být na slušné důchody," říká Potůček. Ukazuje přitom do Polska, které už dnes má podobné výdaje na důchody ve vztahu k HDP, jaké má mít Česko v budoucnosti.
Na základě návrhů komise byl zrušen například druhý důchodový pilíř, který předtím prosadila vláda vedená Petrem Nečasem. Z návrhu důchodové komise vychází i úprava důchodového věku, který současná vláda dočasně zastropovala na 65 letech. Vláda také zavedla možnost valorizace penzí podle nákupního koše důchodců, kteří nakupují jiné věci, než například rodiny s malými dětmi.
Důchodový systém je dlouhodobě v deficitu, když výdaje na důchody převyšují vybrané sociální pojištění. Podle návrhu rozpočtu by se příští rok měl sice po letech dostat do plusu, ale jen díky ekonomickému růstu, vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. Podle Potůčka je ale v českém systému nesmysl sledovat tento takzvaný důchodový účet. "Je to virtuální realita. Český důchodový systém nemůže být nikdy v deficitu," říká s tím, že důchody jsou placeny i z jiných částí státního rozpočtu.
Problémem současného systému je i to, že senioři v Česku jsou závislí na důchodu od státu. Stále se nedaří, aby lidé do důchodu vstupovali i s výraznou vlastní rezervou.
Mezi doporučeními pro příští vládu je například postupné sbližování odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zaměstnanců a zaměstnavatelů. Nynější nastavení dlouhodobě kritizují například odbory, podle nich OSVČ odvádějí do systému výrazně méně. To je sice pravda, zástupci podnikatelů se ale brání, že za to nemají výhody jako zaměstnanci - například dovolenou nebo právo na odstupné.
Někteří ekonomové pak připomínají, že Česko patří mezi země OECD s nejvyšším zdaněním práce, a že by tedy ke sbližování nemělo docházet zvyšováním odvodů pro živnostníky, ale naopak snížením odvodů z práce, například právě vysokého sociálního pojištění.
Ministerstvo práce upozorňuje na to, že kvůli placení minimálních odvodů má řada OSVČ velmi nízký důchod. Podle dřívějších údajů resortu roční odvody průměrného zaměstnance na penzi v roce 2014 dosahovaly 76 116 korun, u OSVČ činily 32 184 korun. Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR ukázala, že díky solidaritě pak mají živnostníci při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci.
Lidé v náročných profesích by podle komise měli mít podmínky pro dřívější odchod do penze, a to po přechodnou dobu 15 či 20 let. Pak by už mohli mít na předčasný důchod našetřeno. Zaměstnavatelé by mohli mít povinnost spořit jim. Zavést by se mohlo nové pojištění, které by platily firmy. Stát umožnil dřívější odchod do penze s příspěvky horníkům.
Komise opakovaně upozorňovala na ohrožení chudobou, a to hlavně u seniorek. Mezi návrhy je tedy i zavedení příspěvku, který by lidem od určitého věku nízké penze dorovnal nad hranici chudoby. Upravit by se mělo i pobírání pozůstalostní penze ke starobnímu důchodu, aby se lidé mohli snadněji vyrovnat se ztrátou manželky či manžela.
Zvýhodnit by se měla i práce v důchodu, nižšími odvody či vyšším důchodem. Lidé by také měli mít možnost důchodovou agendu vyřizovat a své údaje kontrolovat elektronicky. Komise znovu mezi návrhy zahrnula i rozdílné sazby odvodů podle počtu potomků, sdílení vyměřovacích základů manželů pro výpočet penze či změnu modelu valorizace penzí tak, aby se nízké důchody ještě víc nepropadaly.
Důchodový tým, který vedl Martin Potůček, se poprvé sešel v květnu 2014. Od té doby schválil deset návrhů na změny v důchodovém systému. Devět z nich ministerstvo práce předložilo vládě, osm pak v parlamentu uspělo a promítly se do zákonů. Mezi nimi jsou i úpravy dobrovolného spoření penzi.
Češi tak mohou od roku 2016 zakládat spoření v penzijních společnostech s příspěvkem od státu i dětem. Nově je také od patnáctiprocentní daně z výnosů osvobozen postupný výběr naspořených peněz. Tím má být podpořen skutečný účel spoření na penzi - přilepšení ke státnímu důchodu. Doposud platí, že v drtivé většině lidé naspořené peníze vybírají jednorázově a nenechávají si vyplácet pravidelnou měsíční rentu.
Komise již dříve zhodnotila své počínání poměrně kriticky. "Pokus o ustavení dialogu politiků, odborníků a úředníků a také představitelů zájmových skupin a veřejnosti o důchodové reformě uspěl jen částečně," uvádí závěrečná zpráva komise. Hlavní překážkou byl rozdílný pohled na směr důchodové reformy. Na obtížné hledání shody si už dřív stěžovali i někteří členové komise.
Problém vidí komise i v tom, že politici obvykle rozhodují jen s ohledem na své volební období, jejich rozhodnutí mají přitom dlouhodobý dopad.
