Bratislava - Čtyři roky poté, co bývalá vláda na Slovensku schválila strategii přijetí eura, se nová měna stala realitou.

1. ledna se oficiální měnou Slováků stalo euro, koruna končí v propadlišti dějin.

Slovensko je šestnáctou zemí eurozóny a tamní politici si mohou říci: Splnili jsme všechny termíny, které jsme si předsevzali.

Nutno říci, že se proti plánu přijmout euro nezformovala prakticky žádná opozice. "Argumenty ve prospěch zavedení nové měny jednoznačně převažovaly. Pro přijetí bylo jak ministerstvo financí, tak Národní banka Slovenska. Ve vládě podporovaly euro prakticky všechny strany s výjimkou KDH, která ale odmítala euro spíše z ideologických než praktických důvodů. Věcné argumenty proti nepředložil nikdo," zavzpomínal si pro Aktuálně.sk tehdejší ministr financí Ivan Mikloš.

Nejdůležitější byly podle něj studie, které ukazovaly, že vstup do eurozóny bude pro slovenskou ekonomiku znamenat nový impuls a přinese ekonomický růst. "Odhadovalo se, že by mohlo jít až o procento dodatečně vyššího růstu," říká Mikloš. "Euro je také mnohem stabilnější měna, která tolik nepodléhá výkyvům jako měny malých otevřených ekonomik."

Po rozhodnutí vlády, že "euro ano", následovalo vypracování Národního plánu zavedení eura. Pak přišel vstup slovenské koruny do systému výměnných kurzů ERM II, což je jakási předsíň eurozóny, kam Bratislava vstoupila v listopadu 2005.

Finančníci pak museli držet státní rozpočet na uzdě, aby Slovensko splnilo maastrichtská kritéria, jimiž Evropská komise vstup do eurozóny podmiňuje.

"Pro mě byl proces přijímání eura důležitý i v tom, že znamenal zavedení fiskální disciplíny. Hodně nám to usnadnilo těžké reformní kroky, které vláda musela učinit. Bez reforem bychom totiž neměli tak velký ekonomický růst a bez vysokého růstu bychom zřejmě nedokázali splnit maastrichtská kritéria," soudí Mikloš.

• Čtěte více: Expert: Přechod z koruny na euro Slovensku pomůže

Nastartované reformy podle něj zbrzdily rozhazování nového kabinetu Roberta Fica. "Dovolím si tvrdit, že pokud by nebylo Dzurindových reforem, nedokázala by Ficova vláda euro zavést," říká Mikloš.

V březnu 2008 mělo Slovensko splněno, jak pokud jde o deficit veřejných financí, míru inflace či stabilitu dlouhodobých úrokových sazeb, tak pokud jde o stabilitu směnného kurzu.

Evropská komise proto v květnu 2008 doporučila zemím EU přijmout Slovensko do eurozóny. V červnu rozhodnutí potvrdili ministři financí Unie.

• Čtěte více: Slovensko má vyhráno. Přijetí eura posvětila EU

Dvakrát jinak

Problémy přišly potom. Kabinet nebyl s to dlouhodobě brzdit inflaci. Vládní koalice proto - ze strachu z prudkého nárůstu cen - přišla se zákonem o cenách, který umožňuje trestat ty, kdo by se neúměrně obohacovali při přechodu na novou měnu.

Koruna pak - navzdory správě EK - lámala rekordy. Kvůli tomu musela být v květnu 2008 stanovena nová centrální parita koruny vůči euru. Slovensko se tak stalo jedinou zemí, která během příprav na přechod na euro dvakrát měnila paritu.

Středový kurz slovenské měny v mechanismu výměnných kurzů ERM II dosáhl na hodnotu 30,126 koruny za euro.

Což byla výrazně jiná suma, než původní středový kurz v hodnotě 35,442 koruny za euro. Nová částka představuje zhodnocení koruny o 17,64 procenta.

• Čtěte více: Rozhodnuto: Euro bude navždy za 30,126 slovenské koruny

Slovenská koruna pak na tuto úpravu zareagovala dalším posílením. Navíc: oznámení nové parity podnítilo investory k výrazným nákupům korun.

• Čtěte více: Slovenská koruna má nový rekord. I nadále sílí díky EK

Teplota nebo levota?

Červen byl na Slovensku ve znamení skandálu. Ministr financí Ján Počiatek čelil obvinění, že popustil strategické informace o koruně a euru finančníkům ze skupiny J&T. Měl je zasvětit do chystané změny a říci jim, jak bude vypadat nový středový kurz, na čemž pak zástupci společnosti zbohatli.

Informaci o možném úniku informací ještě násobil fakt, že Ján Počiatek pouhé tři dny před změnou kurzu navštívil v Monaku na privátní jachtě zástupce J&T.

Ministr veškerá obvinění odmítl a premiér se spokojil s tím, že mu vystavil žlutou kartu. Na Slovensku však nyní koluje vtip, podle kterého ministr, když říkal finančníkům na jachtě cosi o "30,126", nemluvil o koruně, ale o stupních Celsia.

• Čtěte více: Skandál na Slovensku: Ministr zřejmě pomohl spekulantům

V srpnu 2008 se na Slovensku začaly razit euromince. Ražbou byla pověřena kremnická mincovna. Do prosince vyprodukovala půl miliardy kusů v celkové hodnotě 167 milionů eur.

• Čtěte více: Ve slovenské Kremnici začala ražba euromincí

Od 24. srpna zároveň začala platit povinnost obchodníků udávat ceny nejen v korunách, ale pro informaci i v eurech. Což se ukázalo být složité: ještě v půli září odhalili kontroloři, že 46 procent podnikatelů ukazuje zákazníkům ceny stále jen v korunách.

• Čtěte více: Slováci mají dvojí ceny, v korunách a eurech

Prosinec přinesl "testovací balíčky" a ostré "testování" připravenosti na euro.

• Čtěte více: Slováci kupují první eurobalíčky, zájem je obrovský

Nyní mohou Slováci ještě do 16. ledna platit korunami, nazpátek však dostanou už jen euromince. A pak už s korunami uspějí maximálně u směnárenského okénka.