Praha - Žádné obavy z konkurence ani nahlížení skrz prsty - s ničím takovým se Slovenka Zuzana ze strany svých českých kolegů v práci nesetkává. Poté co sem za kamarádkou odešla z východoslovenského Prešova studovat vysokou školu, o návratu domů už ani neuvažovala. "V Česku se už vůbec jako cizinec necítím a už dlouho mi nedal nikdo pocítit, že bych tady pracovala na úkor někoho jiného," popisuje žena, která pracuje v oboru farmacie.
Podle průzkumu společnosti Manuvia, poskytovatele personálních služeb, ale "bratrské vztahy" mezi Čechy a Slováky v pracovním prostředí za poslední roky přece jen poněkud ochladly.
Téměř 40 procent oslovených Čechů totiž své slovenské kolegy vnímá už jako kteroukoli jinou národnost. Přes 12 procent dotázaných dokonce přiznává, že vztahy považuje za vypjatější a Slováky bere jako konkurenty, kteří ohrožují pracovní pozice místních - a to nejčastěji v nejmladší věkové skupině do 26 let, ve velkých městech a mezi vyučenými.
Na druhou stranu téměř 42 procent lidí v pracovních vztazích mezi oběma národnostmi za poslední roky nezaznamenává změnu.
Podobně to vidí i zaměstnavatelé. "Nelze říci, že by Slováci byli jako zaměstnanci více či méně oblíbení než Češi nebo byli vnímáni jako cizinci. Jsou bráni jako místní, protože s nimi máme velmi blízký jazyk a vzájemně si bez problémů rozumíme, sdílíme historii, kulturu a mnoho dalších oblastí. Situace je tedy stejná, jako byla v dobách společného Československa," říká pro on-line deník Aktuálně.cz marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Součková.
Z celkového počtu 1048 oslovených Čechů má přímou pracovní zkušenost se Slovenkami nebo Slováky celkem 46 procent lidí. Pracovní týmy obou národností se prolínají nejvíce v Praze, Brně, ve Středočeském kraji, na Plzeňsku, Liberecku a Zlínsku. Nejméně naopak na Vysočině.
Více než 11 procent Čechů v průzkumu dále vnímá rostoucí tlak na to, aby Slováci používali při práci češtinu. S podobnými náznaky se nicméně Zuzana při své práci nesetkává. "Je to asi i díky tomu, že jsem pracovala v nadnárodních firmách v Praze, kde je paradoxně důležitější angličtina než plynulá čeština. A možná i proto jsem nikdy česky mluvit nezačala a nic mě k tomu zatím ani po téměř dvaceti letech nenutí," vysvětluje.
Zábavní lidé, někdy trochu arogantní
Více než polovina dotázaných vidí Slováky hlavně jako přátelské lidi, kteří se dovedou bavit. Podle 14 procent oslovených jsou hrdí, průbojní až arogantní. Osm procent vnímá Slovenky a Slováky jako lidi, kteří se nebojí změny a dovedou riskovat. "Na druhé straně si Češi nespojují Slováky s těmi, kdo dovedou snadno překonávat problémy a hledat nové cesty," uvádí ve své zprávě společnost Manuvia.
V Česku žije podle dat Českého statistického úřadu oficiálně přes 113 tisíc Slováků, kteří tak jsou druhou nejpočetnější zahraniční národností v zemi. První jsou Ukrajinci.
Téměř 65 tisíc Slováků zde žije pouze přechodně - právě kvůli práci nebo studiu na vysoké škole. "Je to zhruba 3700 studentů ze 190 tisíc vysokoškoláků u nás, což je ze všech zahraničních zemí jednoznačně nejvíce, více než polovina a zhruba devětkrát více než u další země v pořadí, což je Řecko," připomíná Součková z Grafton Recruitment.
Slováci do Česka podle Součkové přicházejí pracovat, protože se sem chtějí přestěhovat. "Mzdy v Česku a na Slovensku jsou víceméně srovnatelné, takže obecně peníze nejsou hlavním faktorem," dodává.
Průměrná hrubá mzda v Česku dosáhla podle statistiků ve druhém čtvrtletí letošního roku téměř 32 tisíc korun. Na Slovensku překročila hranici tisíce eur a v současnosti tedy v přepočtu činí přibližně 26 tisíc korun.
