Praha - Osm set milionů korun ročně by mělo od roku 2013 ušetřit plánované zrušení jedné z dávek v hmotné nouzi - doplatku na bydlení.
Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, nejchudší lidé, kteří tuto dávku pobírají, by o ni ve skutečnosti přijít neměli.
Plánovaná úspora totiž vznikne tím, že se doplatek na bydlení sloučí s podobnou dávkou státní sociální podpory, tedy s příspěvkem na bydlení a právě příjemce této dávky bude stát krátit. Jak přesně zatím není jasné, na ministerstvu práce a sociálních věcí se nyní připravuje technické řešení.
„Dnes jsou tyto dávky posuzovány, administrovány i vypláceny paralelně. Řešení MPSV spočívá v tom, že dojde ke sloučení dávek a vznikne jedna - příspěvek na bydlení, který bude součástí dávek v hmotné nouzi," řekla online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
„Sloučením těchto dávek a sjednocením parametrů bude zachováno to, že sociálně nejslabší nebudou postiženi, ale těm dalším může být příspěvek zkrácen, nebo nebude všem přiznán. To je ono technické nastavení, na kterém se pracuje," doplnila dále Plívová.
Kde je rozdíl
Hlavní rozdíl v obou slučovaných dávkách spočívá v tom, kdo je může čerpat.
Nárok na doplatek na bydlení se vypočítává individuálně podle toho, zda příjem žadatele dosahuje částky na živobytí a tato částka se odvozuje od životního minima. Pro jednotlivce je životní minimum nastaveno na 3410 korunách, u dvoučlenné rodiny s jedním dítětem se hranice posouvá na 7710 korun.
| Čtěte také: Nájem přijde už na čtvrtinu platu, zjistili statistici Vyplatí se Kalouskův protiinflační dluhopis? Porovnání Posílá vám stát dávky na váš bankovní účet? Už nebude |
Příspěvek na bydlení spadá pod dávky státní sociální podpory a má na něj nárok zhruba ten, kdo za náklady spojené s bydlením utratí více jak třetinu svých příjmů. Druhou podmínkou je, že náklady na bydlení nesmí překročit takzvané normativní náklady, což jsou jakési obvyklé ceny, které tabulky stanovují v závislosti na počtu členů rodiny a velikosti obce.
Když to maximálně zjednodušíme, lze konstatovat, že zatímco na příspěvek na bydlení může dosáhnout i například tříčlenná rodina s příjmem dosahujícím 25 tisíc, kdežto na doplatek na bydlení už nedosáhne, protože její příjem je vysoce nad částkou životního minima.
Škrtá se pětina
Jak velkých škrtů se mají příjemci příspěvku na bydlení obávat? Plánovaná úspora ve výši 800 milionů korun, se kterou počítal návrh ministerstva financí, odpovídá necelé pětině prostředků, které stát loni vyplatil příjemcům této dávky.
Celková výše příspěvků na bydlení v minulém roce činila 4,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 3,5 miliardy. Na doplatku na bydlení stát loni vyplatil zhruba 850 milionů korun.
Významně se liší také počet příjemců obou dávek. Zatímco příspěvek byl minulý rok měsíčně v průměru přiznán ve zhruba 141 tisících případech, u doplatku toto číslo dosáhlo 26 tisíc.
Podle ministerské mluvčí by se ale plánovaná úspora ve výši 800 milionů korun ročně na lidi čerpající příspěvek neměla přenést v celkové výši. „Oba systémy jsou opravdu složité, proto lze s čistým svědomím prohlásit i to, že jejich sloučení už samo o sobě bude generovat úsporu," uzavírá Plívová.
