Krize se přelévá od OSVČ k zaměstnancům. Doléhá na ně šetření, přestávají věřit šéfům

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
3. 5. 2020 12:32
Lidé se spíše obávají ekonomických dopadů v boji s koronavirem nežli o veřejné zdraví, ukazují aktuální průzkumy. S postupným uvolňováním ekonomiky a větší informovaností jsou však Češi také klidnější. Krize dopadá zejména na živnostníky a samoživitelky, sociologové však zároveň upozorňují, že v rámci státní pomoci by se nemělo zapomínat ani na zaměstnance.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Pozastavenou ekonomiku považuje řada Čechů za větší riziko nežli samotnou nákazu covid-19, vyplývá z čerstvého šetření agentury Behavio, která se ptala 1300 lidí starších 18 let. Po více než měsíci stavu nouze se totiž o své peníze obává celkem 49 procent lidí, naopak viru jako takového o něco méně (43 procent).

Větší strach z ekonomických než zdravotních dopadů přitom mají skupiny, které virus přímo neohrožuje. Jde hlavně o mladší muže ve věku 25 až 34 let. Naopak starší lidé nad 65 let považují ohrožení zdraví za větší nebezpečí.

Průzkum od společnosti Behavio také potvrdil, že řadě lidí chybí úspory, které by jim pomohly překlenout krizi. Necelá polovina Čechů by s tím, co má, při úplném výpadku příjmů vystačila jen na měsíc či kratší dobu. Přes 40 procent domácností má našetřeno pouze 10 tisíc korun či méně.

Třetina lidí již dokonce narazila na dno svých finančních rezerv. Je třeba ale zmínit, že 20 procent populace ani před začátkem krize žádné úspory nemělo. K nim se přičetl zbytek (14 procent) těch, kteří už našetřené peníze vyčerpali.  

Nedostatečné úspory obyvatel zaznamenal také průzkum Život během pandemie od agentury PAQ Research. Vysoký podíl lidí ohrožených krizí je podle něj mezi lidmi s nižší kvalifikací, samoživitelkami a také těmi, kteří byli už před krizí pod hranicí chudoby.

Češi se ale po čase cítí "jistěji"

Na výrazný propad ekonomiky je většina populace (téměř 70 procent) připravená. "Osmnáct procent lidí dále očekává, že se z krize budeme dostávat roky. Pouze pět procent optimisticky soudí, že zanedlouho bude vše zpátky v normálu," píše se ve zprávě od společnosti Behavio z poloviny dubna. 

Výzkumníci šetření porovnali s obdobným výzkumem z 20. března. Češi se podle výsledků zhruba po třech týdnech "uklidnili" a na nouzový stav již reagují s větším nadhledem. Podíl lidí, v nichž současná situace vyvolává strach, tak klesl o 10 procent.

Oproti situaci před třemi týdny se také snížil počet lidí, kteří očekávají výrazný výpadek ve svých příjmech, a to až o polovinu. Přibylo lidí, kteří počítají pouze s mírným výpadkem (o 4 procenta), ale i těch, kterých se krize nedotkne (o 6 procent více), ukazují výsledky průzkumu z poloviny dubna. 

Ekonom Lukáš Tóth se domnívá, že s největší pravděpodobností to bude spojené s větší informovaností a očekávaným otevíráním ekonomiky. "Vláda vyhlásila částečné plány toho, co se bude kdy otevírat. V momentě, kdy jsme dělali první šetření (20. března, pozn. red.), se spekulovalo, že vše bude zavřené klidně v řádech měsíců i déle. A teď už je jasné, že v řádech týdnů se ty provozovny otevřou," komentuje Tóth pro Aktuálně.cz. 

Podobného trendu si všiml také tým sociologa Daniela Prokopa. "Oproti konci března sledujeme mírný pokles největších obav části respondentů," vyplývá ze zprávy od společnosti PAQ Research, která se každé dva týdny ptá přes 2500 stejných lidí, jak se mění jejich zaměstnání či příjem domácnosti, ve které žijí.

Krize dopadá na OSVČ a samoživitelky

Větší obava z ekonomických důsledků ale nadále panuje zejména mezi osobami samostatně výdělečně činnými. Rovná polovina OSVČ výrazný výpadek příjmů už zažívá, nebo ho brzy očekává. Na druhou stranu jsou to větší optimisté a současnou situaci berou častěji jako výzvu oproti zbytku populace, uvádí zpráva od společnosti Behavio.

Státní příspěvek 25 tisíc korun plánuje využít většina živnostníků (56 procent). Podpora státu ale podle ekonoma není to, co napomáhá podnikatelům k optimistickým vyhlídkám.

"OSVČ označovali finanční příspěvek za velmi nedostatečný, stejně tak jako odpouštění záloh. Většině z nich to nepomohlo. Živnostníci jsou zkrátka zvyklí, že se s tím trochu musí poprat sami," tvrdí Tóth. 

Další rizikovou skupinou jsou také samoživitelky. Podle sociologa Prokopa je nutné tento problém řešit úpravou ošetřovného či nějakým dofinancováním chudým rodičům.

"U nich je problém, že současné ošetřovné je nastaveno tak, že řadě z nich dá denně 250 (pro samoživitelku s menšími dětmi a minimální mzdou) až 350 Kč (pro samoživitelku, která vydělá 20 tisíc). To je oproti čisté mzdě pokles zhruba o 50-60 procent a občas jim vypadne i jiný příjem - nějaké bonusy k platu, dohody či výživné. Představte si, že máte dvě děti a měsíčně příjem 7800 korun," říká Prokop pro Aktuálně.cz.

I zaměstnanci potřebují pomoc

Tým sociologa Prokopa zaznamenal, že mírně klesá počet lidí se zásadním výpadkem příjmů. Z 16 procent na konci března se nyní jedná o 14 procent lidí, popisuje zpráva od PAQ Research z poloviny dubna. 

Foto: PAQ Research

Podle Prokopa se tak sice podařilo zastavit nárůst extrémních dopadů, krize se ale začala dotýkat více lidí. K mírnému nárůstu obav totiž došlo právě u těch, kteří změny ekonomického vývoje na konci března ještě neočekávali. Důvodem je zejména snaha o dílčí úspory na straně zaměstnavatelů.

"Na jedné straně se tak v hospodaření domácností mohly projevit některé suplující příjmy a na druhé pokračující snaha firem omezit výdaje za zaměstnance redukcemi pracovní doby, mezd benefitů, přechodem na kurzarbeit apod., z nichž se rekrutují nové omezené výpadky příjmů," uvádí PAQ Research ve své analýze.

O peníze se tak začali obávat zejména zaměstnanci. "Nedochází sice zatím k výraznému propouštění, ale okolo třetiny zaměstnanců zažilo nějaké omezení, které může jejich pracovní pozici či rozpočet domácnosti destabilizovat (zkrácení úvazků, mezd, benefitů, nucené dovolené, přechod na ošetřovné, ztráta příjmů na DPP a vedlejších příjmů atd.)," říká Prokop.

Foto: PAQ Research

Toho si všimla také agentura Behavio. "Za poslední měsíc přišlo o práci 11 procent zaměstnanců ze soukromé sféry a dalších pět procent práci změnilo. 12 procent lidí přestalo dostávat mzdu včas," uvádí ve své zprávě.

Řešení: podpora od státu a otevřenější komunikace

Zmírnit negativní dopady na zaměstnanost pomáhá program Antivirus, který funguje ve dvou režimech. Kurzabeit A se vztahuje na případy, kdy je zaměstnavateli nařízeno uzavření či omezení provozu. Kurzabeit B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci tak dostanou 60 procent ze mzdy.

Podle sociologa Prokopa by se měl zavést také Kurzarbeit C, který by lépe financoval částečnou zaměstnanost. "Měli bychom mít model, který hradí zaměstnavatelům plné náklady na náhradu mzdy, ale třeba jen na 2-3 dny v týdnu a zbytek zaměstnanec musí odpracovat," tvrdí Prokop pro Aktuálně.cz

Dále navrhuje odklad platby odvodů sociálního zabezpečení na straně zaměstnavatelů minimálně za duben a květen. "To by jim ušetřilo hodně cash flow, a nemuseli by tak propouštět a zkracovat úvazky. Mělo by to být s úrokem - aby do toho vstoupili jen ti, kteří to potřebují," míní sociolog.

Velmi problematickým opatřením je naopak podle něj zvažované zpětné uplatnění letošní daňové ztráty firem do let 2018 a 2019 a vratka daně z té doby. "To vyčerpají majoritně firmy s velkými minulými zisky, které ale mají velmi malý podíl na zaměstnanosti. Navíc svojí ztráty vůbec nemusí dosáhnout udržením zaměstnanců. Takže by to byla velká investice s velmi malými zisky pro zaměstnanost. Jedině pokud by to bylo velmi omezeno - například uplatněním ztráty do 10 milionů Kč," říká Prokop.

U zaměstnanců panuje nejen velký strach o ztrátu úvazků, ale také poměrně velká nedůvěra k tomu, že jejich firma krizi "ustojí". Třetina lidí potvrdila, že se u nich na pracovišti mluví o propouštění, byť ještě nezačalo. Polovina případů navíc pochybuje o tom, že je zaměstnavatel o současné krizi informuje pravdivě.

Ekonom Tóth zdůrazňuje, že řada firem zanedbává komunikaci již dlouhodobě, natož nyní, během nouzového stavu. Domnívá se, že v tomhle by nepomohla pomoc od státu tolik jako spíše otevřená informovanost na pracovišti. 

"V tomhle by nepomohla speciální nařízení. Firmy, které podporu dostávají například programem Antivirus, který má za úkol udržet pracovní místa, tuto informaci často lidem ani nesdělí. A zaměstnanci skutečně potřebují vědět, co se děje, na rozdíl od generických ujištění, že se neplánuje propouštět. To je věc, co se v našich datech ukazuje opakovaně," uzavírá Tóth.

 

Právě se děje

Další zprávy