Konec biopaliv je protizákonný, uvádí výrobci. Že se ceny nesníží, přiznává i ministr

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 3. 2022 14:28
Vláda ve středu oznámila, že ruší povinnost přimíchávát biosložku do benzinu a nafty ve snaze snížit jejich ceny, které v těchto dnech letí strmě vzhůru. Jak ale upozorňují zástupci petrolejářského průmyslu, distributoři stejně budou muset biopaliva dál přidávat, protože se musí řídit zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého. To, že krok nebude vést ke snížení ceny, připustil i ministr průmyslu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Vocelka

Premiér Petr Fiala (ODS) k rozhodnutí vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti už překonaný a sporný. "Vydělává na tom jen pár firem," řekl.

V Česku je největším výrobcem biopaliv lovosická firma Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl.

Fiala dále uvedl, že zrušení povinnosti zemědělcům umožní pěstovat více obilí. Odborníci navíc dlouhodobě upozorňují, že pěstováním plodin pro výrobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita.

Zemědělský svaz nicméně na krok Fialovy vlády reagoval kritikou. Označil ho za špatný krok, který se v cenách pohonných hmot neprojeví.

Ani uvnitř vlády nepanuje shoda, kritikou nešetří například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). "Z našich analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový. Biosložku v palivech by ale bylo nutné okamžitě nahradit. U nafty by šlo o šest procent, a to by vedlo k dalšímu tlaku na růst cen," uvedl Síkela už v pondělí, tedy dva dny předtím, než se na opatření usnesla vláda.

Podle generálního tajemníka sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře se odpuštěním této povinnosti sníží ceny zhruba o jednu až dvě koruny za litr. Podobně se vyjádřil i ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

"Od roku 2010 se musí povinně přimíchávat aspoň šest procent do nafty a 4,1 procenta do benzinu. Když se v roce 2007 začala biosložka přimíchávat do nafty, stoupla tehdy kvůli tomu cena až o 40 haléřů na litr. Tehdy se ovšem do této nafty přidávala pouze dvě procenta. Přimíchávání šesti procent tak dnes i po zohlednění inflace zdražuje naftu o zhruba 1,20 koruny na litr. V případě benzinu má biosložka na svědomí zdražení o zhruba jednu korunu na litr," popsal Kovanda.

Zlevnění pohonných hmot o přibližně korunu ale podle Kovandy dopravcům ani motoristům nepomůže, protože například nafta jen za poslední měsíc zdražila skoro o dvanáct korun na litr. "Ve spojení se zrušením silniční daně jde již o výraznější úlevu na celkových nákladech. Stále však nebude stačit. Dopravci totiž nyní zaznamenávají ztrátu až čtyř korun na kilometr. Budou tedy zřejmě žádat ještě další, dodatečné opatření, například snížení spotřební daně," řekl. 

Odpuštění silniční daně je druhé opatření, které vláda ve středu ve snaze ztlumit zdražování pohonných hmot přijala. Podle Fialy uleví především menším a středním firmám. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty i zrušení silniční daně je trvalé.

Dražší varianty

Zástupci petrolejářského průmyslu ale upozorňují, že biopaliva stejně budou dál používat. Podle zákona o ochraně ovzduší totiž mají distributoři povinnost snižovat emise z prodaných paliv. Děje se tak právě přimícháváním biosložky, což je podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka jedna z nejlevnějších variant.

"I když nám stát řekne, že biosložku nemusíme přimíchávat, tak ji přimíchávat budeme. Pokud by nám to vláda zakázala, budeme hledat jiné cesty, jak snižovat emise. Půjde o dražší varianty, takže poroste cena pohonných hmot," upozornil Indráček.

Pokud je za rozhodnutím vlády také zbavení povinnosti snižovat emise, potom zrušení povinnosti přimíchávat biosložku bude mít efekt. Kabinet ale ve středu takovou informaci neuvedl. "Pokud by to vláda udělala, nafta by mohla jít o 1,5 koruny dolů, možná i o více, třeba až o dvě koruny," doplnil Indráček.

Stejně se vyjádřil i Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, podle kterého se opatření míjí účinkem. "Neruší se tím zákon ohledně snižování emisí oxidu uhličitého, takže by nám hrozily sankce, kdybychom od biopaliv ustoupili," sdělil. Nahrazování fosilních paliv biopalivy, které je v Česku povinné od září 2007, navíc vychází ze směrnice Evropské unie.

Advokát poradenské společnosti V4 Group Miroslav Šperka k tomu uvedl, že hodnoty ohledně minimálního podílu biopaliv ale nevyplývají z právní úpravy Evropské unie. Tuto informaci potvrdil i mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. "Hodnoty si stanovilo samo Česko v rámci požadovaného plnění využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě, kde bylo cílem Evropské unie dosáhnout kvóty deseti procent do roku 2020. Povinnost po uvedeném roce už směrnice neupravuje," sdělil Šperka.

"Navíc se jedná o směrnici, ta slouží k harmonizaci práva členských států. Evropská komise má možnost zahájit soudní proces u Evropského dvora v případě, kdy členský stát směrnici nedostatečně včlenil do své legislativy. Ale to se stává spíše výjimečně," popsal Šperka.

Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss ve čtvrtek uvedl, že pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv je nutná novela zákona o ochraně ovzduší. Předložit ji má ministerstvo životního prostředí. Podle Šperky je třeba počkat, až bude novela hotová a bude k ní i důvodová zpráva, která vyhodnotí soulad novely s unijní legislativou.

Nasmlouvané kontrakty

Problémem jsou také smlouvy, které dodavatelé s výrobci biosložek mají. Musí splnit již uzavřené kontrakty, nebo budou platit penále. "Biosložky jsou už nasmlouvané dopředu, a abychom se nevystavili dalším sankcím, tak tyto biosložky budeme muset na základě obchodních smluv odebrat," potvrdil Loula.

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic v těchto dnech dál prudce rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí aktuálně průměrně 46,64 koruny, litr nafty už vyjde na více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta o více než deset korun. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Ceny rostou především v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Biopaliva do evropské legislativy zavedla poprvé směrnice z roku 2003, později pravidla upravily čtyři další, přijaté unií v letech 2009 až 2018. Přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo v Česku v souladu se směrnicemi EU zavedeno v roce 2007 pro naftu, o dva roky později začalo platit i pro benzin.

Česko se v roce 2009 podobně jako další členské země zavázalo k tomu, že do roku 2020 nahradí deset procent benzinu a nafty v dopravě obnovitelnými zdroji. Europoslanci v listopadu 2019 schválili závazný cíl 32 procent energií z obnovitelných zdrojů v roce 2030, v dopravě to má být nejméně 14 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží Stanjura vládě v červenci

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vládě v červenci, řekl ve středu na tiskové konferenci. Do té doby budou podle něj schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí, budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Doplnil, že podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na podporu výuky v MŠ a ZŠ chce ministerstvo rozdělit devět miliard korun z EU

Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách. O peníze budou moct žádat pomocí zjednodušených formulářů, takzvaných šablon, od středy do 28. dubna příštího roku. Dotace půjdou z nového Operačního programu Jan Amos Komenský, který šablonami naváže na předchozí program Výzkum, vývoj a vzdělávání. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy