Vlastníkům nezdraží jen energie v bytě. Připlatí na společné prostory i opravy

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
12. 8. 2022 6:06
V nadcházející topné sezoně si za energie připlatí téměř s jistotou všechny české domácnosti. Vedle toho ale některé z nich zasáhnou také vyšší zálohy, které odvádí v rámci bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ). I spotřeba energií ve společných prostorech domu nebo různé opravy na něm se totiž výrazně podraží.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Matej Slávik

Majitel nemovitosti, která je součástí bytového domu, platí v rámci družstva nebo SVJ mimo svou vlastní spotřebu ještě zálohy na dvě další položky. Zaprvé jde o fond oprav, ze kterého jdou peníze na rekonstrukce a opravy bytového domu, a dále se jedná o domovní služby jako teplo, voda nebo úklid. 

Už teď je přitom zřejmé, že se zálohy na energie v bytovém domě zvednou, ať už teplo dodává teplárna, nebo v nemovitosti funguje centrální kotelna. Lidé tak kromě růstu cen energií v rámci vlastních bytů budou muset počítat i se zdražením záloh na společné prostory. 

"Jednak mají lidé ve svém bytě elektroměr a někteří i plynoměr, za které ale platí zálohy danému dodavateli. Ty teď také velmi rostou. Další energie pak lidé platí správci domu - SVJ, nebo družstvu, a tam jsou nárůsty cen také extrémní," upřesňuje Martin Hanák, ředitel metodického odboru při Svazu českých a moravských bytových družstev.

Družstva a SVJ by podle něj měla majitele bytů varovat, že ke zvýšení záloh dojde. "Bude nepříjemné, když se měsíčně zvednou třeba z dvou tisíc na čtyři nebo pět, ale bylo by mnohem horší, kdyby až na konci zúčtovacího období přišel lidem nedoplatek třeba 50 tisíc," pokračuje Hanák. 

Místopředseda Stavebního bytového družstva Praha Jaroslav Brožek má za to, že zálohy porostou všem - tedy bez ohledu na to, zda jde o SVJ, nebo družstvo. "Pokud by se nezvedly, tak pak přijdou dramatické nedoplatky," souhlasí.

Podle Hanáka by měl správce bytového domu zvážit, na jak dlouho má podepsanou smlouvu na dodávky tepla a podobné služby. Podle toho lze určit, zda zvýšení záloh promítne ještě do letoška, nebo až do nového roku.

Roli hraje také způsob vytápění. Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka lze očekávat, že nejvíce zdraží výroba tepla z plynu.

Stát slibuje pomoc

Družstva i SVJ teď spoléhají také na pomoc státu, který chystá takzvaný úsporný tarif, jenž má s cenami energií pomoci. Finanční kompenzace se sice původně neměly na teplo z tepláren ani domovních kotelen vztahovat, nakonec ho ale ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) do tarifu zahrnul. 

Příspěvek na energie u domovních kotelen tedy dostanou společenství vlastníků jednotek, bytová družstva nebo podobní vlastníci kotelen. Stejný systém by měl fungovat u centrálních zdrojů tepla.

Konkrétní podmínky úsporného tarifu má vláda představit do konce srpna. V minulých dnech ale Síkela čelil kritice poté, co Hospodářské noviny s odkazem na informované zdroje uvedly, že vláda letos pošle lidem celkově jen asi deset miliard korun a pravděpodobně pouze na zvýšené náklady za elektřinu.

"Pokud to tedy vydělíme odběrnými místy, vychází to na nějaké dva až dva a půl tisíce na jednoho," citovaly Hospodářské noviny svůj zdroj. Nastavení se však podle deníku může změnit na jednání vlády.

Síkela informaci novin popřel, podle něj půjde letos lidem čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. Pro Českou televizi ministr minulý týden uvedl, že letos by domácnosti mohly dosáhnout až na pět tisíc korun. "V tom optimálním případě se ta domácnost dostane až na 17 500 korun pomoci od státu, s tím, že v takovém případě až 5000 korun té pomoci dostane ještě v tomto roce," řekl Síkela České televizi.

Předražené opravy

Kromě dražších energií se vlastníci bytů musí mnohdy připravit i na to, že do fondu oprav začnou kvůli vyšším cenám stavebních materiálů posílat více peněz. "Při současných cenách stavebních prací a stavebního materiálu se snadno může stát, že při nečekané události SVJ zjistí, že na opravu prostě nemá," upozorňuje Tomáš Wildt z investiční společnosti Vihorev Group.

Podle Wildta jsou navíc odvody v rámci bytového družstva nebo SVJ nastavené na předkrizové období a nereflektují současnou ekonomickou situaci.

"Fond oprav slouží k tomu, aby se dům udržoval nějakým způsobem v chodu - jedná se o rekonstrukce, modernizace," upřesňuje Bohuslav Švamberk ze Sdružení bytových družstev a SVJ. V tomto případě ale podle něj nebude zdražování záloh plošné jako u energií. V některých domech totiž správci zvládli potřebné rekonstrukce zavčas ještě za původní ceny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 45 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy