Zaručené mzdy: Lidé o jejich existenci často nevědí a firmy se toho nebojí zneužívat

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 1. 2020 6:24
S výší minimální mzdy se od nového roku změnila i zaručená mzda. Ta, která jednotlivým profesím garantuje mzdové minimum. Podle ní třeba školník nesmí brát méně než 16 100 Kč. Jenže na rozdíl od minimální se o té zaručené moc neví. Ani mezi zaměstnanci, a mnohdy ani mezi zaměstnavateli. Nedodržení zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských firem v odměňování. Často kvůli nevědomosti.
Práce v továrně. Ilustrační foto
Práce v továrně. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Když se o zaručenou mzdu začnete zajímat, narazíte záhy na problém. Podle čeho se vlastně stanovuje?

Existuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. A k tomu patří příloha, ve které jsou jednotlivé profese zařazeny do osmi kategorií. Jenže příloha zdaleka neobsahuje všechny profese. Spíše popisuje, co by mělo být náplní práce dotyčného zaměstnance.  

"Skupina prací se určuje tak, že se nejprve najde obor zaměstnání a poté podle bližší specifikace předmětu práce a pracovního procesu lze najít příslušný příklad práce, která je srovnatelná s tou zaměstnance, a to z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti," vysvětluje Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. 

Jenže pokud si přílohu projdete, zjistíte, že celkem běžně najdete popis podobné práce i ve dvou kategoriích, mezi nimiž je však zásadní rozdíl - ve výši stanovené mzdy. Kdo tedy rozhodne, do jaké kategorie dotyčný patří a jaké má brát peníze? 

"Práci zaměstnance zařazuje do jedné ze skupin prací výhradně zaměstnavatel. Zaměstnavatel, pokud vyplácí mzdu na hranici zaručené mzdy, by měl zaměstnanci sdělit, do které ze skupiny prací po něm požadovanou práci zařadil. Pokud je zaměstnanec přesvědčen, že jeho práce by měla být zařazena do vyšší skupiny, měl by se prvně obrátit s žádostí o vysvětlení na zaměstnavatele," říká Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce.

Doplňuje, že je možné se také zeptat na jednom z kontaktních míst oblastních inspektorátů práce, kde může zaměstnanec následně podat i podnět ke kontrole. "Rovněž je právem občana se domáhat svých zákonných práv soudní cestou," vysvětluje Kolibač. 

Kolektivní smlouva rozhoduje

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro dané skupiny prací jsou závazné pro zaměstnavatele, kteří nemají mzdu sjednanou v kolektivní smlouvě.

"Není tedy vyloučeno a v praxi jsme se setkali se situací, kdy u některých zaměstnavatelů jsou mzdy sjednané v kolektivní smlouvě i nižší, než jsou nařízením vlády stanovené nejnižší úrovně zaručené mzdy. V takovém případě se nejedná o porušení právních předpisů o zaručené mzdě," dodává Kolibač. 

Podle informace inspektorátu práce mají firmy v zařazování zaměstnanců do kategorií zmatek. "Zejména u malých zaměstnavatelů od jednoho do devíti zaměstnanců je problém se zařazováním práce zaměstnance do příslušné skupiny prací tak, aby přitom zohlednili složitost, odpovědnost a namáhavost. Někteří zaměstnavatelé neposkytují, mnohdy z neznalosti, stanovenou hodinovou mzdu přepočtenou na stanovenou týdenní pracovní dobu na 37,5 nebo 38,75 hodiny v případech vícesměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu, kdy je nutno hodinovou mzdu odpovídajícím způsobem navýšit," vyjmenovává chyby Richard Kolibač.

Loni inspekce práce zjistila 783 porušení u institutu zaručené mzdy, a to nejčastěji v oboru velkoobchodu a maloobchodu a ve stravování a pohostinství.

A jak se zjištěné problémy ve výši mezd řeší? Legislativa nařizuje rozdíl doplatit. I tomu se však firmy mohou vyhnout. Zaměstnavatel totiž do správné výše mzdy může připočítat třeba odměny či prémie, a pokud s nimi mzda dosáhne správné výše, vše je z pohledu úřadů v pořádku. 

Otázkou je, proč nebývá zaručená mzda pro lepší informovanost zaměstnanců uvedena povinně v pracovní smlouvě. "To se nabízí, ovšem zcela vyčerpávající, 'všezahrnující', dokonalá specifikace je velmi složitá a snad i nemožná. Podmínky pro zařazení práce do příslušné skupiny jsou i pro jednu profesi u různých zaměstnavatelů velmi rozdílné," dodává Richard Kolibač. 

Zaručená mzda se letos pohybuje v rozmezí od 14 600 do 29 200 korun měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin. Stanovenou mzdu ve všech jednotlivých kategoriích najdete ZDE.

Nechceme zaručené mzdy, říkají firmy

Samotná existence zaručené mzdy se ovšem nelíbí Hospodářské komoře. Adresovala proto ministerstvu práce a sociálních věcí svůj požadavek  zaručené mzdy alespoň v soukromém sektoru zrušit. 

"Tempo růstu minimální mzdy, ze které se vypočítává i ta zaručená, v posledních čtyřech letech více než dvojnásobně převyšuje tempo růstu mezd v ČR. Každé zvýšení minimální mzdy průřezově dopadá na celé české hospodářství a všechny firmy, ačkoliv minimální nebo zaručenou mzdu vůbec nevyplácejí. Uměle totiž musí odstupňovat odměňování zaměstnanců bez ohledu na to, zda se produktivita práce zvýšila, nebo ne," říká tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Doplňuje, že zvyšování minimální a potažmo zaručené mzdy má dopad třeba i na oblast veřejných zakázek, zejména u dlouhodobých stavebních kontraktů. "Jestliže dochází k takto masivnímu nárůstu mzdových nákladů, se kterými soutěžitelé nemohli počítat, nemohou je promítnout do konečné ceny zakázky, protože jsou omezeni smlouvou a inflační doložkou. V současnosti má proto veřejný sektor velký problém s účastí a ochotou firem vůbec se účastnit veřejných soutěží a přijímat veřejné zakázky," říká Diro. 

Podobné problémy mají i další odvětví. "Pokud státní správa potřebuje institut zaručeného platu pro své zaměstnance, nechť si jej ponechá pouze pro státní správu, v soukromém sektoru ale neexistuje důvod, proč by zaměstnavatelé měli vyplácet mzdy podle osmi skupin," dodává Diro. 

  • Podrobný přehled profesí a jejich zaručených mezd najdete například zde
 

Právě se děje

před 18 minutami

Růst ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta, uvedl ČSÚ ve zpřesněném odhadu

Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. V úetrý to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici tak zpřesnili své předchozí odhady z počátku března. Podle nich loňský růst ekonomiky činil 2,4 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 1,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Vojáci, u kterých byly prohlídky kvůli smrti Vahidulláha Chána, u Ústavního soudu neuspěli

Ústavní soud odmítl stížnosti devíti vojáků, u kterých vojenská policie loni v červenci provedla prohlídky kvůli vyšetřování smrti Afghánce Vahidulláha Chána. Stížnosti zpochybňovaly neodkladnost prohlídek i způsob jejich provedení. Někteří vojáci byli zadrženi na pracovišti, pro všechny prý prohlídky znamenaly závažnou psychickou zátěž. Soud ale podněty ve spojeném řízení odmítl, považoval je za předčasné, zjistila ČTK z usnesení.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil předloni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Vyslýchali jej Češi i Američané. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Následovalo vyšetřování na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy