Praha - Už dlouho nepřetékala státní pokladna penězi jako nyní - alespoň pokud jde o průběžné výsledky rozpočtu. Za první čtyři měsíce letošního roku je v přebytku přes třicet miliard korun, oznámilo dnes ministerstvo financí. Jde o nejlepší výsledek ke konci dubna od roku 1993.
Na celý letošní rok je nicméně schválen státní rozpočet se schodkem 70 miliard korun.
"Významný je především vzestup celostátních daňových příjmů o 9,2 procenta, který svědčí o efektivnějším výběru daní," uvádí zpráva ministerstva. Právě lepší výběr daní patří k hlavním cílům ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Jen výběr daní z příjmu fyzických osob meziročně stoupl o 3,8 miliardy. Podle Babiše je to hlavně díky efektivnějším kontrolám. Na Generálním finančním ředitelství například už před dvěma lety vznikly specializované kontrolní týmy zaměřené právě na tuto oblast.
"Výsledky se dostavují. Jsou nové daňové přílohy pro firmy buď s obratem nad 80 milionů korun, nebo ty, které mají nad 50 zaměstnanců. Pak případně přecházíme do hloubkových kontrol," říká šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
Nejlepší výsledek plnění státního rozpočtu od r. 1993, jsme v plusu 30,5 miliardy. Dobrý signál pro přípravu rozpočtu na rok 2017.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) May 2, 2016
Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 27,6 miliardy na 427,7 miliardy korun. Nejvíce k tomu přispěly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení a peníze přijaté od EU.
Celkové výdaje státu meziročně klesly o 3,3 miliardy na 397,1 miliardy korun. Největší objem výdajů rozpočtu směřuje na sociální dávky. Ke konci dubna na ně putovalo 169 miliard korun, tedy meziročně o 4,4 miliardy víc.
Rostou mzdy i zisky firem
"K dobrému vývoji jistě přispěla disciplína na výdajové straně rozpočtu, zásadním faktorem bylo ale zlepšení příjmové strany. To přitom čerpá ze dvou hlavních zdrojů, jimiž jsou růst mezd a růst ziskovosti firem," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Rozpočtu také prospívá, že díky vyšším příjmům domácnosti zvýšily svou spotřebu výrobků zatížených spotřebními daněmi, tedy pohonných hmot a tabákových výrobků. Naproti tomu celostátní výběr DPH s meziročním růstem o 3,1 procenta lze pokládat nanejvýš za průměrný. Česká ekonomika podle tohoto čísla zpomaluje svůj růst proti loňsku," dodává Sobíšek.
Rozpočtová situace se podle Sobíška jeví jako příznivá, ale nedává mnoho záruk k pokračování ve stejné míře do budoucna. "Ohledně tempa růstu příjmů pro příští rok je na místě značná opatrnost," zdůrazňuje.
