Meziročně míra zadlužení vládních institucí klesla o 1,2 procentního bodu, v nominálním vyjádření se vládní dluh proti třetímu čtvrtletí roku 2017 zvýšil o 37,2 miliardy.
Meziroční nárůst vládního dluhu podle ČSÚ způsobily přijaté půjčky a emitované dluhové cenné papíry, které se na celkovém dluhu podílí 89,5 procenta. Mezičtvrtletně se podle statistiků snížily všechny složky dluhu, přičemž u emitovaných cenných papírů byl poklesl o 2,6 procenta a u přijatých půjček o 1,5 procenta.
Zatímco ve stejném období roku 2017 byl dluh o 37 miliard nižší (činil tak 35,11 procenta HDP), představuje dluh z třetího kvartálu 2018 33,9 procenta HDP. I když je tedy částka meziročně vyšší, s porovnáním k HDP činí dluh Česka o 1,2 procenta méně.
Podle hlavního ekonoma Czech fund Lukáše Kovandy je přebytek za loňské třetí čtvrtletí ve výši 1,55 procenta hrubého domácího produktu zhruba o procentní bod nižší než přebytek vykázaný ve třetím kvartále 2017. Tehdy přebytek činil 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Za pokles přebytku může takřka výhradně hospodaření místních vládních institucí (kraje, obce, některé místní příspěvkové organizace apod.).
Ty předloni ve třetím kvartále hospodařily přebytkově, ale letos už vykázaly schodek. Jeho příčinou je nárůst investiční aktivity místních samospráv, který souvisí s rychlejším čerpáním prostředků z fondů EU.
"Celkově tak tuzemské veřejné finance nadále budou patřit k nejzdravějším v rámci EU. To České republice zajistí i nadále relativně dobrý rating předních příslušných světových agentur, v jejichž souhrnném příznivém hodnocení může České republice ze zemí bývalého východního bloku konkurovat jediná, a sice Estonsko," vysvětluje Kovanda.
Právě během loňského třetího čtvrtletí zlepšila svůj rating závazků České republiky agentura Fitch. Tím pádem ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating klíčových ratingových agentur za celou historii země od roku 1993, dodal analytik.
ČSÚ zveřejnil také saldo hospodaření sektoru vládních institucí, které v loňském třetím čtvrtletí dosáhlo přebytku 21 miliard korun, což představuje 1,55 procenta HDP.
Meziročně ale přebytek hospodaření vládních institucí klesl o 11,6 miliardy. "Na poklesu přebytku se podepsal pomalejší růst příjmů než výdajů. Nejrychleji rostly investiční výdaje, a to o 38,6 procenta," uvedl ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.
