Česko má málo vysokoškoláků, ukázalo datové srovnání. Proto se tu daří dezinformacím

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
22. 3. 2022 6:04
Index prosperity zkoumá na základě mnoha dostupných mezinárodních dat kvalitu života v Česku a porovnává je s ostatními státy EU. Zatímco v prvním díle, který Aktuálně.cz přineslo v únoru, se analytici zaměřili na stav ekonomiky, nyní svou pozornost obrátili na vědu a výzkum. A výsledky tentokrát moc pozitivní nejsou.
Zdroj: Shutterstock

Index prosperity Česka připravují analytici České spořitelny a projektu Evropa v datech, na výstupech spolupracuje i komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

Předchozí ekonomická data ukázala, že české hospodářství je deváté nejlepší v Evropě. Vyniká především v diverzifikaci výroby, silnou pozici z 90. let jí kazí nízká přidaná hodnota a přechodně i vysoká inflace (více čtěte zde).

Kvalita vzdělávání a výzkumu

Pořadí je určeno na základě skóre sestaveného z umístění zemí v každém z deseti indikátorů ekonomického pilíře.

Zdroj: Evropa v datech a Česká spořitelna | Interaktivní verzi grafu naleznete zde.

Nyní analytici zkoumali úroveň tuzemského vzdělávání. V porovnávání s ostatními státy Evropské unie se Češi celkově umístili tentokrát až na 13. místě. V některých zkoumaných oblastech byla výsledná data dokonce alarmující.

V celkovém umístění Česku hodně pomohl výsledek v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP. V tomto bodě skončilo na 10. místě. Celkovou pozici Česka také zlepšila úroveň dovedností populace v oblasti používání internetu, kde země obsadila 11. příčku. Naopak „tragický“ je zejména podíl vysokoškoláků v populaci a špatná mediální gramotnost.

„V populaci ve věku 25 až 34 let vysokoškolským vzděláním disponuje pouze 33 procent obyvatel, což nás řadí na páté nejhorší místo v rámci EU. Zajímavé je, že situace se různí podle pohlaví. U žen v této věkové skupině dokončí terciární vzdělání 40 procent z nich. U mužů je podíl nižší, terciární vzdělání má jen 26 procent v této věkové kategorii,“ říká ekonomická analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Vysokoškolský vzdělávací systém je podle ní ve srovnání se západními zeměmi málo flexibilní a je směřován primárně k dosažení magisterského vzdělání, které je časově náročné. Chybí dostatek kratších vysokoškolských titulů, které jsou prakticky zaměřené a absolventa lépe připraví na budoucí profesi. „Téměř polovina studentů studium vysoké školy nedokončí, častým důvodem bývá nespokojenost s jeho náplní,“ dodává Hrtúsová.

Vzdělaná společnost je odolná vůči dezinformacím

Úroveň vzdělání je podle analytiků jedním z klíčových prvků prosperující společnosti. „Ta se pak mimo jiné dokáže lépe bránit dezinformacím a propagandě států s nepřátelskými úmysly, jako například v současné situaci, kdy dezinformátoři šíří nepravdivé informace o válce na Ukrajině. V tomto ohledu si Česko počíná v rámci Evropské unie spíše podprůměrně,“ uvádí Tomáš Odstrčil, datový analytik Evropy v datech.

Například v mediální gramotnosti, která je zásadní pro rozpoznávání dezinformací, se Češi umístili až na 17. místě z 27 unijních zemí. Index mediální gramotnosti pravidelně publikuje sofijský Institut otevřené společnosti (OSIS). Nejlépe si v něm tradičně vedou severské státy, v čele žebříčku stojí Finsko, Dánsko, Estonsko a Švédsko.

„Finsko je v mediální gramotnosti evropským premiantem. Už mnoho let má zkušenosti s ruskou propagandou, se kterou ale na místo vyvracení dezinformací bojuje rozvojem inovativního vzdělávání. Například už od roku 2014 se zde děti učí kriticky číst mediální zdroje. Každý únor pak všechny finské školy věnují jeden týden médiím a kritické práci s nimi,“ dodává Odstrčil.

Češi jsou přitom v rámci EU nejvíce přesvědčeni, že se s dezinformacemi setkávají velmi často. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2018 uvedlo celkem 68 % Čechů, že jsou nepravdivým informacím vystaveni alespoň jednou týdně.

„Toto přesvědčení by ve skutečnosti mohlo souviset právě s nízkou mediální gramotností, protože obyvatelé severských států s vyšší mediální gramotností patří mezi ty, kteří mají vyšší důvěru v média. V těchto zemích se rovněž podíl těch, kteří mají dojem, že jsou vystavováni lživým informacím, řadí k nejnižším v unii,“ dodává Odstrčil.

Tři školy s vyšším hodnocením

Mezi premianty Česko nepatří ani v úrovni kvality vysokoškolského vzdělávání. V počtu kvalitních vysokých škol na milion obyvatel je Česko na 15. místě. Jako kvalitní vysoká škola je označována ta, která má v žebříčku Round University Ranking vyšší skóre než 50 bodů, přičemž toto skóre se vypočítává na základě kvality výuky, výzkumu a jiných aspektů dané univerzity. Konkrétně se nad tuto hranici dostala Univerzita Karlova (69 bodů), Masarykova univerzita (54 bodů) a Univerzita Palackého v Olomouci (54 bodů).

Pro kvalitu vzdělání a vědy je dle analytiků důležitá spolupráce s komerční oblastí.

Lepší spolupráci mezi firmami a univerzitami podle nich v Česku brání legislativa, byrokracie a nedostatek pracovníků. Spolupráce přitom nejen zvyšuje efektivitu výzkumu jako takového, ale také lépe připravuje studenty na skutečné potřeby na současném trhu práce. Nicméně i v tomto indikátoru si Česko vede průměrně, neboť ve spolupráci firem s univerzitami se umístilo na 13. místě.

„Náš loňský průzkum ukázal, že větší aktivitě firem brání především zastaralá legislativa, dlouhodobá nejistota přímé i nepřímé finanční podpory, tedy daňových odpočtů na výzkum a vývoj, vysoká byrokracie, nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků a obecně i nedostatečné ocenění inovativních firem,“ říká viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP dosahuje v Česku 5,1 procenta, což odpovídá 15. místu v EU. Jak konstatuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, lépe je na tom Česko ve financování vědy a výzkumu: „Podíl výdajů na výzkum a vývoj k HDP činí téměř dvě procenta, což nás řadí na 10. pozici v unii. Největší podíl na těchto výdajích má podnikatelský sektor, konkrétně 1,2 procenta, podíl vládních výdajů dosahuje 0,34 procenta,“ tvrdí Navrátil.

Pokud by se srovnávala pouze výše výdajů vlády na výzkum a vývoj, vedlo by si Česko podstatně lépe. „V podílu vládních výdajů na výzkum a vývoj na HDP je Česko v rámci EU na druhém místě za Německem. Ve srovnání výdajů podnikatelského sektoru na výzkum a vývoj jsme na 11. pozici,“ dodává Navrátil.

Základní a střední školy se potýkají s nerovnostmi

Velkým problémem základních a středních škol jsou podle sociologa Dana Prokopa sociální nerovnosti. Podle něj záleží úspěch ve vzdělávání nejvíc na tom, jak se narodíte – v jakém regionu a do jak vzdělané a bohaté rodiny.

Ačkoli by tedy čistě teoreticky všechny školy měly vzdělávat děti a studenty stejně, ve skutečnosti se jim nedaří stírat sociální nerovnosti, ale naopak je reprodukují. Základní a střední školy jsou v tom ale spíše nevinně, protože pokud jsou ve vyloučených lokalitách, dostávají méně peněz na jednoho žáka než školy v bohatších a ve vzdělávání úspěšnějších regionech. I když peníze hrají důležitou roli, nejsou jedinou příčinou těchto nerovností. „I kdyby bylo financování zcela rovné a každá škola dostala stejně, pořád by to nebylo správné. Podmínky některých škol jsou složitější,“ dodává Dan Prokop.

Takovéto nerovnosti ale nepanují jen mezi regiony, nalezneme je i na úrovni jednotlivých obcí, svědčí o tom výsledky průzkumu Mapa vzdělávacího ne/úspěchu, kterou zpracoval PAQ Research ve spolupráci s Nadací České spořitelny. Například zatímco města jako Ostrava, Havířov či Karviná patří mezi ta, kde jsou hodnocené problémy jako nedokončení základního vzdělávání, absence a neprospívání velmi vysoké, v sousedních obcích jako Třinec, Frýdek-Místek či Nový Jičín jsou naopak velmi nízké.

Česko je dobré ve čtení, matematice a digitální gramotnosti

Když OECD hodnotilo země podle toho, jak jsou studenti zdatní ve čtení, matematice a vědách a jak tyto znalosti dokážou využít, Česko dosáhlo 11. místa. Na témže místě skončilo i v digitální a internetové gramotnosti. Do hodnocení jsou zahrnuty jak základní dovednosti, jako třeba vyhledávání na internetu, tak i ty složitější, jako například práce s tabulkovými programy. Jenže když se zkoumání zaměřilo jen na samotné učitele, výsledek byl výrazně horší.

Podle reportu Evropské komise Education Monitor skončilo Česko v připravenosti pedagogů na využívání IT zařízení ve výuce mezi třemi nejhoršími zeměmi. Podíl pedagogů nižšího sekundárního vzdělávání, kteří se cítili být dobře či velmi dobře připraveni na využití IT zařízení ve vyučování, činil pouze 28 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Mezi Karlštejnem a Zadní Třebaní narazil rychlík do spadlé skály, pět lidí utrpělo zranění

Mezi Karlštejnem a Zadní Třebaní narazil rychlík do spadlé skály na kolejích, lokomotiva a první vagon vykolejily, ČTK to řekl mluvčí Českých drah (ČD) Lukáš Kubát. Provoz na trati mezi Berounem a Prahou je přerušený, ČD zajišťují náhradní autobusovou dopravu. Podle mluvčí krajských hasičů Dagmar Zemanové ve vlaku cestovalo zhruba 150 lidí. Mluvčí středočeských záchranářů Monika Nováková ČTK řekla, že pět z nich utrpělo lehké zranění.

Podle webu ČD se nehoda stala kolem 6:00, omezení podle předpokladů potrvá celý dnešek.

Zemanová řekla, že ve vlaku cestovalo zhruba 150 lidí. Lidé sami opustili vlak a odcházeli pěšky, někdo směr Karlštejn, někdo směr Praha, uvedla Zemanová.

Záchranáři ošetřili pět lehce zraněných, čtyři na místě, jeden cestující s pohmožděnou krční páteří byl převezen do nemocnice v Hořovicích, řekla Nováková. Na místě zasahovalo pět záchranářských posádek.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Myšákův Hamilton prohrál ve finále Memorial Cupu s týmem Saint John

Hokejisté celku Hamilton Bulldogs s českým útočníkem Janem Myšákem podlehli ve finále Memorial Cupu pořádajícímu Saint John 3:6. Sea Dogs triumfovali podruhé v boji o šampiona juniorských soutěží Canadian Hockey League (CHL) a navázali na vítězství z roku 2011. Memorial Cup se hrál po dvouleté pauze kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 2019, kdy jej ovládl tým Rouyn-Noranda Huskies s útočníkem Jakubem Laukem.

Dvacetiletý litvínovský odchovanec Myšák, jehož draftoval v roce 2020 ve druhém kole na 48. pozici Montreal, poslal v pondělí Bulldogs do finále vítězným gólem v čase 70:08 proti Shawiniganu (4:3 v prodloužení). Ve finále Myšák v dresu šampiona OHL také skóroval a devět sekund před koncem druhé třetiny snížil na 2:4.

Hráči celku Saint John, kteří v play off QMJHL vypadli už v 1. kole po porážce s Rimouski 2:3 na zápasy, Memorial Cup ovládli s jediným zaváháním. Ze základní skupiny postoupili z prvního místa přímo do finále po výhře nad Hamiltonem 5:3, porážce s Edmonton Oil Kings 3:4 v prodloužení a výhře nad Shawiniganem 5:3.

Stafford Smythe Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče získal kanadský útočník William Dufour z vítězného týmu, který byl i nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem s osmi body a sedmi brankami ze čtyř utkání.

Sea Dogs byli jediným celkem bez českého zastoupení. S Oil Kings vyhrál WHL obránce Šimon Kubíček a s Cataractes ovládl QMJHL bek Martin Haš. Desítka českých vítězů Memorial Cupu se tak nerozšířila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy