Praha – Prodejci klimatizací, pivovary a další výrobci nápojů, provozovatelé koupališť. To jsou vítězové letošního léta, pokud jde o ekonomické dopady. Tropické počasí jim pomáhá zvyšovat tržby. Naopak problémy kvůli vysokým teplotám mají hlavně chovatelé ryb, zemědělci, výrobci elektřiny v malých vodních elektrárnách nebo provozovatelé nákladní vodní dopravy.
Analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz se však shodují, že dlouhotrvající horko a sucho se do výkonu české ekonomiky jako celku nijak výrazně nepromítne.
„Zatímco loni měli zemědělci velmi dobrý rok, letošní sklizeň bude kvůli klimatickým podmínkám horší. Poslední odhad Českého statistického úřadu počítá s meziročním poklesem sklizně základních obilovin o 14 procent. Stále trvající suché počasí pak výsledky patrně ještě zhoršilo,“ říká analytik David Marek ze společnosti Deloitte. Zemědělská produkce má však na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) České republiky jen nepatrný podíl - necelá dvě procenta.
„Nedostatek vody pak samozřejmě omezí výrobu elektřiny v malých vodních elektrárnách, nicméně i jejich podíl je na celkové energetice zanedbatelný,“ komentuje situaci agrární analytik Petr Havel. Dodává však, že právě energetika je z tuzemských průmyslových oborů největším spotřebitelem vody. Dlouhotrvající sucha a nedostatek vody by se tak mohly nepříjemně projevit právě v této oblasti.
Propad tržeb čeká zejména nákladní dopravu. „Ta se fakticky zastavila již na konci května. Vodní doprava je však ve vztahu k celkové dopravě jen málo významná,“ dodává Havel.
Pivovarům rostou zisky
Rekordní tržby za letošní červenec už hlásí některé velké pivovary. Například pro Staropramen znamenal výjimečně suchý a teplý červenec druhý nejúspěšnější prodejní měsíc v celé historii firmy. „V porovnání s loňskem byly prodeje vyšší o více než 20 procent,“ říká mluvčí pivovaru Pavel Barvík.
"Letošní červenec ještě překonal výsledky toho loňského, který byl pro nás z hlediska prodejů nejúspěšnějším měsícem roku. Stejně dobře se dosud vyvíjí i srpen," říká bez bližších čísel mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.
Vyšší teploty však automaticky neznamenají, že by Češi pili více piva. „Je zajímavé, že v tropických vedrech nad 30 stupňů spotřeba piva nestoupá, ale klesá. Nejvíce piva se vypije, když teploty dosahují zhruba 25 stupňů,“ vysvětluje Krásová. V horkých dnech dávají lidé přednost nealkoholickému pivu Birell nebo méně alkoholickým desítkám.
Roste spotřeba lehčích či nealkoholických piv, sladových limonád, pivních mixů či ciderů. „Největší nárůsty mají sezónní zákazníci na přehradách, koupalištích a turistických místech. Pak jsou to tržby hospod a restaurací s velkými zahrádkami,“ dodává Barvík.
Radost z tropického počasí mohou mít také provozovatelé koupališť. Například do plaveckého bazénu v pražském Podolí zatím zavítalo 130 tisíc návštěvníků. „To je zhruba asi o 10 tisíc více než za celé prázdninové období v minulém roce,“ říká Jana Turková ze sekretariátu Plaveckého stadionu.
Vyděláno už mají také prodejci klimatizací. Na skladech zbývá pár posledních kusů, potvrzují největší prodejci s elektronikou. "Poptávka po mobilních klimatizacích se zvýšila o několik set procent a v tuto chvíli nejsou dostupné nejen v našich prodejnách, ale ani u našich dodavatelů. Do nabídky je vrátíme opět až v dalším roce," říká například Jana Choroušová z řetězce Datart.
Méně pstruhů i kaprů
Vysoké teploty nedělají radost českým chovatelům ryb. Hospodářské dopady sucha se sice naplno ukážou, až začnou výlovy, už teď chovatelé vědí, že sucho se na produkci nepříjemně podepíše. „Výnosy určitě klesnou. V chovu pstruha stoprocentně, v chovu kaprů to samé,“ říká Martin Zimandl z jihočeské organizace Českého rybářského svazu.
Voda v rybníce je totiž slabě okysličena. Kleslo taky množství přirozené potravy, která se v rybníce běžně vyskytuje. Uměle přikrmovat ryby v těchto vedrech pak nemá smysl. „Pro nás je ideální teplota okolo 25 stupňů. Kdyby se počasí v září umoudřilo, tak je možné z části ušlé výnosy dohnat. Vyrovnat úplnou ztrátu se nám však nepodaří,“ říká Zimandl.
Rozdílné pocity mají provozovatelé hradů a zámků. Návštěvnost českých památek podle Národního památkového ústavu se oproti minulému roku zvedla, loni přitom byla rekordní. Do konce července 2015 dorazilo na prohlídky nebo programy něco přes dva miliony sedm set tisíc lidí. Zájmu se těšil zejména Český Krumlov, Lednicko-Valtický areál nebo třeba Kuks. Méně lidí než loni ale hlásí například Orlík (návštěvnost klesla o 50 až 60 procent) nebo Buchlovice (o desetinu méně).
