V reakci na příznivý vývoj na energetickém trhu v posledních týdnech začali dodavatelé elektřiny a plynu zlevňovat. Klientům často nabízejí tarify s cenami lehce pod vládou stanoveným maximem, takzvaným stropem. Ten vláda na energie stanovila loni na podzim a činí 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu.
"Většina z nás má stále klasickou smlouvu na dobu neurčitou a po celý rok 2023 jsme chráněni maximálním cenovým stropem. Není tedy třeba propadat nervozitě a spěchat s nějakou změnou," říká v rozhovoru Gavor.
Pokud by si teď chtěl zákazník ceny energií zafixovat, řešením podle něj může být smlouva na jeden rok. S koncem roku ale Gavora začne být nabídka produktů na trhu znovu pestřejší. "A já doufám, že soutěž mezi dodavateli se zase naplno rozběhne. A to bude dobrá doba na to, porozhlédnout se po trhu a ušetřit," dodává analytik.
Na energetickém trhu to v posledních týdnech vypadá překvapivě pozitivně. Ceny plynu na evropské burze zamířily dolů a někteří dodavatelé také začali zlevňovat. Co se teď vlastně na trhu děje?
Plyn je výrazně otopové médium a velký význam vždy hraje průběh teplot v topné sezoně. Zatím nám počasí velmi přálo, na což nelze pořád spoléhat. Přesto současná úroveň zásob plynu, zhruba dvojnásobek stavu v této době minulého roku, a rychlé tempo výstavby nových LNG kapacit dává ČR a celé Evropě slušné předpoklady, že současnou topnou sezonu přečkáme bez nutnosti odběrových omezení. Daří se nám také omezovat spotřebu, což snižuje poptávku a tím ceny.
Jaká je situace v případě elektřiny?
U elektřiny se navíc přidává další důležitý aspekt. Pomalu, ale jistě se uvádějí do provozu dočasně odstavené francouzské jaderné elektrárny. Kvůli zanedbané údržbě a poruchám byla půl roku v odstávce polovina jaderné flotily Francie, to vyhnalo ceny elektřiny v loňském roce velmi vysoko. Začátek tohoto roku je také velmi příznivý pro výrobu elektřiny z větrných elektráren. Ty mají v energetickém mixu ČR zatím bohužel velmi malý podíl, nicméně v západní Evropě jsou již jedním z nejvýznamnějších zdrojů. A když hezky fouká v Severním moři, tak to zvyšuje nabídku a snižuje ceny na propojeném trhu s elektřinou i u nás.
Jak moc je současný pokles cen udržitelný? Někdo je v letošním vývoji velmi pozitivní, jiní varují, že tak "snadno" z této energetické krize nevyklouzneme.
Vyhráno ještě zdaleka není. Situace ve světě není stabilní a o energetice to platí zrovna tak. Globálním faktorem, který ovlivní poptávku po všech komoditách, bude vývoj ekonomické situace, především v Číně. Její současné problémy sice brzdí nejen její ekonomiku, ale snižují také poptávku po energiích a tím i jejich ceny. Pokud se Čína rozjede, tak zase budeme muset přeplácet obchodníky se zkapalněným plynem, abychom část jejich tankerů přesměrovali do evropských terminálů.
A nezapomínejme, že přestože ČR se závislosti na ruském plynu již zbavila, stále ještě proudí přes Ukrajinu do Evropy denně kolem 30 až 40 milionů metrů krychlových plynu a ještě větší množství přes Turecko na Balkán. Při další eskalaci konfliktu na Ukrajině se tyto dodávky mohou zastavit a samozřejmě každý výpadek se okamžitě projeví na trhu. Celkově jsem ale optimista, myslím, že největší cenové šoky už máme za sebou.
Co byste doporučil lidem, kterým v této době končí smlouva na fixaci na dodávky elektřiny či plynu?
Fixace přináší jistotu, zároveň ale zákazníka zbavuje svobody volby, pokud se na trhu objeví jiná, výhodnější nabídka. Bohužel vždy bude platit něco za něco.
Současné velkoobchodní ceny jsou natolik příznivé, že někteří dodavatelé začínají nabízet termínované kontrakty s fixací ceny, která je již pod vládním stropem. A pokud je cena příznivá a období fixace je pouze na jeden rok, tak bych neváhal. Při delší fixaci se bohužel spotřebitel vystavuje riziku, že ve druhém a zejména třetím roce bude platit zbytečně více a nebude moci využít levnější nabídky.
Pokud se zákazník cenově vázat nechce, jaký produkt byste doporučil jako alternativu?
Většina z nás má stále klasickou smlouvu na dobu neurčitou a po celý rok 2023 jsme chráněni maximálním cenovým stropem. Není tedy třeba propadat nervozitě a spěchat s nějakou změnou. Ke konci roku bude nabídka určitě už pestřejší a já doufám, že soutěž mezi dodavateli se zase naplno rozběhne. A to bude dobrá doba na to, porozhlédnout se po trhu a ušetřit.
Na co by si měli zákazníci v současné době dát největší pozor, pokud podepisují smlouvu na nový produkt? Je něco, co je třeba si v každém případě pečlivě pohlídat, nějaké "chytáky" dodavatelů?
U dlouhodobého osvědčeného dodavatele bych se nějakých podrazů nebál, každý seriózní obchodník si hlídá dobré jméno. Pokud zákazník jedná se zprostředkovatelem a o dodavateli nic neví, tak je obezřetnost namístě. Zejména u delších fixovaných smluv bych doporučil pečlivě si přečíst ustanovení o smluvní pokutě v případě předčasného ukončení závazku, aby penalizace nebyla příliš vysoká. A taky by si zákazník měl ohlídat, že mu může být nabízena smlouva sice na dobu určitou, ale bez garance ceny. To bych nebral.
Jak vnímáte do budoucna nabídku takzvaných spotových produktů, tedy těch, které kopírují pohyb cen elektřiny a plynu na burze?
Spotové ceny se mohou rychle a výrazně měnit, a tak to není zrovna ideální produkt pro tradiční domácnosti, které preferují stabilitu. V období, kdy očekáváme spíše snižování velkoobchodních cen a před cenovými šoky jsme chráněni cenovým stropem, na nich ale spotřebitelé mohou vydělat.
Obavy, aby se spotové ceny v těchto podmínkách příliš nerozšířily, byly jedním z důvodů vedoucích vládu k zákazu spotových cen pro nové zákazníky, pokud nejsou vybaveni průběhovým měřením spotřeby. Věřím, že právě rozšiřování průběhového měření, což vytváří podmínky pro aktivní ovlivňování spotřeby, přinese v budoucnu vyšší zastoupení spotových produktů v nabídkách dodavatelů.
Nakolik již podle vás Evropa pokročila v nezávislosti na ruských energiích?
Evropa si vede až překvapivě dobře. Takové tempo výstavby nových terminálů nepamatujeme. Dovoz zkapalněného plynu do zemí Evropské unie a do Velké Británie se v loňském roce zvýšil zhruba o tři čtvrtiny na 137 miliard metrů krychlových plynu po regasifikaci, tedy znovuzplynění. Česku se prostřednictvím ČEZ podařilo pronajmout kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který Česku zajišťuje objem plynu přesahující třetinu roční spotřeby.
Každá nová investice se ale nakonec musí zaplatit v účtech zákazníků a je smutné, když poměrně nové trubky určené na přepravu ruského plynu zůstanou nevyužity. To se týká i Česka, které dlouhodobě velmi profitovalo z přepravy ruského plynu. Osobně bych byl rád, pokud by někdy v budoucnu politická situace umožnila obnovit obchodní styk Ruska s Evropou, Rusko je obrovskou zásobárnou mnoha surovin.
A co domácnosti? Daří se jim šetřit elektřinou a plynem, což byla na začátku podzimu hlavní snaha?
Ano, úspor bylo dosaženo napříč všemi sektory. Každý si asi trochu snížil tepelný komfort, když dostal účet za energie. Nebývale také vzrostl zájem o investice do úsporných opatření a do nových progresivních technologií, jako je fotovoltaika, tam se počet instalací meziročně zvýšil na více než trojnásobek, či tepelná čerpadla. To je zase pozitivní stránka celé energetické mizérie.
Vnímáte zpětně snahu státu lidem a firmám s drahými energiemi pomoci jako efektivní? Co podle vás fungovalo nejvíce a co naopak bylo vedle?
Vláda mohla přijít s některými opatřeními, například s odpuštěním platby za podporované zdroje, dříve. Úsporný tarif byl slepou cestou, naopak zásadní bylo přijetí zastropování cen energií.
Na co by se měli čeští zákazníci letos připravit? Uleví se jim, nebo je třeba koncem roku počítat s tím, že vše začne nanovo?
Myslím, že nejhorší období už jsme v energetice přestáli, pokud nebudeme zvažovat nějaké globální katastrofické situace. Celkově jsem spíše optimista a čekám lepší ceny než loni. Doufám, že si zákazníci budou moci zase vybírat. Ta ochota k úsporám a chuť podporovat nové technologie by nám ale mohla vydržet.
