Komunističtí poslanci prosazují prodloužení dovolené novelou zákoníku práce z nynějších nejméně čtyř na minimálně pět týdnů. Stejně jako začátkem března ani dnes sněmovna schvalování předlohy nedokončila. Kdy se k ní opět vrátí, zatím není jasné.
Kritici delší dovolené poukazují na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s koronavirovou krizí. "Návrh zákona je v této době mimořádně nešťastný a mimořádně špatný," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha varoval, že zaměstnavatelé nové zaměstnance nabírat nebudou, bude více přesčasů a větší tlak na zvýšení výkonu.
"Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně," hájila prodloužení dovolené ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Její vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Podnikatel Pavel Juříček (ANO) se ohradil proti tomu, že se o zaměstnavatelích mluví jako o novodobých otrokářích. Lidovec Vít Kaňkovský uvedl, že si připadá jako na sjezdu komsomolu v Moskvě před 35 lety, slova ministryně označil za nehorázná.
Právě sociální demokracie předložila podobný návrh, ve kterém kromě delší dovolené navrhovala ještě zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně. A také navýšení minimální mzdy. Vláda tento návrh nepřijala.
Dovolená navíc = výdaje 26 miliard
Hospodářská komora na základě průzkumu mezi šesti stovkami zaměstnavatelů uvedla, že při delší dovolené by podniky přehodnotily mzdovou a sociální politiku, zrušily by poskytování dovolené navíc a zvážily by snížení počtu dnů zdravotního volna. Prodloužení dovolené by dopadlo podle komory zejména na menší firmy.
"Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé," upozornila v tiskové zprávě.
Poslanec KSČM Stanislav Grospič za předkladatele uvedl, že komunisté vnímají dopady koronavirové krize. Proto jsou připraveni navrhnout dvouletý odklad účinnosti novely. Předkladatelé návrhu na prodloužení zákonné dovolené poukazují na to, že státní zaměstnanci už pět týdnů volna mají. Ostatní pracovníky podle nich nynější úprava poškozuje.
Podle Andrey Linhartové Palánové z poradenské společnosti PwC jsou prodloužení zákonem stanovené délky dovolené, zkrácení pracovní doby i zvýšení minimální mzdy možná atraktivní kroky, ovšem přichází v ekonomicky zcela nevhodnou dobu.
"Náklady na navržené změny totiž nese zaměstnavatel a řada z nich je již dnes v pozici, kterou jim nelze závidět. Ve výsledku by tato změna mohla zaměstnancům dokonce ještě uškodit. Majitele firem by totiž mohly rostoucí náklady na zaměstnance v době krize přivádět na myšlenky, jako je snižování stavu nebo hledání nežádoucích úprav vztahu se zaměstnanci. Možnou úlevou pro firmy i zaměstnance by v této době mohl být například funkční kurzarbeit," míní Linhartová Palánová.
Podobný názor má Martin Jánský z personální společnosti Randstad. "V uzákonění pětitýdenní dovolené velký smysl nevidím. U nevýrobních oborů je pět týdnů dovolené v podstatě standardem již delší dobu a u výrobních firem odhaduji, že 60 až 70 procent z nich dovolenou v této délce svým zaměstnancům nabízí. Pro firmy je to jeden z benefitů, kterým se snaží přilákat kvalitní lidi, a byly by samy proti sobě, kdyby to nedělaly. Z našich průzkumů navíc víme, že možnost více dní placeného volna či dovolené je jednou z priorit českých zaměstnanců a tomu pak také odpovídá 'nabídka' ze strany zaměstnavatelů," říká Jánský.
Podle Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky ManpowerGroup, jsou občas uchazeči o práci dost překvapeni, když nějaká firma nenabízí dovolenou navíc, a mnozí dokonce ani nevědí, že podle zákona je nárok pouze na čtyři týdny.
"Přímé finanční dopady to má především tam, kde práce nepočká a za člověka na dovolené se musí najímat náhrada, jako například ve výrobě, prodeji, občanských službách. Někde to ale bohužel funguje tak, že práci během dovolené neudělá nikdo jiný a zaměstnanec si po dovolené musí volno vlastně napracovat tím, že vyřizuje věci, které se během dovolené nakupily," uvedla Rezlerová.
Také Svaz průmyslu a dopravy ČR zavedení pátého týdne dovolené zásadně odmítá. "Vláda několikrát potvrdila, naposledy 19. dubna při nesouhlasném stanovisku ke sněmovnímu tisku, že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí," říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Připomíná, že zaměstnavatelé přistoupili v poslední době na mnoho kompromisů. Firmy během pandemie dobrovolně přijaly velice nákladná opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců, aktivně se zapojily do testování a nabízejí pomoc i s očkováním.
"Už teď žijeme na dluh, který budou splácet i naše děti. Jakékoliv další zatěžování ekonomiky po pandemii je teď naprosto nesmyslné. Místo úvah o pátém týdnu dovolené by poslanci raději měli řešit restart ekonomiky a průmyslu, který všichni potřebujeme pro opětovný návrat k normálnímu životu," doplňuje Jan Rafaj.
A co na to zaměstnanci? Podle průzkumu společnosti Edenred by s týdnem dovolené navíc naložili následovně. Nejraději by jeli k moři nebo by si dny nového volna nechali na případné nemoci, ošetřování či jiné mimořádné příležitosti.
