Zatímco ekonomická aktivita padesátníků je v Česku v porovnání s Evropskou unií vysoká, k relativně strmému pádu dochází u šedesátníků. A právě od šedesáti let je možné odcházet do předčasného důchodu. Splnit musí žadatel jednu věc - mít odpracováno alespoň 35 let, respektive mít za tolik let zaplacené pojistné.
O předčasný důchod má podle statistik zájem stále více lidí. "Z hlediska druhu důchodu rostl nejrychleji počet starobních důchodců, kterým je vyplácen krácený starobní důchod v důsledku odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Zvyšuje se i jeho podíl na počtu všech důchodců pobírajících starobní důchod," uvádí Zpráva a stavu důchodového systému České republiky z loňského roku vypracovaná pro ministerstvo práce a sociálních věcí.
Na konci roku 2019 pobíralo starobní důchod přes 2,4 milionu lidí. Z toho více než 640 tisíc lidí je v předčasné penzi. A každé čtvrtletí přibude dalších několik tisíc.
Zásadní problém předčasného důchodu je fakt, že se lidem trvale krátí penze. Takže i když časem dosáhnou oficiálního věku odchodu do důchodu, měsíční příjem se jim nezvýší. Průměrný starobní důchod byl na konci loňského roku 13 468 korun měsíčně, zatímco průměrná výše předčasného důchodu činila 12 020 korun. Za rok přijde předčasný důchodce v průměru o 17 tisíc korun a za 24 let, což je nyní podle statistik doba strávená v důchodu, o 417 tisíc korun.
Proč tedy lidé do důchodu odcházejí dřív? Většinou už mají práce dost. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ovlivňuje rozhodnutí o odchodu do starobního důchodu několik faktorů. Těmi nejzásadnějšími je ztráta zaměstnání spolu s únavou a subjektivním pocitem zhoršeného zdravotního stavu.
Záleží také na rodinném statusu - svobodné osoby využívají možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu výrazně více než osoby v manželství či jiném partnerství či osoby ovdovělé. "Naproti tomu například péče o blízké osoby v rodinách je důvodem zcela marginálním," uvádí se ve studii.
Za deset let práce rok důchodu navíc
Mezi žadateli o předčasný důchod jsou velmi často lidé, kteří mají náročná povolání. Jde o profese, které jsou zařazené ve třetí a čtvrté třídě kategorií prací podle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jsou to například svářeči, brusiči, kováři a další podobné profese, které vesměs potřebují ochranné pracovní pomůcky.
A právě pro ně a zřejmě i pro další z kategorie 2R (rizikové), chce ministerstvo práce udělat výjimku. Nebudou muset žádat o předčasný důchod, protože ten řádný se jim bude krátit za každých deset odpracovaných let o jeden rok.
"Dokončujeme práce na novele snižující důchodový věk lidem v náročných profesích. To jim umožní předčasný odchod do důchodu bez jakékoli penalizace. Lidé pracující ve zdravotně rizikových profesích totiž často nemohou vykonávat svou profesi až do řádného důchodového věku, který se blíží k 65 letům. V současnosti tak často musí odcházet do předčasného důchodu, což se negativně promítne ve výši jejich penzí," říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Doplňuje, že náklady ponesou zaměstnavatelé. "Právě oni totiž těží z náročné práce svých pracovníků. Za každého svého pracovníka v náročné profesi nově zaměstnavatelé zaplatí pojistné o pět procentních bodů vyšší. Celkové pojistné placené zaměstnavatelem se zvýší jen nepatrně. Jen v ojedinělých případech totiž převýší 0,5 procentního bodu," vysvětluje Dostálek, podle něhož MPSV nyní pracuje na přípravě paragrafového znění, které chce předložit k projednání vládě během první poloviny roku.
Podle Martina Potůčka, odborníka na důchodový systém a člena Komise pro spravedlivé důchody, je také důležité šedesátníky lépe motivovat k práci.
"Měli bychom vylepšit podmínky těm, kteří by v předdůchodovém věku stáli o částečné pracovní úvazky, k nimž by mohli pobírat také část budoucích, ale později nekrácených důchodů. A zároveň výrazně zatraktivnit každoroční prémiování těm důchodcům, kteří svojí další pracovní aktivitou odvádějí příspěvky na sociální pojištění ve stejné výši jako ekonomicky aktivní - takže si na svůj vlastní důchod zpětně přispívají značnými částkami," navrhuje Potůček.
Každé tři měsíce hrají roli
Předčasný důchod se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů. O 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.
"Zvolení vhodného data přiznání předčasného důchodu s ohledem na 90denní úseky je vhodné konzultovat s pracovníky na okresní správě sociálního zabezpečení. Přiznání důchodu o několik dnů dříve může totiž znamenat srážku za další započatý úsek," uvádí se na stránkách sociální správy.
Kromě toho, že předčasný důchod snižuje penzi, má ještě jeden problém. Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku standardně pracovat či podnikat. Je možné si jen přivydělat.
Lze mít pouze zaměstnání malého rozsahu, kde příjem nedosahuje 3000 Kč měsíčně. Pak je možné vykonávat práci na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč a je možné podnikat v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na pojištění, což v roce 2020 činí rozhodná částka 83 603 korun.
