Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána v polovině listopadu zastropovala ceny benzinu a nafty na 480 forintů (asi 33 korun) za litr s tím, že nařízení bude platit tři měsíce. V únoru ho ale prodloužila až do půlky května a opatření, které mělo primárně ulevit obyvatelům v době rostoucí inflace, si vybírá svou daň - finanční problémy čerpacích stanic a také zvýšenou palivovou turistiku z okolních zemí. Někteří experti také opatření označují za populistické, protože se v zemi za necelý měsíc konají parlamentní volby.
Orbánův kabinet kvůli vysoké poptávce minulý týden rozhodl, že nově budou muset kamiony, ale také automobily se zahraniční poznávací značkou nad 3,5 tuny tankovat za normální tržní cenu. "Tankovací turismus, zvýšený tranzit i panika v posledních dnech vedly ke skokovému navýšení spotřeby pohonných hmot," komentoval to pro agenturu Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
Čerpací stanice ale zároveň bojují s tím, že zastropování cen paliv a následná výše státních kompenzací nestíhají odrážet prudké zdražování na trhu s ropou. Server Holtankoljak.hu, který monitoruje ceny paliv v Maďarsku, začátkem února napsal, že už tehdy kvůli tomu musely v zemi některé pumpy zavřít. Maďarská média ale uvádí, že vláda již rozhodla o zvýšení kompenzací pro čerpací stanice ve výši 20 forintů (zhruba jedna koruna) za každý litr paliva, který prodají.
Když se cenový strop na pohonné hmoty diskutoval v Česku, na nutnost finančních náhrad upozorňovali třeba dopravci. Generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř řekl, že stát by firmám rozdíl zřejmě musel kompenzovat, aby neprodávaly se ztrátou. Vláda ale nakonec ve středu oznámila, že ve snaze srazit ceny skončí pouze povinnost přimíchat biopaliva a také silniční daň pro osobní vozy, dodávky a nákladní auta do 12 tun. K zastropování ani k uvažovanému snížení DPH nakonec nepřistoupila.
A podle analytiků, které oslovil deník Aktuálně.cz, je to dobře, k cenovému stropu se totiž staví skepticky. "Ekonomicky je to nesmysl. Regulace cen má význam v těch oblastech, kde existují lokální monopoly, čímž se nelze spolehnout na cenotvorbu trhu. To ale vůbec není případ distribuce pohonných hmot, kde je prostředí vysoce konkurenční. Vláda by měla vysvětlovat občanům, že zažíváme ropný šok, jaký nebyl ve světě přes 40 let, a že by bylo vyhazováním veřejných peněz - tedy peněz nás všech - snažit se proti tomuto šoku stavět hráz," sdělil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Také analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin se domnívá, že stát by neměl ceny ovlivňovat. "Rozhodli jsme se dát najevo nějaký morální postup v podobě sankcí proti Rusku a tohle jsou dopady. Domnívat se, že zavedeme sankce, aniž bychom je sami zaplatili, je liché," uvedl. Ceny pohonných hmot v těchto dnech letí vzhůru právě kvůli ruské invazi na Ukrajinu, na kterou Západ reagoval tvrdými sankcemi.
Podle Sobíška by se zastropování cen pohonných hmot dalo technicky provést jejich zařazením mezi regulované ceny v působnosti Energetického regulačního úřadu. Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že vláda si může zastropovat cokoliv chce, a pokud nenajde oporu v legislativě, tak si zákon prostě vytvoří.
"Ceny cigaret také diktuje vláda a vybírá z nich spotřební daň i DPH. Jediný rozdíl je v tom, že cena, za kterou vláda de facto 'vykupuje' cigarety od výrobců, jim ještě pokryje náklady. To by při zastropování cen pohonných hmot neplatilo," popsal Bartoň.
Ani podle Bartoně by ale cenový strop paliv nedával smysl, nekloní se ani k úpravě spotřební daně nebo DPH. I takové návrhy přitom na vládě padly. Nižší DPH by kopírovalo Polsko, kde ho u pohonných hmot vláda na šest měsíců snížila na osm ze standardních 23 procent. Volf doplnil, že daňová úleva by také znamenala výpadek podstatných příjmů do rozpočtu. Tuto variantu by tak ve výsledku zaplatili občané.
Co promlouvá do ceny paliv
Daně se na výsledné ceně benzinu a nafty podílí zhruba polovinou (50 až 60 procenty). "Jde o spotřební daň (u benzinu 12,84 koruny na litr, u nafty 9,95 koruny na litr) a DPH ve výši 21 procent (pozor, základem je cena včetně spotřební daně)," popsal pro Aktuálně.cz hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Cena ropy se do výsledné částky promítá jen zhruba z 35 procent, další části tvoří cena za dopravu ropovody či tankery, zpracování v rafinérii a také jejich marže (0,5 až 3,5 procenta u benzinu, tři až 6,5 procenta u nafty).
"A následně doprava v cisternách, náklady na prodej na čerpacích stanicích plus opět marže. Cena těchto položek tvoří přibližně desetinu konečné ceny pro spotřebitele. Čerpací stanice mohou své marže relativně volně upravovat, nejčastěji se pohybují v řádu několika málo korun na litr paliva," dodal Tyleček.
Analytik také připomněl, že růst marží je častější v době zvýšeného zájmu zákazníků. "Nejvíce v průběhu motoristické sezony nebo strachu z omezení dodávek, což se děje nyní," upozornil.
Ve hře je fixní výše marží
Právě proto si chce ministerstvo financí v těchto dnech posvítit na možné umělé navyšování marží. Ve čtvrtek to oznámila mluvčí resortu Anna Vasko s tím, že ministerstvo bude čerpací stanice plošně kontrolovat. Prodejci každý den odešlou přehled průměrné prodejní ceny, a to zpětně od 15. února.
Stát data porovná s vývojem na komoditní burze v Rotterdamu, z níž vycházejí velkoobchodní ceny pohonných hmot v evropských zemích. V případě, že audit ukáže na neúměrné zvyšování marží, ministerstvo zváží vydání cenového výměru, který by stanovil jejich fixní výši.
Kontrola marží je tak spolu se zrušením povinnosti přidávat biosložky a odvádět silniční daň pro dopravce třetím opatřením, kterým chce stát korigovat napjatou situaci kolem zdražování pohonných hmot. Konec biopaliv však podle zástupců petrolejářského průmyslu žádný pozitivní vliv na cenu mít nebude. Cena paliva, které biosložku nahradí, je totiž momentálně vyšší než cena samotné biosložky.
Distributoři navíc stejně budou muset biosložky dál přidávat, protože se musí řídit zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého. To, že krok nebude vést ke snížení ceny, připustil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Nařízení má ale podporu například u ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL).
50 korun za litr? Velmi příznivé
Pohonné hmoty na pumpách mezitím dál zdražují. Už předminulý čtvrtek průměrné ceny poprvé v historii přesáhly hranici 40 korun za litr a minulý týden v pátek pak litr benzinu Natural 95 zdražil v porovnání s předchozím dnem o 62 haléřů na 47,26 koruny, litr nafty o 28 haléřů na 49,31 koruny.
"Platit za litr pohonných hmot přes 50 korun za litr je sice přísné, ale pokud válka nabere na intenzitě a skutečně dojde ke snížení dodávek, dnešní ceny se budou zpětně jevit jako velmi příznivé," domnívá se analytik Volf.
Nad dovozem ruské ropy visí otazník kvůli konfliktu na Ukrajině. Jako další varianta, jak tlumit ceny paliv, by se tak nabízelo třeba uvolnění ropných rezerv. K tomu přistoupily už Spojené státy a Německo, Česko to zatím nezvažuje. Surovinu by zlevnilo také navýšení těžby ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců.
