Praha - Pokud Evropská komise prosadí svůj návrh reformy zemědělské politiky, doplatí na to nejhůř ze všech členů Evropské unie Česká republika.
Pro deník Aktuálně.cz to uvedl první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, který se jednání o možnostech revize společné zemědělské politiky EU tento týden osobně zúčastnil.
ČTĚTE VÍCE:
Brusel chce sebrat nevíc dotací velkým farmám
Jak přitom podotýká předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský, zemědělci v Česku by mohli ročně přijít až o devět miliard korun.
Návrh zemědělské reformy představila Evropská komise včera v Bruselu.
Krok zpět
Podle Jirovského je záměr komise v praxi cíleným poškozením zemí, kde významně pokročila koncentrace zemědělských podniků.
"A to je strategická chyba unie z hlediska budoucího vývoje, protože zemědělství v EU bude muset po roce 2013 čelit zvýšené konkurenci z USA, Brazílie, Austrálie nebo Nového Zélandu, kde velké zemědělské podniky již v současné době existují," konstatuje Jirovský.
Díky stoupající světové poptávce po zemědělských surovinách by přitom mohli čeští zemědělci konečně využít výhody velkých podniků, což při dosavadní nadprodukci zemědělské výroby nebylo plně možné.
Podle Hlaváče nicméně vůbec není jisté, zdali ke škrtům ve výši 45 procent dotací u největších podniků s podporami nad 300 tisíc eur vůbec dojde.
"Komise například vůbec nepřijala princip stanovení jakýchkoli finančních stropů, od kterých by škrty odvíjela," zdůrazňuje náměstek. Podle názoru České republiky, který přijímá celá řada dalších zemí, "nesmí reforma zemědělské politiky obsahovat další selektivní nástroje, které by znevýhodnily jakékoli skupiny států".
Na straně Česka přitom stojí mimo jiné Německo, Velká Británie, Dánsko nebo Holandsko. Hlaváč se proto domnívá, že k avizovaným škrtům buď nakonec stejně nedojde, nebo budou výrazně nižší.
Škrty jsou neoficiální
Dokument komise, který má Aktuálně.cz k dispozici, navíc žádné konkrétní údaje o škrtech neobsahuje.
Podle zahraničního tajemníka Asociace soukromého zemědělství Michala Pospíšila pramení údaje o škrtech ve výši 45, 20 a 10 procent podle výše dotací z neoficiálních materiálů, které komise diskutovala v rámci svého "vnitřního připomínkového řízení" k návrhům reforem.
V praxi by šlo o 4,9 procenta zemědělských podniků, které jsou v Česku největšími příjemci dotací a které obhospodařují dvě třetiny půdy.
I další záměry komise jsou pro české zemědělství nepřijatelné. Také proto ale není reforma v dosud avizované podobě pro ministerstvo zemědělství přijatelná, což osobně potvrdil i ministr Petr Gandalovič.
