reklama
 
 

Recept pro Česko? Němci podruhé za sebou vybrali víc peněz, než utratili

14. 1. 2016 21:42
Zatímco český státní rozpočet loni skončil s deficitem ve výši 62,8 miliardy korun, ten německý hlásí přebytek kolem 327 miliard korun. Může za to efektivnější výběr daní, větší disciplína či předchozí reformy pracovního trhu. Výrazně pak pomohl ústavní zákon, který deficit rozpočtu zakazuje.

Německá vláda loni už podruhé v řadě zvládla vybrat více peněz, než utratila. Zatímco český státní rozpočet loni skončil s deficitem ve výši 62,8 miliardy korun, Německo hlásí přebytek v hodnotě 12,1 miliardy eur (zhruba 327 miliard korun).

K vyrovnanému rozpočtu donutila Německo takzvaná dluhová brzda - tedy ústavní zákon, podle něhož stát prostě nesmí počítat se schodkem. "Hospodařit s deficitem by tudíž bylo protiústavní," říká europoslanec za Svobodné Petr Mach.

Zákon platí od roku 2010 a do konce loňského roku měla německá vláda čas na to, aby rozpočet vyrovnala.

Lépe vybírají daně

"Je tu podstatný rozdíl - Německo je disciplinovanější," zdůrazňuje jeden z hlavních rozdílů oproti Česku ekonom společnosti Deloitte David Marek.

"Uplácení voličů jednorázovými výdaji ze státního rozpočtu, které je tak běžné v Česku, by bylo v Německu nepřípustné," dodává ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Za vyrovnaný rozpočet vděčí Němci i tomu, že umí vybírat daně lépe než Češi. Svědčí o tom například "mezera DPH". Ta ukazuje, jakou část z toho, kolik by se na dani z přidané hodnoty mělo teoreticky vybrat, stát nakonec získá. Podle Evropské komise se českým finančním úřadům podaří vybrat jen 77,6 procenta daně z přidané hodnoty, zatímco v Německu to je 88,8 procenta. Například ve Finsku, Nizozemsku a Švédsku je to dokonce více než 95 procent.

Důležitou roli hrál i růst ekonomiky, protože silná spotřeba domácností podpořila výběr zmiňované DPH. Podle spolkového ministerstva financí se na daních povedlo za poslední tři roky vybrat o 24 miliard eur více, loni celkový výnos činil 280,3 miliardy eur. Z toho 82 miliard eur činila DPH, její výnos od roku 2012 vzrostl o 8,8 procenta.

Díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd se zase zvýšil výnos daně z příjmů. "Německu k dosažení jeho cíle výrazně pomohl dobrý stav ekonomiky, zejména stoupající zaměstnanost, která zřejmě vychází ještě z Harzových reforem z let 2005 až 2007," myslí si Sobíšek z UniCredit Bank. 

Proč Němci vybírají více daní

Němci platí nižší DPH než Češi - základní sazba tu činí 19 procent a snížená 7 procent, zatímco Češi platí 21, 15 nebo 10 procent. Přesto za své daně získávají od státu mnohem kvalitnější služby, myslí si ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

"Vymáhání smluv zabere v průměru o třetinu kratší dobu než v ČR, náklady na vedení soudních sporů jsou ani ne poloviční úrovni v porovnání se situací u nás. Insolvenční řízení trvá v Německu o polovinu kratší dobu než v ČR, při ani ne polovičních nákladech na jeho vedení," vyjmenovává. "To pochopitelně upevňuje platební morálku a vede k relativně lepšímu daňovému výběru," dodává.

Připomíná tak čtveřici opatření, která před deseti lety prosadil poradce tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera. Součástí reforem, díky nimž se povedlo snížit v Německu míru nezaměstnanosti na nejnižší úroveň v EU, bylo například zkrácení doby pro pobírání podpory v nezaměstnanosti.

Výdaje na běžence porostou

Rok 2015 byl druhý za sebou, kdy se německé vládě podařilo vykázat rozpočtový přebytek. V roce 2014 vybrala o 8,9 miliardy eur více, než utratila, což je podle Eurostatu 0,3 procenta tamního HDP.

Letošní přebytek bude do značné míry záviset na dalším vývoji migrační krize - jen během roku 2015 do země dorazil více než milion běženců, což byl nejvyšší počet v Evropské unii.

Standardně v Německu platí pravidlo, že rozpočtové přebytky musí sloužit ke splácení vládního dluhu. Vládnoucí koalice ale loni schválila výjimku, díky níž plynuly přebytky na ubytování a začleňování migrantů. V loňském roce vláda na pomoc běžencům podle berlínského hospodářského institutu DIW vynaložila zhruba šest miliard eur, letos by to mělo být 15 a v příštím roce 17 miliard eur.

V Česku se na dluhovou brzdu čeká

O zavedení dluhové brzdy se už několik let pokoušejí i politici v Česku. Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti schválila vláda loni v únoru, zůstal ale v Poslanecké sněmovně.

Podle návrhu by dluh neměl přesáhnout 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud by jej kabinet překročil, bude muset hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem a zároveň snížit plat ústavních činitelů, například poslanců, senátorů či soudců.

Původně měl zákon platit od tohoto roku, zatím ale stále čeká ve Sněmovně na schválení. Podle kritiků z opoziční TOP 09 v návrhu chybí pravidlo, že se deficit rozpočtu bude snižovat o 0,5 procenta ročně.

V roce 2015 Česko vykázalo rozpočtový deficit 62,8 miliardy korun, tedy 1,9 procenta HDP, ačkoliv tuzemská ekonomika rostla druhým nejrychlejším tempem v Unii. Přebytkového nebo aspoň vyrovnaného rozpočtu loni dosáhly zřejmě jen tři země - vedle Německa to podle Sobíška byly ještě Estonsko a Lucembursko.

Pro tento rok schválila česká vládní koalice rozpočet, který počítá dokonce s deficitem 70 miliard korun.

autor: Tereza Holanová | 14. 1. 2016 21:42

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama