Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 9. 2021 7:06
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Doporučit, nebo nedoporučit?
Analýza VÚPSV zjišťovala na základě dat, dostupných zahraničních výzkumů i zkušeností zaměstnavatelů, co by pro Česko povinné zavedení kratšího pracovního týdne znamenalo.
"Kvantitativní analýzy ukazují, že legislativní zkrácení pracovní doby způsobí pokles HDP, ten ale nebude národohospodářsky významný. O tomto poklesu je ale potřeba uvažovat i v kontextu dalších negativních a pozitivních dopadů," uvádí autoři materiálu.
Negativní dopady:
- Někteří zaměstnavatelé přistoupí k navýšení práce přesčas, kterou mohou nařídit, v extrémních případech pak zaměstnavatelé mohou zaměstnance nutit k nelegálním přesčasům. "Vzhledem k předpokládanému vyššímu objemu přesčasové práce po zavedení opatření je možné uvažovat i o úpravě legislativy týkající se práce přesčas," doplňují autoři.
- Některé firmy mohou zmrazit mzdy.
- Může dojít k nárůstu pracovní migrace - zaměstnavatelé tak mohou kompenzovat chybějící pracovní sílu. V případě, že získání pracovních migrantů bude administrativně náročné, mohou dovážet pracovní sílu i nelegálně, se všemi negativními celospolečenskými důsledky.
- Někteří zaměstnavatelé, zejména ti, kteří spoléhají na levnou pracovní sílu, mohou přesunout svou výrobu do levnějších zemí.
Pozitivní dopady:
- Zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, méně stresové zátěže. "To ovšem jen v případě, že nedojde k následnému zvýšení intenzity práce a pracovního tempa. Z hlediska pozitivních dopadů na zdraví se pak podle dostupných zahraničních výzkumů jeví jako nejefektivnější pracovní týden zkrácený na čtyři pracovní dny," uvádí se v analýze.
- V případě nenavyšování intenzity práce pak v dlouhém období může kratší pracovní týden ovlivnit veřejné finance, respektive výdaje na zdravotní péči.
- Lepší psychická pohoda pracujících, více možností sladit rodinný a pracovní život.
- Lepší příležitosti pro podporu genderové rovnosti jak ve veřejné, tak
v soukromé sféře.
- Rozvoj odvětví spojených s trávením volného času (cestovní ruch,
sport, kultura), zaměstnanci budou mít více volného času. Rozvoj těchto odvětví může navíc kompenzovat i pracovní sílu uvolněnou z odvětví či firem, které kvůli vyšším nákladům na zaměstnance a ztrátě konkurenceschopnosti zkrachují.