Německá vláda loni už podruhé v řadě zvládla vybrat více peněz, než utratila. Zatímco český státní rozpočet loni skončil s deficitem ve výši 62,8 miliardy korun, Německo hlásí přebytek v hodnotě 12,1 miliardy eur (zhruba 327 miliard korun).
K vyrovnanému rozpočtu donutila Německo takzvaná dluhová brzda - tedy ústavní zákon, podle něhož stát prostě nesmí počítat se schodkem. "Hospodařit s deficitem by tudíž bylo protiústavní," říká europoslanec za Svobodné Petr Mach.
Zákon platí od roku 2010 a do konce loňského roku měla německá vláda čas na to, aby rozpočet vyrovnala.
Lépe vybírají daně
"Je tu podstatný rozdíl - Německo je disciplinovanější," zdůrazňuje jeden z hlavních rozdílů oproti Česku ekonom společnosti Deloitte David Marek.
"Uplácení voličů jednorázovými výdaji ze státního rozpočtu, které je tak běžné v Česku, by bylo v Německu nepřípustné," dodává ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Za vyrovnaný rozpočet vděčí Němci i tomu, že umí vybírat daně lépe než Češi. Svědčí o tom například "mezera DPH". Ta ukazuje, jakou část z toho, kolik by se na dani z přidané hodnoty mělo teoreticky vybrat, stát nakonec získá. Podle Evropské komise se českým finančním úřadům podaří vybrat jen 77,6 procenta daně z přidané hodnoty, zatímco v Německu to je 88,8 procenta. Například ve Finsku, Nizozemsku a Švédsku je to dokonce více než 95 procent.
Důležitou roli hrál i růst ekonomiky, protože silná spotřeba domácností podpořila výběr zmiňované DPH. Podle spolkového ministerstva financí se na daních povedlo za poslední tři roky vybrat o 24 miliard eur více, loni celkový výnos činil 280,3 miliardy eur. Z toho 82 miliard eur činila DPH, její výnos od roku 2012 vzrostl o 8,8 procenta.
Díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd se zase zvýšil výnos daně z příjmů. "Německu k dosažení jeho cíle výrazně pomohl dobrý stav ekonomiky, zejména stoupající zaměstnanost, která zřejmě vychází ještě z Harzových reforem z let 2005 až 2007," myslí si Sobíšek z UniCredit Bank.
Proč Němci vybírají více daní
Němci platí nižší DPH než Češi - základní sazba tu činí 19 procent a snížená 7 procent, zatímco Češi platí 21, 15 nebo 10 procent. Přesto za své daně získávají od státu mnohem kvalitnější služby, myslí si ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
"Vymáhání smluv zabere v průměru o třetinu kratší dobu než v ČR, náklady na vedení soudních sporů jsou ani ne poloviční úrovni v porovnání se situací u nás. Insolvenční řízení trvá v Německu o polovinu kratší dobu než v ČR, při ani ne polovičních nákladech na jeho vedení," vyjmenovává. "To pochopitelně upevňuje platební morálku a vede k relativně lepšímu daňovému výběru," dodává.
Připomíná tak čtveřici opatření, která před deseti lety prosadil poradce tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera. Součástí reforem, díky nimž se povedlo snížit v Německu míru nezaměstnanosti na nejnižší úroveň v EU, bylo například zkrácení doby pro pobírání podpory v nezaměstnanosti.
Výdaje na běžence porostou
Rok 2015 byl druhý za sebou, kdy se německé vládě podařilo vykázat rozpočtový přebytek. V roce 2014 vybrala o 8,9 miliardy eur více, než utratila, což je podle Eurostatu 0,3 procenta tamního HDP.
Letošní přebytek bude do značné míry záviset na dalším vývoji migrační krize - jen během roku 2015 do země dorazil více než milion běženců, což byl nejvyšší počet v Evropské unii.
Standardně v Německu platí pravidlo, že rozpočtové přebytky musí sloužit ke splácení vládního dluhu. Vládnoucí koalice ale loni schválila výjimku, díky níž plynuly přebytky na ubytování a začleňování migrantů. V loňském roce vláda na pomoc běžencům podle berlínského hospodářského institutu DIW vynaložila zhruba šest miliard eur, letos by to mělo být 15 a v příštím roce 17 miliard eur.
V Česku se na dluhovou brzdu čeká
O zavedení dluhové brzdy se už několik let pokoušejí i politici v Česku. Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti schválila vláda loni v únoru, zůstal ale v Poslanecké sněmovně.
Podle návrhu by dluh neměl přesáhnout 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud by jej kabinet překročil, bude muset hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem a zároveň snížit plat ústavních činitelů, například poslanců, senátorů či soudců.
Původně měl zákon platit od tohoto roku, zatím ale stále čeká ve Sněmovně na schválení. Podle kritiků z opoziční TOP 09 v návrhu chybí pravidlo, že se deficit rozpočtu bude snižovat o 0,5 procenta ročně.
V roce 2015 Česko vykázalo rozpočtový deficit 62,8 miliardy korun, tedy 1,9 procenta HDP, ačkoliv tuzemská ekonomika rostla druhým nejrychlejším tempem v Unii. Přebytkového nebo aspoň vyrovnaného rozpočtu loni dosáhly zřejmě jen tři země - vedle Německa to podle Sobíška byly ještě Estonsko a Lucembursko.
Pro tento rok schválila česká vládní koalice rozpočet, který počítá dokonce s deficitem 70 miliard korun.
