Situace s bydlením je v Česku sice kritická, o novinku se ale podle Bírové nejedná. Takzvaná energetická chudoba, tedy obtíže se zaplacením energetických nákladů bydlení, zde totiž existuje už dlouhou dobu. Teprve teď ale prudký růst cen plynu a elektřiny začíná pociťovat i průměrná domácnost, tedy střední třída.
Problém s bydlením se na podzim může týkat více než milionu lidí, a to hlavně seniorů. Jedním z nástrojů, kterým stát hodlá občanům pomoci, je příspěvek na bydlení. "Což je skvělé, ale je tam problém s tím, že mnohé domácnosti, které na něj mají nárok, o něj nežádají," připomíná expertka v podcastu Prospero.
Prvním důvodem je, že o něm často nic nevědí. To se týká hlavně právě starších lidí. "Velká část společnosti netuší, co je pro to potřeba udělat, kdo na něj má nárok," dodává Bírová s tím, že se jedná o komplikovanou byrokracii.
Lidé podle odbornice nežádají o příspěvek státu často i kvůli pocitu, že je na ně kvůli tomu ve společnosti nahlíženo s despektem. "To znamená, že až na rodičovský příspěvek, který se vyřizuje na stejném poschodí úřadu práce, jsou všechny ostatní dávky považovány za hanbu," popisuje Bírová dále.
Konkrétně senioři tak raději šetří třeba na teplé vodě či potravinách a jejich kvalita života se tím snižuje.
Jsou to navíc právě senioři, kteří se v posledních letech stále častěji do "bytové nouze" dostávají. Pomoci od státu přitom využívá jen zlomek z nich. Stát by měl podle Bírové investovat do kampaně, která lidem vysvětlí, jak o příspěvek na bydlení i další dávky žádat.
Ohroženy jsou ale i domácnosti s hypotékou, mladí lidé, kteří opustili dětské domovy, či rodiny, které zvažují další děti. "Pokud mluvíme o dostupnosti bydlení, tak to není o tom, že by někdo chtěl mít stále vyšší standard. Je to skutečně o tom, že lidé nemají pokrytou základní potřebu, a vidíme to napříč generacemi," vysvětluje Bírová Klimešovi situaci, která nyní v Česku panuje.
Podcasty Prospero jsou součástí projektu Index prosperity, který je společným výzkumem analytického týmu České spořitelny a datového portálu Evropa v datech. Mapuje postoje veřejnosti a dostupná data z mnoha oblastí života: od postoje k dobrovolnictví a dobročinnosti po dopravní infrastrukturu, efektivitu vládnutí či svobodu médií, vnímání korupce či pocit štěstí. Výsledky žebříčků zveřejňuje pravidelně online deník Aktuálně.cz.
