Realitním analytikům se nápad vládní čtvrti líbí. Vznikla by prémiová lokalita, míní

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 1. 2019 19:35
Nová úřednická čtvrť, která by mohla vzniknout v pražských Letňanech, by z oblasti udělala prémiovou lokalitu typu Karlína nebo Smíchova, které patří mezi nejdražší v metropoli. V případě její výstavby by zcela jistě následoval skokový růst cen nemovitostí k prodeji i pronájmu v jejím okolí. Vyplývá to z dnešních vyjádření zástupců realitního trhu a analytiků. Odborníci připomínají, že podobné čtvrti už existují i v dalších evropských městech.
Nákres vládní čtvrti v Letňanech, jak si ji představuje pražská koalice.
Nákres vládní čtvrti v Letňanech, jak si ji představuje pražská koalice. | Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce do nového areálu na pozemcích v Letňanech umístit deset tisíc úředníků, magistrát tam kromě toho požaduje nemocnici a byty. Vedení Prahy chce výměnou za parcely zaplatit od státu dokončení vnitřního okruhu metropole a získat od něj další nemovitosti.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) ve čtvrtek uvedl, že v záležitosti nebylo zatím dosaženo žádné konkrétní dohody. "Jednání sále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu," dodal.

Ze zjištění vyplývá, že většina parcel, kde má čtvrť podle prvotního návrhu magistrátu vzniknout, patří hlavnímu městu. Menší část vlastní fyzické osoby a stát. Cena pozemků města se může podle odborníků pohybovat v rozpětí mezi jednou až třemi miliardami korun. Babiš dříve cenu vyčíslil zhruba na 400 milionů korun.

"Z cenové mapy Prahy plyne, že například ceny stavebních pozemků v okolí malostranské ulice Letenské, kde sídlí ministerstvo financí, se pohybují kolem úrovně 41 tisíc korun za metr čtvereční. Namátkou volené pozemky v Letňanech se cenově pohybují v pásmu mezi dvěma až šesti tisíci korun za metr čtvereční. Tato čísla jsou ryze orientační, umožňují ale nahlédnout, že ceny v centru jsou zhruba o řád výše než v Letňanech," řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

"Velké instituce se obvykle stěhují na okraj měst, kde mají šanci vybudovat vhodnou infrastrukturu za mnohem příznivějších nákladů než v případě dlouhodobého působení v centru. Navíc by třeba i státní a místní správa byla motivována k zajištění ještě lepší dopravní dostupnosti takové lokality," uvedl  analytik ČSOB Petr Dufek

Podle ředitele serveru Bezrealitky.cz Hendrika Meyera by růst cen nemovitostí v případě vzniku nové čtvrti měl dosah daleko za hranice Prahy. "Profitovat by tak kromě vlastníků nemovitostí v bezprostředním okolí mohly také okolní vesnice a vlastníci nemovitostí v nich," dodal.

Provozní ředitel společnosti Fincentrum Reality Martin Fojtík poukázal na to, že zatím není jasné, co přesně by se dělo se všemi budovami v centru metropole, které by úřady opustily.

"Jednou z úvah je použít tyto nemovitosti na přestavbu a řešit tím krizovou bytovou situaci v Praze. Problém je v tom, že tyto budovy jsou na lukrativních místech a ceny za metr čtvereční by se pohybovaly v horentních sumách - 150 tisíc, klidně i dvě stě tisíc korun za metr čtvereční," uvedl.

"Pochybuji, že v těchto budovách vzniknou byty pro běžné Pražany. Spíše se změní na hotely, sídla firem, luxusní apartmány a podobně. Pokud se přeci jen v některých budovách nové byty vytvoří, pak jejich cena bude pro běžného smrtelníka nedostupná," doplnil obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser.

Případné spolupráci se státem při stavbě čtvrti by se nebránila developerská společnost Central Group, uvedla mluvčí firmy Marcela Fialková. "Záleželo by nicméně na konkrétních podmínkách," podotkla. Koncentrovat více státních administrativních budov na jedno místo je správná koncepce, dodal ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Oficiálně zatím nikdo podle mluvčího Petra Holubce o projektu nejednal se společností PREdistribuce, která je odpovědná za zásobování Prahy elektřinou. Záměr podle něj může ve finále vyústit v potřebu nové rozvodny v oblasti.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy