Washington/New York - Objem peněz v ekonomice opět rapidně vzroste. Americká centrální banka (Fed) zahajuje třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování (QE3), při němž bude nakupovat státní dluhopisy a cenné papíry odvozené od hypoték, za které ručí stát. Fed chce tímto způsobem ekonomice pomoci znovu se postavit na nohy, protože dosavadní pomoc nezabrala tak, jak si centrální banka představovala.
Fed nestanovil žádný limit, do kterého může aktiva nakupovat. Šéf Fedu Ben Bernanke upřesnil, že banka bude aktiva kupovat tak dlouho, dokud se stav ekonomiky nezlepší natolik, že citelně klesne nezaměstnanost a budou v dostatečném počtu opět vznikat nová pracovní místa. Cílem je tento proces maximálně urychlit.
K dosažení stanoveného cíle hodlá Fed nasadit nejsilnější zbraně, jaké dosud použil. Cenné papíry kryté hypotékami začne nakupovat tempem 40 miliard dolarů měsíčně (asi 758 miliard Kč), k tomu ale bude do konce roku pokračovat v původním programu, kdy přesouvá peníze mezi aktivy s různou dobou splatnosti. Minimálně do Vánoc tak bude skupovat aktiva tempem kolem 85 miliard dolarů měsíčně (asi 1,6 bilionu Kč).
Bezprecedentní krok, k němuž se Fed odhodlal, okamžitě vyvolal kritiku v řadách republikánských politiků. Ti Bernankeho obvinili, že tímto způsobem pomáhá ke znovuzvolení prezidentovi Baracku Obamovi, který potřebuje, aby byla ekonomika v co nejlepším stavu. To však Bernanke odmítl a poukázal na to, že ekonomika je v mimořádně složité situaci.
Nezaměstnanost neklesne
Fed zároveň zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a předpokládá, že se hrubý domácí produkt nezvýší o více než dvě procenta. V předchozí prognóze před čtvrt rokem počítal s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok ale počítá se zrychlením až na tři procenta a další rok až na 3,8 procenta. Prakticky žádné zlepšení letos nečeká ani u nezaměstnanosti, která patrně neklesne pod osm procent. Další roky už ale klesat má.
Během předchozích dvou kol kvantitativního uvolňování Fed napumpoval do ekonomiky více než dva biliony dolarů (asi 38 bilionů Kč), a razantně tak rozšířil měnovou bázi. Za to sklízí převážně od konzervativních politiků dodnes kritiku.
Základní úrokovou sazbu Fed nechal podle očekávání beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Na této úrovni ji drží už od konce roku 2008, kdy ji srazil k nule ve snaze minimalizovat dopady globální finanční krize. V té době hrozil kolaps světové finanční architektury v důsledku pádu obří investiční banky Lehman Brothers. Vzhledem k tomu, že ekonomika od té doby skomírá, nenašel Fed zatím důvod sazby zvýšit.
Akcie letí vzhůru, dolar padá
Americké akcie reagovaly na rozhodnutí centrální banky USA přikročit k razantní stimulaci slabé ekonomiky výrazným vzestupem a jejich hlavní indexy skončily na mnohaletých maximech. Oznámení o nalévání dalších peněz do ekonomiky naopak výrazně oslabilo kurz dolaru.
V závěru newyorského obchodování Dow Jonesův index vzrostl o 1,55 procenta na 13.539,86 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 získal 1,63 procenta a uzavřel na 1459,99 bodu. Oba hlavní indexy skončily nejvýše od prosince 2007, tedy od doby, kdy v USA začala poslední ekonomická recese. Index technologického trhu Nasdaq zpevnil o 1,33 procenta na 3155,83 bodu, maximum od listopadu 2000.
