Athény - "Upéct" záchrannou půjčku pro Řecko se dnes do Athén sjely špičky EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pomoc má podle dohody dosáhnout dohromady až 45 miliard euro. Jednání mají podle serveru EU Observer trvat až tři týdny.
I mezi renomovanými ekonomy však sílí názor, že tyhle "drobné" jen oddálí nevyhnutelné - státní bankrot Řecka. Země totiž na skutečnou záchranu potřebuje mnohem víc peněz (až 150 miliard euro na tři roky) a mnohem tvrdší úspory.
Křižovatku tří možných scénářů, které má Řecko před sebou, popsali ve svém blogu ekonom Peter Boon z London School of Economics a Simon Johnson, bývalý hlavní ekonom MMF.
Řecko se podle nich může pokusit odvrátit bankrot cestou tvrdých úspor. Může ale také vyhlásit bankrot a zachovat euro, či do třetice zbankrotovat a eura se vzdát.
"Celá eurozóna bude trpět, pokud Řecko zbankrotuje. A bude trpět, pokud nezbankrotuje," tvrdí ekonomové.
Třetí scénář - bankrot a návrat k vlastní měně - proto doporučují jako nejméně bolestný. Navíc se podle nich v devadesátých letech osvědčil při bankrotu Argentiny a částečně i v Rusku.
1.možnost - okamžité úspory o 10 % HDP
Aby se vyhnulo nekontrolovatelné spirále zadlužování, musí se podle ekonomů rozpočtová bilance Řecka pro letošní rok vyšvihnout z plánovaných mínus čtyř na plus devět procent HDP. Uprostřed recese a plánovaných stávek veřejného sektoru by tak stát musel do konce roku ušetřit okolo 13 % ročního výkonu hospodářství.
I kdyby se přesto letos podařilo ušetřit "jen" deset procent, podle ekonomů by se takový drastický přístup minul účinkem. Vedl by totiž k propouštění a prudkému poklesu domácí poptávky. Snížil by se výběr daní a naopak zvýšily výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Úspory by tak nakonec mohly přivést rozpočet zase do mínusu, přičemž Řecko by nemělo na splácení dluhů.
"Pochybujeme, že by takový úsporný program fungoval." píší Boon a Johnson. "Jediným řešením by bylo, kdyby EU a MMF zakročily a zaručily tříleté potřeby financování, tedy celkem až 150 miliard euro."
2.možnost - státní bankrot při zachování eura
Tahle možnost by se rovnala přiznání, že splácení dluhů je pro Řecko už příliš bolestné. Země by tak mohla vyhlásit platební neschopnost, odepsat kolem 60 % nominální hodnoty svého dluhu a zastavit splácení závazků třeba na dva roky. To by ale mělo vážné následky.
Investoři by začali ze země ve velkém stahovat kapitál do bezpečí a vláda by čelila riziku mnohem masivnějšího „runu" na řecké finanční ústavy, než jaká se děje od začátku roku. Likviditu by zemi zase musela zaručit Evropská centrální banka. Uprostřed tohoto rozvratu by přitom země musela dál zavádět tvrdá úsporná opatření.
Ani tohle opatření proto autoři nedoporučují.
3. možnost - státní bankrot a odstoupení od eura
Dluh v kombinaci s fixním kurzem eura pro Řecko podle Boon s Johnsonem znamená, že "potřebuje mnohem přísnější opatření než jakýkoliv státní bankrotář přinejmenším za posledních 50 let." To je podle autorů "dobrý důvod vzdát se alespoň dočasně eura."
Dluh by se restrukturalizoval do nové měny, jejíž inflace by ho snížila a zemi zároveň zaručila snížení výdajů na státní sektor i nižší ceny. Řecko by rychle získalo mezinárodní konkurenceschopnost a mohlo by se vrátit k přebytkovému hospodaření.
Přesně to se podle autorů podařilo Argentině, když roku 2001 vyřešila dekádu svých potíží, před kterými ji nezachránila ani pomoc MMF. "Tamní ekonomický kolaps skončil zhruba šest měsíců poté, co zbankrotovali a ukončili pevným kurz k dolaru. Bylo to sice bolestné, ekonomické oživení ale začalo razantně, devět měsíců po bankrotu a devalvaci," píší autoři.
Trend v Argentině podle nich pokračuje dodnes, stejnou lekci poskytl i státní bankrot a devalvace roku 1999 v Rusku po asijské krizi. Řecko by se podle autorů mohlo vrátit k slušnému růstu v pololetí 2011.
Rozpad eurozóny nebo hlubší integrace?
Způsob, jakým EU a MMF svůj řecký problém vyřeší, přitom podle pozorovatelů rozhodne o vývoji celé Evropy. Času přitom není mnoho, protože čím víc dluhu na sebe Řecko nabalí, tím tvrdší bude řešení pro všechny.
Pokud má mít euro vůbec šanci, nesmí expertů zůstat jen u pomoci Řecku a Evropa se bude muset hlouběji politicky sjednotit v dodržování rozpočtových pravidel.
"Evropa se musí probudit a rozhodnout se, jestli chce být 'Spojenými státy evropskými' nebo 'slátaninou" nezávislých států," napsala ve své zprávě klientům čtvrtá největší americká banka Citigroup.
To ovšem předpokládá, že záchrana Řecka se podaří, nebude rozcupována právníky a nestrhne do propasti i další zadlužené členy skupiny PIIGS z eurozóny - Španělsko, Portugalsko, Itálii a Irsko.
Analytik Hudsonova institutu Irwin Stelzer patří narozdíl od Boona s Johnsonem nebo třeba George Sorose mezi optimisty. Už samotná těžce se rodící pomoc Řecku podle něj smiřuje členské státy s tím, že v budoucnu budou jejich rozpočty pod přísnějším dohledem. I on je ale v odhadech opatrný.
"Uvidíme, kolik suverenity je ještě každá země eurozóny ochotna obětovat, když Evropa podniká další krok - obří krok - na cestě k celkové ekonomické integraci."
Blogy na Aktuálně.cz:
| Petr Robejšek: Euro může stáhnout Evropu do pekel | |
| Pavel Kohout: Řecko, bankrot a my |
