Méně práce, víc života. Zkrácení pracovní doby se blíží, příklad z Francie ale varuje

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 9. 2021 7:06
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Prohlubování regionálních rozdílů

Je řada podniků, které kratší pracovní dobu zavedly na základě kolektivní smlouvy. A podle autorů studie její zavedení firmy nepovažují za nepřekonatelnou překážku. S výzkumníky se nicméně firmy, které již kratší pracovní dobu mají, nechtěly o dopadech bavit a odmítly uvádět detaily. 

Některá odvětví by byla změnou postižená více - zpracovatelský průmysl, velkoobchod a maloobchod. Některá méně - kultura, administrativa, těžba a dobývání.

"Pokud vezmeme v úvahu ještě regionální hledisko a koncentraci některých odvětví v určitých regionech, můžeme se obávat, že dopady zkrácené pracovní doby mohou být daleko výraznější v regionech s vysokou nezaměstnaností, méně kvalifikovanou pracovní silou, v regionech s velkým množstvím vyloučených lokalit. Plošné zkracování tak může způsobit i prohlubování regionálních rozdílů," doplňuje analýza. 

Jak ale uvedla jedna z autorek Renata Kyzlinková, pokud někdy zkracovat pracovní dobu, tak možná právě teď.

"Digitalizace a automatizace práce postupují, a pokud by byla taková reforma pracovní doby u nás finančně podpořena státem, aby nedocházelo k nerovnostem, tak by to šlo. Ale rizika tam jsou a je nutné na ně poukazovat," říká Kyzlinková. Je ale přesvědčená, že v našich podmínkách by bylo lepší postupovat zespoda, tedy na základě kolektivních smluv, jak se doposud děje, než plošným nařízením. 

 

Právě se děje

Další zprávy