Praha - Pokud by nyní zkrachovala zahraniční banka, která nabízí služby v Česku jen formou pobočky nebo organizační složky, museli by klienti řešit výplatu pojištěných vkladů s garančním systémem v její mateřské zemi. Nejpozději v polovině roku 2019 se to ale má změnit.
Takzvané garanční systémy zemí Evropské unie (v Česku jde o dřívější Fond pojištění vkladů) se nyní připravují na to, že kompenzace klientům budou vyplácet vždy v zemi, kde banka své služby poskytovala.
Ať už si lidé uloží v Česku peníze do jakékoli banky, mají v případě jejího krachu nárok na výplatu vkladu až do výše 100 tisíc eur, tedy kolem 2,7 milionu korun. Naposledy pojištění využili klienti česko-ruské ERB Bank, která zkrachovala loni. Český Garanční systém finančního trhu jim poslal zhruba 3,5 miliardy korun.
ERB Bank působila v Česku na základě licence od ČNB. Pokud by se ale jednalo o pobočku banky z jiné země EU, byla by výplata obtížnější. Lidé by se museli obracet na zahraniční garanční systémy, což je spojené mimo jiné i s cestováním do cizí země, jazykovou bariérou, převody měn a vyššími finančními náklady.
Aby tyto komplikace odpadly, nařídila EU všem státům zavést přeshraniční výplaty pojištěných vkladů. Přípravy začaly už v září roku 2014 a o dva roky byla podepsána dohoda o spolupráci, která stanovuje rámcové podmínky.
"Domovský systém ze země, odkud daná banka pochází, nám zašle data a finanční prostředky. Jakmile je obdržíme, musíme do tři pracovních dnů začít vyplácet," říká ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová. Pro klienta bude nová úprava komfortnější, protože nebude muset komunikovat se zahraničním garančním systémem a peníze dostane vždy v českých korunách.
Z pohledu EU jde spíše o preventivní záležitost, protože příliš přeshraničních krachů bank zatím nenastalo.
István Tóth, který v maďarském garančním systému OBA zodpovídá za mezinárodní vztahy, na setkání zástupců garančních systémů v Praze připomněl, že vůbec první případ vyplácení pojištěných vklad do zahraničí se týkal Česka. Spořitelní družstvo Unibon, jemuž ČNB odebrala licenci v roce 2012, totiž působilo i na Slovensku. "Bylo tam asi 97 klientů, které vypláceli naši slovenští kolegové. Měli jsme s nimi sepsanou rámcovou dohodu a pro tento konkrétní případ jsme uzavřeli ještě další smlouvu, která řešila detaily," popisuje tehdejší postup Kadlecová.
Další případ přeshraničních výplat se ještě podle stávajících pravidel odehrál loni po krachu lotyšského finančního domu Trasta Komercbanka, jenž měl pobočku na Kypru. "Finanční krize nás naučila, že krachy bank se stávají a my se s tím musíme umět vyrovnat nejen v rámci jedné země, ale i přes hranice," řekl Tóth.
Garanční systémy jednotlivých zemí EU proto nyní jednají o tom, jak přesně budou přeshraniční výplaty pojištěných vkladů uskutečňovat a kdo ponese s tím spojené náklady. Ujasnit si musí například detaily ohledně převodu peněz, konverze měn nebo přenosu dat. "Francouzské právo neumožňuje předávat bankovní informace o klientech komukoli jinému. S tím se budeme muset vyrovnat," popsala jedno z úskalí Sylvie Derozieres z francouzského garančního systému FGDR.
Nyní čekají garanční systémy v jednotlivých zemích takzvané stress testy, které budou mít za cíl na modelových situacích prokázat připravenost vzájemné spolupráce. Testy se nebudou konat hromadně, ale jednotlivé státy je podstoupí s každou cizí zemí zvlášť. Česko začne testovat v nejbližších měsících spolupráci s Maďarskem, protože Maďaři jsou podle Kadlecové už nyní dobře připraveni. Do léta roku 2019 podstoupí testy všechny země a systém tak bude připraven na plný provoz.
