"Skoro by se dalo mluvit o invazi," řekl ohledně dovozu dieselů z Německa agentuře DPA předseda české Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA) Petr Přikryl. Podle něj si pro auta do Německa jezdí sami dovozci a těží z toho, že jsou Němci kvůli dalším restrikcím vůči dieselům znejistělí.
Boj proti naftovým motorům začal kauzou Dieselgate, po které následovala řada omezení či zákazů v západní Evropě. Od minulého roku je částečný zákaz jízdy naftových automobilů vyrobených před rokem 2015 v Hamburku. V budoucnosti podobné opatření čeká motoristy například v Berlíně, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, ale také v Paříži.
Zásadním argumentem pro omezování dieselů je zdraví. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi šest tisíc lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané emisemi NO2, které jsou typické právě pro dieselové motory.
Nízkoemisní zóny se zákazem vjezdu pro starší typy dieselových vozů však v Česku, ale ani v Polsku, Chorvatsku či Srbsku zatím zavedeny nejsou, píše agentura DPA. "Tady se ještě jezdí nerušeně a svobodně, úplně bez překážek," říká Přikryl, který podle svých slov zastupuje asi 400 českých autobazarů.
Vyšší dovoz naftových aut potvrzuje i jeden z největších autobazarů na středoevropském trhu. Podle průzkumu AAA Auto pochází 63 procent v ČR inzerovaných ojetých vozů z dovozu právě z Německa - a 60 procent z dovezených ojetin má dieselový motor.
"Počet inzerovaných vozů s německým původem vzrostl v roce 2018 o čtvrtinu ve srovnání s rokem 2017, v případě motorové nafty se zvýšil o 35 procent na úkor benzinu," komentuje situaci Petr Vaněček, provozní ředitel sítě AAA Auto.
Na Slovensku to je dokonce 78 procent. Ještě více vozů končí v Polsku, které je čtyřnásobně větší a tomu odpovídá také import i objem celého trhu ojetin.
Nízkoemisní zóny města v Česku nevyužívají
Podle Vaněčka by stát měl včas přijmout opatření, která zamezí zahlcení českého trhu diesely, kterých se naši západní sousedé chtějí zbavit jako neekologického odpadu. "Bude to ovšem těžké, protože Evropská komise bude jakékoliv omezení považovat za porušení zásad jednotného evropského trhu," zakončuje.
Z pohledu ministerstva dopravy však tato situace riziko nepředstavuje. To dokonce věří, že by nám auta dovezená z Německa mohla pomáhat s omlazováním vozového parku.
"Dieselová auta jsou optikou českého vozového parku pořád na akceptovatelné úrovni, daleko větší problém je pro zdraví našich občanů dovoz starších dieselových aut z 90. let," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík a dodal, že česká města mají navíc podle zákona o ochraně ovzduší možnost zavést podobné nízkoemisní zóny jako v Německu.
"Zatím to ale příliš nevyužívají," zakončuje Lukašík s tím, že žádná další speciální opatření ministerstvo přijímat nebude.
Češi více hledí na rok výroby a kilometry než na palivo
Typ motoru a palivo však nejsou pro české zákazníky při nákupu ojetiny úplně rozhodující. Zaměřují se spíše na užitnou hodnotu vozů, kilometrový nájezd a cenu. U zánovních aut (tedy do stáří tří let) podle autobazaru AAA Auto převládá benzin, u ostatních ale palivo není při rozhodování o koupi až tak důležité.
Dalším problémem podle Vaněčka je, že dovezené ojetiny jsou často přestárlé vozy na konci životnosti, které prodejci různě "vylepšují", aby dosáhli lepších cen. Proto je mnoho aut ze zahraničí se zmanipulovaným stavem tachometru, po haváriích nebo s padělaným rokem výroby.
Do hry vstupují i podvodné inzeráty na dovoz aut, jejichž cílem je pouze vylákat poplatky za dopravu nebo zálohu. "Obecné povědomí o podvodech dále snižuje zájem o ojetá auta z dovozu," uzavírá Vaněček.
V Rumunsku nepomáhá ani šrotovné
Střední Evropa je pro německé diesely atraktivním odbytištěm, průměrné stáří zdejších aut je totiž oproti Německu výrazně vyšší. Například v Rumunsku bylo autům podle ročenky svazu výrobců automobilů ACEA za rok 2018 v průměru dokonce šestnáct let. A to přesto, že v zemi už roky existuje program šrotovného.
O moc lepší to ovšem není ani v Česku, kde jsou dovážené ojetiny staré více než čtrnáct let. Pro srovnání - německá auta jsou v průměru devět let stará.
"Z jižní a střední Evropy se nesmí stát odkladiště starých, už nepotřebných výrobků znečišťujících ovzduší," řekl agentuře DPA Jan Piňos z Hnutí Duha. Ekologické povědomí v regionu bohužel podle něj pokulhává. "Auto je pro mnohé symbolem statusu - čím větší, tím lepší," domnívá se aktivista.