Virus neřešíme. Češi se v pandemii bojí hlavně finančních problémů, obávají se paniky

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
13. 2. 2021 7:15
Češi se nejvíce obávají ekonomických dopadů pandemie koronaviru na svou peněženku, zejména zdražování potravin. Zdravotní rizika paradoxně řeší mnohem méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Slavia pojišťovny, kterou připravila agentura NMS Market Research. Zásadnější starosti si lidé spojují také s panikou okolo pandemie nebo s omezením kontaktu s blízkými.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Obavy finančního rázu vnímá řada Čechů mnohem intenzivněji nežli samotnou nákazu covidem-19. Vyplývá to z šetření agentury NMS Market Research, které udává míru obav a rizik v následujícím roce. Do průzkumu pro Slavia pojišťovnu se zapojilo 1022 respondentů starších 18 let. 

Žebříček rizik spojených s pandemií nyní ovládají starosti týkající se zdražení potravin (79 procent). Zdravotní rizika se nacházejí na jeho spodní části. Obavy z nákazy nemocí covid-19 či ze zhoršení zdravotního stavu přiznala jen necelá polovina dotazovaných.

Zásadnější hrozby si lidé spojují také s panikou okolo pandemie (66 procent) nebo s omezením kontaktu s blízkými (63 procent). 

Foto: Slavia pojišťovna/ NMS Market Research

Ačkoliv jsou obavy finančního rázu nejsilnější a více než polovina lidí má také strach ze zvýšení kriminality, průzkum dále ukázal, že ochranu majetku velmi opomíjí. Majetek si chystá zabezpečit pouze 33 procent dotázaných.

Riziko si Češi spojují také s cestováním. Celých 60 procent respondentů uvedlo, že hodlají omezit plánované cesty do zahraničí.

Foto: Slavia pojišťovna/ NMS Market Research

Zejména mladí považují omezené cestování za jednu z nejhorších stránek stávající situace. Ať už se jedná o dovolené či pracovní cesty, mladší generace se jich vzdávat nechtějí. 

Lidé nevěří vědcům ani institucím

Podobnými otázkami strachu a důvěry se pravidelně zabývají studie Edelman Trust Barometr (ETB), které provádí globální PR agentura Edelman už jednadvacet let po celém světě.

Podle té aktuální se do budoucna lidé nejčastěji bojí nejistoty, jak se bude krize dál vyvíjet a jaká opatření a jak dlouho budou platit (33 procent). Pětina respondentů se obává zásadního propadu příjmu (19 procent) a každý desátý dokonce toho, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek financí na výplaty nebo že přijde o práci úplně.

"Dnes, více než dřív, je důležité, aby firmy se svými zaměstnanci pravidelně komunikovaly. Strach může narušit celkovou produktivitu firmy i po skončení nouzového stavu. Firmy by měly umět s těmito obavami citlivě pracovat a nenechávat své zaměstnance v nejistotě. Je potřeba udržovat je v obraze do takové míry, aby mezi nimi nevytvářely ani paniku, ani iluze," uvádí k průzkumu partner Ami Communications Jan Kučmáš.

Nejdůvěryhodnějšími institucemi se loni poprvé staly podniky, kterým celosvětově věří 61 procent lidí. To je o šest procentních bodů meziročně více. Následují neziskové organizace s 57 procenty. Své vládě věří 53 procent lidí a médiím 51 procent. 

Globálně to měly instituce v předchozím roce s důvěrou jako na houpačce, největší fluktuaci zažila vláda. Na jaře, během první vlny epidemie, zaznamenala výrazný nárůst důvěry, během druhé, podzimní vlny ale důvěra v ni opět klesla. Evropské vlády si ale v porovnání s minulým rokem, co se týče důvěry svých občanů, polepšily. Naopak horší vysvědčení dostaly vlády v rozvojových zemích a Číně, kde důvěra oproti předloňsku klesla.

Největší propad důvěry mezi společenskými skupinami zaznamenali vědci (73 procent) a lidé z místní komunity (62 procent). U těchto dvou skupin jde o nejvýznamnější pokles v historii. I přesto se však těší největší důvěře, letos poprvé spolu se zaměstnavateli a přímými nadřízenými (63 procent), kterým jako jediným neklesla důvěryhodnost.

 

Právě se děje

Další zprávy