Jsou v současnosti záchranné složky v Česku vybaveny dost na to, aby efektivně zajistily pacienty s nákazou typu koronavirus 2019-nCov?

Vybavenost jednotlivých složek zasahujících v případě řešení takzvané "mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečné nákazy" je na rozdílné úrovni. Nejlépe mají zpracované postupy a metodiku zdravotnické záchranné služby (ZZS) včetně adekvátního vybavení ochrannými prostředky. Každá ZZS má postavené a vycvičené "biohazard týmy", které zabezpečují transport infekčního pacienta.

Související

Vše důležité o koronaviru: Co dělat, když máte příznaky a kam rozhodně necestovat

Přehled

Ze spolupráce se zahraničními partnery je zřejmé, že Češi jsou jedineční a okolní státy včetně Rakouska teprve začínají řešit metodiku. Slovensko je výjimkou a úroveň je srovnatelná s Českem. Nejhůře jsou na tom z pohledu vybavení izolací, ochrannými prostředky a podobně nemocnice. Krizoví manažeři nemocnic to v současné době začínají řešit v návaznosti na přijatá usnesení české vlády.

Takže podle vás české nemocnice nemají dostatečné prostředky na to, aby zvládly rizika spojená s výskytem vysoce nebezpečných nákaz?

Za poslední roky připravenost na řešení této mimořádné události udělala velký pokrok. Bohužel není provedena systémová analýza rizik možného přenosu, kde jedno z největších rizik je okamžitá izolace pacienta při vyslovení diagnózy. A to jak ve zdravotnickém zařízení, tak na letišti. Například na Slovensku jsou v připravenosti podstatně dál.

Okamžitá sofistikovaná izolace pacienta na letišti nebo ve zdravotnickém zařízení je optimální řešení a zabrání okamžité další kontaminaci ostatních pacientů, lékařského a obslužného personálu, prostor a podobně. Je nutno respektovat základní pravidlo, že riziko přenosu prudce roste s časem kontaktu s infekčním pacientem. Současně je nutné vybavit zdravotnický a zasahující personál včetně všech složek Integrovaného záchranného systému bezpečnými osobními ochrannými prostředky.

Je tedy podle vás efektivní současný systém kontrol potenciálně nakažených lidí přímo na letišti? Co by se mělo případně změnit?

Návrh řešení krizové připravenosti při výskytu vysoce nebezpečné nákazy na letišti. | Foto: EGO Zlín

Není. Chybí systémové řešení a zabezpečení bezprostřední izolace v návaznosti na nutnou dekontaminaci a transport. Okamžitou pomoc jsme nabídli a dnes (čtvrtek, pozn. red.) ji vezeme na letiště Ruzyně.

Jak by měla vypadat základní ochrana člověka, který se v době šíření nákazy vydá na cestu městskou hromadnou dopravou? Měl by mít respirátor, nebo si lze vystačit s dodržováním základních hygienických pravidel?

Ochrana v MHD pomocí roušek není příliš efektivní. Dodržování základních hygienických pravidel ale považuji za zásadní, zvláště ve stavu epidemie.

Registrujete teď v Česku zvýšený zájem o vaše vybavení? Co jde nejvíce na odbyt?

V Česku je v rámci preventivních opatření o naše produkty stálý zájem napříč všemi složkami IZS i zdravotnickými zařízeními. Mezi ty základní patří například transportní prostředek pro infekčního pacienta, osobní ochranné prostředky, vybavení specializovaných zdravotnických pracovišť v úrovni BSL-3 (snadno přenosné patogeny s dostupnou léčbou, pozn. red.), například v Nemocnici Na Bulovce. Dále jde o dekontaminační a hygienické bariéry (sprchy), izolátory, polní infekční zdravotnické pracoviště a podobně. Samozřejmě se stávající situací zájem narůstá a dodávky pro Česko s ohledem na výrobní kapacity preferujeme.

Do kterých dalších zemí vybavení vyvážíte?

Do více než padesáti zemí napříč všemi kontinenty a také vybavujeme složky zasahující při nebezpečných epidemiích, jako je ebola v Africe.

Roste teď ve světě zájem o vaše produkty? Na svých internetových stránkách například uvádíte, že vaše ochranné prostředky nyní při podezření z nákazy koronavirem použili například v Kazachstánu.

Roste zájem o naše výrobky včetně možné implementace českého know-how do místních podmínek. Všichni to chtějí dodat ihned a velké množství, což ovšem nelze uspokojit, zvláště když některé výrobky podléhají licenčnímu vývoznímu povolení.

Související

Panika se nekoná. Kromě roušek roste v obchodech prudce zájem už jen o některé zboží

Jaká panovala u vašich odběratelů atmosféra před lety, kdy se světem šířila virová onemocnění SARS a MERS? Dá se tehdejší situace k té současné něčím připodobnit?

V době epidemie SARS a MERS jsme již byli na světovém trhu a poptávka byla vysoká od Kanady až po Asii. Například Jižní Korea při nákaze MERS odebrala více než 400 biovaků. A to se tam vyskytl jeden nakažený, který se vrátil ze Saúdské Arábie a stačil nakazit přes 140 lidí a z toho asi 40 zemřelo. To je klasika, vše se řeší, až je průšvih.

Kde všude má vaše příslušenství uplatnění za "běžné" situace?

Naše výrobky se uplatňují napříč všemi složkami IZS v rámci připravenosti na mimořádné události včetně CBRN (události s chemickými, biologickými, radiačními či nukleárními aspekty, pozn. red.). Navíc každý rok pořádáme již 22 let velkou odbornou mezinárodní konferenci Medicína katastrof s velkou mezinárodní účastí.