Brno - Lidé, kteří kvůli chybám a průtahům v exekučním řízení nezískají zpět svoje peníze, mají nárok na odškodnění od státu. A to i v případech, kdy poškození nedokážou přesně vyčíslit škodu, kterou jim liknavý nebo chybný postup soudů či státních úřadů způsobil.
Rozhodl o tom Ústavní soud v případu muže, který kvůli průtahům v soudním řízení místo dlužných milionů získal zpět jenom tisíce korun.
Tisíce místo milionů
Spor začal kvůli dluhu ve výši tři miliony korun mezi dvěma muži z Prahy v roce 1998. O rok později nařídil Okresní soud pro Prahu-západ v exekučním řízení prodej nemovitostí dlužníka (cena byla stanovena na sedm milionů korun). Ale až o dva roky později vydal soud dražební vyhlášku, na jejímž základě mělo k prodeji nemovitostí dojít.
Mezitím však majetek dlužníka skončil v konkurzu, kterého se mohli zúčastnit i ostatní věřitelé. Nemovitosti byly prodány v konkurzním řízení za 3,5 milionu, ale o tuto částku se už dělilo více věřitelů, takže muž, který původně požadoval zaplacení tří milionů korun, získal jenom 177 tisíc.
Muž proto zažaloval stát – ministerstvo spravedlnosti – a požadoval kvůli nesprávnému úřednímu postupu i s úroky zaplatit škodu 5,4 milionu korun. Podle muže soud dva a půl roku v případu nepodnikl žádné kroky, a připravil ho tak o majetek.
„Došlo k neodůvodněným průtahům v takové intenzitě, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces,“ uvedl muž v žalobě. Za průtahy v soudním řízení byl podle něj odpovědný stát a měl by za to vyplatit odškodné.
Chybějí čísla
Žalobu ale postupně zamítly jak Městský soud v Praze, tak i Nejvyšší soud. Soudy sice potvrdily, že postup při exekučním řízení a průtahy v rozhodování muže poškodily, ale podle soudů nedokázal muž doložit, jaká je vlastně výše škody.
„Nepodařilo se jednoznačně prokázat, za jakou cenu by se nemovitosti prodaly, kdyby nedošlo k vyhlášení konkurzu,“ rozhodl městský i Nejvyšší soud. A protože není možné přesně určit výši škody ani to, kolik by muž získal v případě dražby majetku, není možné přiznat odškodnění za nesprávný úřední postup od státu.
Ústavní soud ale všechna rozhodnutí soudů zrušil s tím, že došlo k porušení práva muže na náhradu škody. Muž tak nárok na odškodné jednoznačně má. „V případu došlo k neodůvodněným průtahům, a tedy nesprávnému úřednímu postupu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Škoda nemusí být přesně určena
Podle ústavních soudců totiž není možné ve všech případech přesně určit a prokázat přesnou výši škody. To ale nesmí být důvodem pro rozhodnutí, podle kterého nemají lidé nárok na jakékoliv odškodnění. O tom, jaká bude výše odškodnění, kterou zaplatí stát, musí soudy rozhodovat na základě všech okolností případu – tedy pravidla spravedlivého uvážení.
Posouzení výše celkové škody proto v posuzovaném případu musí soudy znovu projednat.
