Praha – Představte si, že za své peníze uložené v bance nedostanete ani symbolický úrok. Naopak budete muset bance platit za to, že u ní peníze "syslíte", místo abyste je utráceli na trhu. Tak lze zjednodušeně popsat krok, k němuž se ve čtvrtek odhodlala Evropská centrální banka (ECB). Poprvé ve své historii totiž zavedla zápornou depozitní sazbu, když ji snížila z nuly na minus 0,10 procenta.
Krok této evropské "banky bank" se nicméně přímo týká jen komerčních bank, nikoliv vkladatelů z řad občanů nebo firem. Cílem je odradit tyto běžné banky od ukládání přebytečných peněz u centrální banky.
"Evropská centrální banka chce, aby se peníze bank přesunuly z jejích účtů do ekonomiky prostřednictvím úvěrů a pomohly ji rozhýbat," vysvětluje David Marek, ekonom společnosti Patria Finance.
"Znamená to, že bankám, které by si volnou hotovost uložily u ECB, se vrátí zpět méně. Jsou takto motivovány k použití volných peněz k úvěrování," říká analytik Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities.
"ECB doufá, že když banky rozpůjčují víc peněz, dostane se víc peněz mezi podniky i spotřebitele, ti začnou víc utrácet a vyšší útraty zase vyprovokují vyšší růst cen," dodává Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.
Minimální dopad na klienty v Česku
Analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz se shodují, že na úrokové sazby v České republice bude mít rozhodnutí ECB jen minimální dopad. Lidé ho přímo nepocítí ani na úrocích u hypoték a spotřebitelských úvěrů, ani u spořicích účtů či termínovaných vkladů. Mimo jiné i proto, že Česko není součástí eurozóny.
"České úvěry by krok ECB moc ovlivnit neměl, ani na korunové účty by neměl mít vliv. Teoreticky to může mírně zvýšit poptávku českých subjektů po úvěrech v euru," říká analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.
Dopad na úrokové sazby v Česku bude nejspíš minimální i podle Davida Marka. "Již teď jsou úrokové sazby v ČR velmi nízko a jejich vývoj ovlivňuje především měnová politika České národní banky," připomíná.
Výraznější dopad na úvěry pro domácnosti a firmy v Česku nečeká ani Petr Sklenář z J&T Bank.
Standardní nástroje už nejsou
Podle Sklenáře se Evropská centrální banka snaží být aktivní i poté, co už vyčerpala další nástroje jako standardní snižování sazeb. A pro další kroky – nákupy aktiv a dluhopisů – nemá možnosti (v Evropě nejsou vhodná aktiva), nebo jí to nepovoluje mandát.
"Je to krok do neznáma a teprve se ukáže časem, co podobný krok přinese. Teoretické poznatky ani praktické zkušenosti nejsou," říká Sklenář a připomíná, že záporné sazby jsou součástí širšího balíčku opatření.
"Osobně jsem skeptický, že se něco zásadního změní, tedy že tento krok něčemu pomůže. Spíše vidím rizika jako destabilizaci bankovního sektoru než nějaká výrazná pozitiva (podpora úvěrování ekonomiky)," domnívá se Sklenář.
Někteří zahraniční analytici a média označují krok ECB za "kapitalismus naruby" nebo "konec kapitalismu, jak ho známe". "Celá architektura finančních trhů je založena na kladných sazbách - to je normální. Důsledky záporných sazeb jsou tak do značné míry neznámé," uvedl už ve středu Jaime Caruana, šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS), která bývá označována za centrální banku centrálních bank.
Co pomůže eurozóně, pomůže i Česku
Vedle záporných sazeb jsou například také levné úvěry pro komerční banky - podmíněné tím, že banky alespoň část získaných peněz poskytnou v podobě úvěrů podnikům a spotřebitelům. ECB také připravuje nákupy dluhopisů malých podniků, aby jim tak poskytla finance na provoz.
"Obecně všechna tato opatření ECB směřují ke dvěma cílům: podpořit růst ekonomik eurozóny a snížit riziko deflace. Je to krok důležitý i pro českou ekonomiku, neboť řada významných obchodních partnerů – včetně dvou největších, tedy Německa a Slovenska - jsou právě země eurozóny. Pokud to pomůže jejich ekonomikám, budeme z toho prostřednictvím zahraničního obchodu těžit také my," říká Marek.
Také podle Mokráše by opatření ECB mohlo ovlivnit českou ekonomiku jako celek kvůli její silné ekonomické závislosti na eurozóně.
"Pokud se podaří peníze nasměrovat do investic a spotřeby, mohlo by to v delším, řádově ročním horizontu podpořit i českou ekonomiku," souhlasí i Hlinomaz.
Příčina, nebo důsledek?
Podle Markéty Šichtařové z Next Finance je pochopitelné, že stav enormně nízké inflace v eurozóně není "dlouhodobým normálem", a Evropské centrální bance proto nevyhovuje. "Otázkou ovšem je, co je příčina a co je následek," říká.
"Velmi zjednodušeně řečeno: ECB se v podstatě domnívá, že nízká inflace je příčinou pomalého hospodářského růstu. Proto chce vybudit zápornými úrokovými sazbami inflaci vyšší. My se však domníváme, že nízká inflace je důsledkem pomalého hospodářského růstu, respektive že je to ještě dozvuk poslední hospodářské krize. Podobně, jako když po první světové válce docházelo v Evropě k velmi pomalému růstu cen, jelikož lidé, ještě v šoku z války, nebyli ochotni moc utrácet. Jednak neměli co, jednak i kdyby měli co utrácet, volili by po válečné zkušenosti raději škudlení na horší časy. Teprve s odstupem dvou až tří let po válce, když ekonomika už dávno rostla, začal zrychlovat také růst cen. Podobně dnes už sice ekonomika roste, protože ji táhne zejména podnikový sektor a především pak průmysl, ale lidé ještě moc neutrácí. Prozatím," vysvětluje Šichtařová.
Za průšvih ovšem označuje předluženost některých, hlavně jižních států. "ECB zaprvé neví, jak ji řešit. Zadruhé tím, že nepřirozeně pod nulu snižuje úrokové sazby, na řešení problému s dluhem v podstatě na několik dalších let rezignuje, protože již předluženým zemím zadlužování ještě víc – nepřirozeně – zlevňuje. Za normálních okolností by někomu, kdo je zadlužen až na půdu, věřitel buď už nepůjčil, nebo by si za podstoupené riziko nechal zaplatit pekelně vysoký úrok. A zatřetí ECB tento stav vysokého předlužení začala už v podstatě považovat za normální," říká ekonomka.
Až se ekonomický růst ještě víc zrychlí, což podle ní může být otázkou dvou tří let, spotřebitelé začnou víc utrácet a cenový růst zrychlí. "ECB na to zareaguje zvýšením úrokových sazeb. Náhle vysoké úrokové sazby znemožní zadluženým zemím dál si půjčovat na svůj chod. Ceny akcií a dluhopisů rychle propadnou. A dluhová krize se do některých zemí vrátí," varuje Šichtařová.
