Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Ty na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279 673 uchazečů o zaměstnání, což bylo nejvíc od února 2018. Počet nabízených míst klesl oproti červnu přibližně o šest stovek na 334 283.
Počet lidí bez práce stoupl v červenci meziměsíčně o více než 10 000. Ve srovnání s loňským červencem přibylo 74 553 uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti loni v červenci byla 2,7 procenta.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o sezonní pracovníky a pracovníky na dělnických pozicích. Zájem je také o kvalifikované řemeslníky, analytiky, vývojáře softwaru, skladníky nebo řidiče. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.
Podle šetření Českého statistického úřadu, který používá odlišnou metodiku měření nezaměstnanosti, byl vyšší nárůst nezaměstnanosti zaznamenán u mužů, kde se počet meziročně zvedl o 38 procent. Častějším důvodem k ukončení zaměstnání se stalo propuštění, meziročně se počet těchto případů zvedl více než dvojnásobně.
Celková zaměstnanost se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 83 300 lidí a dosáhla 5,213 milionu lidí. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 23 900 lidí. Obecná míra nezaměstnanosti stoupla na 2,4 procenta ze dvou procent v prvním letošním čtvrtletí. Loni ve druhém čtvrtletí činila 1,9 procenta.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň označil meziroční nárůst nezaměstnaných za bezprecedentní a jeden z nejvyšších v Evropě. "Je způsoben i naším výchozím bodem, do pandemie jsme měli v EU nejnižší nezaměstnanost. O to větší šok pak zamražení ekonomiky způsobí. Oproti tomu ve Španělsku uvyklém na celá desetiletí s nezaměstnaností až 20 procent pak nejsou nárůsty nezaměstnaných tak citlivé," uvedl.
Na rozdíl od tradičních krizí, které podle něj především zpočátku dopadají zejména na ženy, tento "uměle vyvolaný" pokles dopadá zejména na muže. Čísla za druhý kvartál jsou podle Bartoně první, která mohou poskytnout ucelenější obrázek o ekonomických nákladech zastavení hospodářství.
Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí meziročně nejvíce zvýšila v Královéhradeckém kraji, a to o 1,4 bodu na 2,9 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Karlovarském (4,5 procenta), Moravskoslezském (3,9 procenta) a Ústeckém kraji (3,6 procenta). Naopak nejnižší byla ve Středočeském kraji s 1,4 procenta. V hlavním městě vzrostla nezaměstnanost o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta.
Ve druhém čtvrtletí se výrazně zvýšil počet ekonomicky neaktivních lidí, a to o 86 100 lidí na 3,645 milionu lidí. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivních mužů. Nárůst představoval 48 000 žen a 38 000 mužů.
Statistici ve výběrovém šetření pracovních sil nově zjišťovali také postoje lidí, kteří si od března hledají práci. Těch bylo ve druhém čtvrtletí 31 000 a jejich pohled není podle ČSÚ příliš optimistický. "Pouze čtyři procenta nově propuštěných uvádělo, že se může vrátit k původnímu zaměstnavateli. Jedenáct procent dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost," upozornila analytička ČSÚ Ilona Mendlová.
Nalezení místa v původním oboru považuje za obtížné 29 procent propuštěných, sedm procent pak hodnotí původní obor jako neperspektivní a hodlá ho změnit.
Nejčastěji neřeší nalezení místa v původním oboru nezaměstnaní ze zpracovatelského průmyslu, jako na obtížné nahlížejí na nalezení místa v původním oboru zejména bývalí zaměstnanci z velkoobchodu, maloobchodu nebo oprav a údržby motorových vozidel. Lidé dříve pracující v ubytování a stravování jsou připraveni si hledat příští zaměstnání v původním oboru.
Finanční problémy, které v důsledku pandemie a ztráty zaměstnání postihly domácnost, považuje za dočasné 42 procent nově nezaměstnaných, pro 41 procent jsou tyto problémy těžké a 17 procent je hodnotí jako vážně ohrožující domácnost a její platební schopnosti. Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti. Tříčlenné domácnosti nejčastěji uváděly spíše těžké problémy a v domácnostech o čtyřech a více členech se vypořádávají s nezaměstnaností snáz a vzniklé nesnáze vnímají jako dočasné.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR:
| červen 2020 | červenec 2020 | |
| Praha | 3,0 | 3,2 |
| Středočeský kraj | 3,2 | 3,3 |
| Jihočeský kraj | 2,8 | 2,9 |
| Plzeňský kraj | 3,2 | 3,3 |
| Karlovarský kraj | 5,1 | 5,3 |
| Ústecký kraj | 5,2 | 5,4 |
| Liberecký kraj | 3,9 | 4,1 |
| Královéhradecký kraj | 2,9 | 3,0 |
| Pardubický kraj | 2,6 | 2,7 |
| Vysočina | 3,0 | 3,2 |
| Jihomoravský kraj | 4,1 | 4,2 |
| Olomoucký kraj | 3,5 | 3,7 |
| Zlínský kraj | 2,9 | 3,0 |
| Moravskoslezský kraj | 5,4 | 5,6 |
| ČR | 3,7 | 3,8 |
Zdroj: Úřad práce ČR
