Praha - Úsporný program, který odhlasovali poslanci řeckého parlamentu, by pro českého energetického giganta ČEZ ještě nedávno představoval ideální příležitost rozšířit své impérium.
V neděli schválený plán, který mimo jiné počítá i s rychlou liberalizací a privatizací řecké energetiky, však místo toho dokládá, jak moc se ČEZ za poslední dva roky změnil.
Společnost se totiž do Řecka navzdory nabízené šanci nechystá.
"Třetí strana" vítána
Součástí balíku reforem a úspor, které v neděli schválil řecký parlament, je oddělení výroby a distribuce elektrické energie, umožnění "vstupu třetí strany" do segmentu výroby elektřiny z lignitu do listopadu 2013 a také prodej hydroelektráren.
Opatření uvedená v "Memorandu o porozumění o podmínkách specifické ekonomické politiky" datovaném 9. února a schváleném v neděli řeckými poslanci, počítají také s vládní podporou výstavby obnovitelných zdrojů, hlavně z větru a slunce, z nichž část má jít na export.
"Investorům může být dána možnost koupit hydrokapacity nebo jiné výrobní zdroje spolu s lignitovými kapacitami," píše se v Memorandu v kapitole Energie.
Řecko musí prodávat elektrárny
Skupina ČEZ nyní působí mimo jiné v sousedním Turecku a Bulharsku. Řecko tedy pro ČEZ představuje šanci strčit nohu do dveří nového regionu, kde výrobu elektřiny zřejmě čeká rozvoj s vládními pobídkami.
"Dovedl bych si představit, že ČEZ vstoupí do některého projektu výstavby obnovitelných zdrojů energie v Řecku, pokud budou podmínky nastaveny příznivě," tipuje analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. "Velkou akvizici uhelných zdrojů v Řecku bych nyní nicméně ze strany ČEZ prakticky vyloučil," dodává.
Vstoupí tedy ČEZ v Řecku aspoň do obnovitelných zdrojů?
"Ne. Víc k tomu nelze říct," odpovídá mluvčí podniku Ladislav Kříž. Proč? Časy se zkrátka změnily.
"Ještě před dvěma, třemi lety bych řekl jednoznačně, že se ČEZ bude o možný vstup na řecký trh výroby elektrické energie velmi aktivně zajímat," nabízí vysvětlení analytik Hatlapatka.
"Nyní je situace odlišná, ČEZ významně pootočil kormidlem a soustředí se především na domácí aktivity," připomíná v listopadu 2010 oficiálně ohlášenou změnu kurzu. Ta později vyvrcholila tajeným přesunem architekta evropské expanze Martina Romana do čela dozorčí rady, který premiér Nečas odůvodnil prioritou v podobě dostavby Temelína.
Za hranicemi už ČEZ raději sází na jistotu
ČEZ chce i nadále investovat v zahraničí, připomíná Hatlapatka. "Nicméně zatím především do projektů s jasnou mírou návratnosti díky dotační politice - tedy například do výstavby větrných parků v Polsku či Německu," dodává.
Český energetický gigant se navíc v regionu poblíž Řecka několikrát spálil - v Albánii a Rumunsku bojuje s neplatiči a čelí obvinění, že proti nim bojuje nelegálními metodami. V Bosně nevyšel projekt uhelné elektrárny Gacko, sešlo i ze stavby elektrárny v Kosovu. V Maďarsku se přidal k hromadné stížnosti na uvalení zvláštní daně na zahraniční společnosti.
Ve značné části svého impéria ve východní Evropě a na Balkáně zkrátka ČEZ čelí "politickým rizikům," což teď pro Řecko platí dvojnásob.
"V regionu bude nyní v tomto smyslu podle mého názoru velmi opatrný," vysvětluje Hatlapatka zdrženlivost někdejšího dobyvatele.
