Praha – Počet pracovníků a pracovnic v cizích domácnostech bude stoupat, stát by proto měl přistoupit k mezinárodní úmluvě o jejich ochraně. Doporučila to Rada vlády pro rovnost mužů a žen.
Před třemi lety vzalo Česko úmluvu pouze na vědomí s tím, že její schvalování by bylo nadbytečné. Většina požadavků je už v českém právním řádu zakotvena a další úpravy pracovního práva by byly zbytečné vzhledem k tomu, jak málo v cizích domácnostech pracuje lidí.
Podle vládní rady jde ale už nyní o desítky tisíc lidí, jejichž postavení není silné.
Doporučení rady ratifikací dokumentu se znovu zabývat předloží ve středu vládě ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Úmluva o pracovnících v cizí domácnosti se má vztahovat kromě služebnictva také na zahradníky, kuchaře, řidiče nebo tajemníky a správce. Má jim zaručit stejná základní pracovní práva, která mají ostatní pracující například ve firmách. Od práva na rozumnou pracovní dobu přes délku odpočinku po ochranu zdraví při práci a právo na minimální mzdu.
Podle vládní rady politici před třemi lety vycházeli z informací, které se týkaly zahraničních pracovníků pracujících v českých domácnostech.
"Ti podle tohoto materiálu nepředstavovali dostatečně významnou skupinu osob, kvůli níž by bylo třeba novelizovat pracovně-právní legislativu, což by ratifikace úmluvy vyžadovala. Práce v cizí domácnosti je nicméně vykonávána nejen migranty, ale také tuzemským obyvatelstvem," uvádí dokument připravený pro jednání kabinetu.
Poptávka po hospodyních či chůvách podle rady roste, například v souvislosti s nedostatkem kapacit ve školkách či stárnutím populace.
Počet pracovníků v domácnostech dosahoval podle Českého statistického úřadu v roce 2014 jen 1710 osob, v roce 2015 pak 1400 osob. Z toho cizinců a cizinek bylo 49, respektive 43. Tato čísla jsou ale podle rady zkreslená.
Jen Filipínek, kterým zprostředkovaly práci v českých domácnostech agentury, je minimálně padesát. I další cizinky mají zkušenosti s prací v domácnostech a pracují tak často i tuzemské ženy.
"Skutečný počet pracovnic či pracovníků v domácnostech se zřejmě pohybuje v řádech desítek tisíc – a ohrožení této skupiny tak rozhodně nepředstavuje pouze marginální problém," uvádí materiál.
Úmluva vznikla v roce 2011 kvůli excesům zejména v jižní Asii a Latinské Americe, nejohroženější skupinou bývají ženy a migranti. Stanovuje například minimální věk pro pracovníky v cizí domácnosti, nutnost dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nutnost informovat o lhůtách a podmínkách práce snadno pochopitelným způsobem prostřednictvím písemných smluv, nutnost stanovení a dodržování běžné pracovní doby a náhrady za práci přesčas, nutnost odměňování mzdou nejméně ve výši minimální mzdy.
