Čtyřicet miliard v minusu. Proč Česko projídá svou budoucnost a kam má investovat?

Petr Kučera Petr Kučera
30. 8. 2018 6:58
Projděte si názory ekonomických analytiků na plán ministryně financí, která chce předložit státní rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Jaké investice jsou teď potřeba?

Souhlasíte s tím, že ani v době růstu nemusíme nutně hospodařit s přebytkovým nebo vyrovnaným rozpočtem (a snažit se snižovat dluh), pokud jsou důvodem deficitního rozpočtu investice? Vidíte ve vládních výdajích takové smysluplné investice, které by pomohly ekonomice do budoucna? Do čeho by vláda v době růstu měla ještě investovat?

Štěpán Křeček, BH Securities: "Souhlasím, že významné investice je možné činit na dluh. Podobně se chovají i domácnosti, když například pořizují nemovitosti, aby každý měsíc nemusely platit nájemné. Investiční aktivita státu však v posledních letech skomírá a její aktuální výše neospravedlňuje k růstu deficitu. Do budoucna je vhodné dokončit páteřní síť komunikací a zaměřit se na výstavbu železničních koridorů. Je třeba navýšit investice na vědu, výzkum a inovace, tak aby se ČR mohla postupně transformovat z průmyslově orientované ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou na znalostní ekonomiku. Je nutné investovat do vysokých škol a podpořit firmy, aby prováděly výzkum přímo v ČR."

Jakub Matějů, Komerční banka: "Klíčové je, zda výnosnost investic (ekonomická či společenská) převýší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu. Rozumnou návratnost mívají například investice do dopravní infrastruktury (dokončení dálniční sítě a obchvatů velkých měst či výstavba vysokorychlostních železnic). Ještě důležitější jsou z dlouhodobého hlediska investice do vzdělávání, a to již od raného dětství. OECD doporučuje České republice zaměřit se na zkvalitnění a rozšíření předškolního vzdělávání, které je zásadní pro formování osobností příští generace a zároveň může pomoci matkám navázat na předchozí kariéru a zmenšit tak rozdíly v odměňování mužů a žen."

Jakub Seidler, ING Bank: "Obecně se velmi málo řeší dlouhodobější problémy spojené se stárnutím obyvatelstva, které povede jednak k daleko vyššímu podílu penzistů na počtu pracujících osob, ale také k citelně vyšším výdajům na zdravotnictví. Dlouhodobý horizont tohoto problému však vede k tomu, že nemá dostatečnou politickou prioritu. V minulosti to nebylo lepší - nejde tedy o kritiku současné vlády, ale obecně politického přemýšlení, které se zaměřuje pouze na krátkodobý horizont volebního cyklu."

 

Právě se děje

Další zprávy