


Sněmovna bude zřejmě v dubnu volit šest členů Rady České televize na místa těch, jejichž mandát skončí v březnu a v květnu. Prosadili to nejtěsnější většinou poslanci vládní koalice ve sněmovním mediálním výboru.

Jeho předseda František Talíř (KDU-ČSL) neuspěl s návrhem volbu provést ve dvou fázích, tedy obsazovat uvolněná místa v radě po třech tak, jak budou uprázdněna. Ondřej Babka (ANO) ale namítal, že případní neúspěšní kandidáti z první volby by se nemohli řádně přihlásit do volby pozdější.
Dolní parlamentní komora bude letos rozhodovat o obsazení více než třetiny míst v osmnáctičlenné radě veřejnoprávní televize. Měla by totiž navíc do jara vybrat dalšího člena rady na dlouhodobě neobsazené místo. Vládní koalice, která si v programu stanovila zrušení televizních a rozhlasových poplatků, tak bude moci výrazně ovlivnit i složení Rady České televize.
V Radě končí 27. března někdejší šéf televizního zpravodajství Roman Bradáč, manažer české hokejové reprezentace a bývalý poslanec Jiří Šlégr a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Ten před třemi lety nahradil v radě ekonoma Pavla Kysilku, jenž na funkci rezignoval.
Další tři místa v radě se uvolní o dva měsíce později, kdy skončí šestileté funkční období novináře Pavla Matochy, moderátora Lubomíra Veselého známého pod jménem Luboš Xaver Veselý a politologa Ladislava Mrklase. Ten před čtyřmi lety nahradil v radě ekonomku Hanu Lipovskou, která byla sněmovnou o rok dříve odvolána kvůli kandidatuře v tehdejších sněmovních volbách.
Sněmovna má navíc doplnit ještě jedno místo v Radě České televize, které je dlouhodobě neobsazené, a dvě místa v Radě Českého rozhlasu. Rady obou veřejnoprávních médií představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Rada České televize se loni rozšířila o tři na 18 členů, Rada Českého rozhlasu je devítičlenná. Třetinu míst v obou radách nově obsazuje Senát.
Výbor naopak jednomyslně schválil naplnění svého podvýboru pro kulturu a do jeho čela hlasy všech 15 přítomných členů zvolil bývalého ministra kultury Martina Baxu (ODS).



Uplynulý týden velmi dobře ukázal, jak rozdílní lidé i strany vládnou současnému Česku. Tyto rozdíly nejlépe „nasvítilo“ výročí vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy šéf SPD Tomio Okamura nekritizoval Rusko, ale Ukrajinu. Naopak předseda Motoristů Petr Macinka se Ukrajinců jednoznačně zastal. No a šéf ANO a vlády Andrej Babiš se snažil kličkovat mezi Okamurou a Macinkou.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po pátečním telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. V tuto chvíli není zřejmé, zda Robert Fico pozvání přijal.



Evropská unie začne prozatímně provádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil.



David Pastrňák se vrátil do dění v severoamerické NHL. Ještě předtím ale promluvil o hokejovém turnaji v olympijském Miláně, kde Češi málem způsobili senzaci. Ve čtvrtfinále velmi těsně podlehli silně favorizované Kanadě 3:4 v prodloužení.



Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých dnech jednal s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu. Píše to dnes Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem.