Řecký parlament schválil škrty, v Aténách hořely domy

ČTK ČTK
13. 2. 2012 7:10
Řeckou vládu opustila extrémní pravice, úsporný balíček přesto prošel
Atény, 12. únor 2012.
Atény, 12. únor 2012. | Foto: Reuters

Atény/Berlín - Řečtí zákonodárci v neděli pozdě večer schválili nepopulární balík úsporných opatření, kterými chce vláda předlužené země zajistit druhý záchranný úvěr ze zahraničí a zabránit tak státnímu bankrotu.

Pro razantní škrty požadované eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem zvedla ruku většina zákonodárců obou největších stran. Socialistů i pravicové Nové demokracie.

Schválení návrhu zákona o dalších škrtech je pro Řecko klíčové, pokud chce ze zahraničí získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). V opačném případě hrozí zemi možná již příští měsíc bankrot. Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur.

Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti.

Násilí v ulicích

Proti chystanému propouštění státních zaměstnanců a snižování mezd i penzí v neděli v Aténách a v Soluni demonstrovaly desetitisíce lidí. Část z nich se v řecké metropoli střetla s policií, která zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty.

Podle agentury AP bylo zraněno 50 policistů a nejméně 70 protestujících bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob zatčeno a dalších 70 zadrženo.

Podle agentury Reuters v centru Atén protestující zapálili nejméně 45 objektů včetně několika historických budov, kin, bank a jedné kavárny. Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Ve Volosu požár poničil tamní radnici a finanční úřad.

Sliby nestačí

Premiér Lukas Papadimos varoval před ekonomickým chaosem, pokud opatření poslanci odmítnou. Německo zároveň vyzvalo Atény, aby radikálně změnily svůj přístup k řešení dluhové krize, pokud si přejí zůstat v eurozóně. Kabinet by podle některých neoficiálních zdrojů měl mít ve třísetčlenném zákonodárném sboru podporu více než 250 poslanců.

Řekové nemají pro vládní škrty žádné pochopení.
Řekové nemají pro vládní škrty žádné pochopení. | Foto: Reuters

"Řecké sliby pro nás již nejsou dostatečné," řekl v rozhovoru pro list Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj ukazují průzkumy veřejného mínění, že většina Němců je ochotná Řecku pomoci, je ale nutné, aby to nebyla "bezedná díra".

Před parlamentním "ne" již v sobotu varovali šéf řeckých socialistů a bývalý premiér Jorgos Papandreu i šéf konzervativců Antonis Samaras. Později se k nim připojil řecký premiér.

"Vznikly by podmínky pro nekontrolovaný ekonomický chaos a sociální exploze," prohlásil Papadimos ve večerním projevu k národu o možnosti, že úspory budou zamítnuty. Nesouhlas se škrty by podle něj zemi uvrhl do víru recese, nezaměstnanosti, nestability a vleklé bídy, což by dříve či později vedlo k opuštění eura. Řečtí komunisté jeho slova odmítli jako "lži a panikaření".

Německo stupňuje tlak

Hlavní finanční tahoun eurozóny - Německo - před hlasováním stupňoval tlak na Řecko. Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy, a ne slova.

"Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost - ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat...," řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda "jinou cestou" míní opuštění eurozóny, odvětil: "Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy."

Německý ministr také prohlásil, že snahy o záchranu Řecka se ukázaly jako obtížnější než úsilí o sjednocení Německa v roce 1990.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy