Dovolená a příplatky pro dohodáře, elektronické smlouvy či jejich rušení, nárok na práci z domova pro rodiče a těhotné ženy a pokrytí jejích nákladů - to jsou pro české zaměstnance nejklíčovější body návrhu novely zákoníku práce.
Ten se momentálně nachází v připomínkovém řízení. A podle oslovených odborníků v něm je co vylepšovat. Kritizují především některé změny u práce z domova a pracovních dohod.
Faktem zůstává, že většinu navrhovaných změn je nutné přijmout. Důvodem jsou evropské směrnice, které to po členských státech vyžadují. Česko mělo evropská pravidla stejně jako ostatní uvést do praxe už letos v srpnu. Pokud by se dál jejich přijetí oddalovalo, hrozila by Česku mnohamilionová pokuta.
Home office se prodraží
Jedna z evropských směrnic má přispět ke sladění rodinného a pracovního života. Novela zákoníku práce proto počítá s tím, že zaměstnanci pečující o dítě do 15 let a těhotné zaměstnankyně budou mít na práci z domova právo. Tedy pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody nebo povaha práce. V takovém případě by ale zaměstnavatel musel písemně odůvodnit, co práci z domova brání.
Zásadní změnou pak bude povinnost hradit zaměstnanci na práci z domova náklady, a to ve výši 2,80 koruny za každou hodinu práce. Půjde o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu, odpad. Tato částka bude daňově uznatelná a měla by být každý rok valorizována.
Právě tento bod návrhu vidí odborníci oslovení Aktuálně.cz jako problém. "Zvlášť u velkých podniků půjde o vysokou částku, na kterou kvůli dopadům energetické krize a pandemických opatření momentálně nemusí mít dostatečné prostředky," připomíná Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.
Podle něj by situace mohla vést zaměstnavatele k tomu, že začnou lidem omezovat benefity i zvyšování platů, možnost práce na dálku ve většině případů zruší a v krajních případech omezí i nábor zaměstnanců, případně dokonce začnou propouštět.
Ideálním řešením podle experta tedy je, aby byly příspěvky na home office dobrovolné a firmy k nim byly dostatečně motivovány. "A to jak finanční podporou ze strany státu, tak edukací ohledně výhod podpory práce na dálku. Výsledky našich průzkumů ukazují, že benefity a flexibilita jsou pro zaměstnance jedním z klíčových faktorů při výběru zaměstnání," dodává Jánský.
Další háček vidí experti v tom, že novela pro práci z domova předpokládá uzavření formální dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V ní by mělo být uvedeno místo, odkud budou lidé pracovat, stanovil by se rovněž rozsah práce včetně rozvržení pracovní doby.
Advokát Tomáš Procházka z advokátní kanceláře AegisLaw v tomto návrhu ale vidí spíše komplikaci. "Je na ní vidět odtržení legislativců od reality pracovního práva. Covidová pandemie naučila firmy s prací na dálku dobře nakládat a našly řešení přijatelné pro své fungování i zaměstnance," domnívá se advokát.
Procházkovi se nelíbí, že písemná dohoda o práci z domova by už nerozlišovala mezi kancelářskou a rizikovou prací, ani mezi prací na dálku na žádost zaměstnance a nařízenou zaměstnavatelem - třeba proto, že firma nemá dostatečné kancelářské prostory. Jinými slovy, podle advokáta by se měly stanovené podmínky pro nařízený a dobrovolný home office lišit.
"Zároveň zcela pomíjí jednu z mála věcí, které zaměstnavatelé sami snadno vyřešit nemohou, protože vyžaduje legislativní změnu, a to otázku bezpečnosti zdraví při práci na dálku. Novela naopak výslovně předpokládá, že při práci z domova může přijít kontrola domácího pracoviště nejen ze strany zaměstnavatele, ale dokonce i inspektorátu práce," doplňuje Procházka.
Mimo jiné nový zákoník práce počítá i s tím, že při nástupu na rodičovskou musí rodič podat písemnou žádost, kde rovnou uvede plánovanou dobu trvání. "Zaměstnankyním či zaměstnancům žádajícím o rodičovskou dovolenou přibude nová povinnost oznámit její čerpání písemnou žádostí alespoň 14 dnů předem," popisuje Petr Glogar, advokát z PwC Legal. V tomto případě ovšem dodává, že nové pravidlo by pomohlo zlepšit firemní plánování.
Dohody jako odlehčený pracovní poměr
Se zásadními změnami se počítá rovněž u pracovních dohod - tedy jmenovitě u dohody o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP).
"V minulosti byly tyto pracovněprávní vztahy využívány spíše jako zdroj přivýdělku než jako zdroj jediného příjmu zaměstnance. Ovšem situace se postupem doby změnila tak, že velké množství zaměstnavatelů využívá stále více tyto flexibilní formy práce a v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají úplnou sociální ochranu," připomíná v rámci návrhu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Dohodáři by tedy nově měli mít nárok na dovolenou, který bude automaticky vznikat ze zákona při splnění stanovených podmínek - to znamená, že pracovněprávní vztah musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny, respektive minimálně 28 dní v roce, a zaměstnanec musí odpracovat zároveň alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.
Lidé s pracovní dohodou by také měli nárok na ošetřovné neboli pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Právo budou mít nově i na příplatky za práci v noci či například o svátcích, přiznán jim bude též nárok na překážky v práci.
Zaměstnavatelé jim budou nově muset písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu podobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Výhodou pracovních dohod přitom doposud byla právě flexibilita, kdy lidé odpracovali tolik hodin, kolik zaměstnavatel například v daném týdnu potřeboval. Podle ministerstva se tím zajistí větší transparentnost a předvídatelnost v "prekérních pracovněprávních vztazích".
Jenže advokát Tomáš Procházka má úpravu de facto za likvidaci dohod o pracích mimo pracovní poměr. "Dohody se tak stanou spíše určitou formou odlehčeného pracovního poměru, jehož hlavní výhodou bude možnost zaměstnance snadno propustit bez odstupného. Pokud novela projde, ztratí firmy oblíbený nástroj pro flexibilní formy zaměstnání," obává se znalec.
Podobný názor sdílí Glogar. "Je zřejmé, že nová úprava přinese zaměstnavatelům zvýšené náklady a menší ochotu tyto dohody využívat," domnívá se advokát.
S digitalizací smluv do 21. století
Mezi další novinky, se kterými se v novele počítá, patří zavádění digitalizace do pracovněprávních vztahů. Tento krok většinou odborníci chválí. Právě pracovní smlouvy či dohody totiž bude nově možné zasílat elektronicky, například e-mailem, a to po dohodě obou stran, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Elektronicky tedy bude možné doručit i další dokumenty, třeba výpověď.
"Jednoznačným plusem je dlouho očekávaný příchod zákoníku práce do 21. století v oblasti elektronické komunikace. Měla by tak skončit doba, kdy si každý mohl snadno vzít přes internet nemalou půjčku, ale smlouvu na brigádu mohl podepsat jen osobně perem na papíře," vysvětluje Procházka.
Veronika Odrobinová z advokátní kanceláře Grant Thornton připomíná, že zaměstnanec bude povinen sdělit e-mailovou adresu písemně, a to soukromou, ne tu pracovní. "V korespondenci bude stačit prostý elektronický e-mail i scan, nemusí obsahovat uznávaný nebo zaručený elektronický podpis. Naopak od zaměstnavatele se elektronický podpis vyžaduje," říká Odrobinová.
U elektronického doručování dále platí, že zaměstnanec musí doručení datovou zprávou do 10 dnů potvrdit - pokud tak neučiní, má se za to, že byl dokument doručen. "Pokud se ovšem vrátí potvrzení o nedoručení zprávy, tak bude zajímavé prokazovat, že to nenastalo, když to bude zaměstnanec tvrdit," podotýká advokátka.
Mezi další zajímavé body návrhu patří nařízení, že zaměstnavatel bude muset už do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech. "To bude rizikové u pracovních smluv uzavíraných s předstihem," podotýká Odrobinová.
Nyní je návrh novely zákoníku práce v připomínkovém řízení, po jeho ukončení bude následovat samotný legislativní proces. "Předpokládáme, že zejména v oblasti home office může navrhovaná úprava doznat změn," připouští Glogar z PwC Legal. Ostatně také ministr práce Marian Jurečka připustil, že se s odbornou veřejností bude návrh novely ještě řešit.
