Realitním analytikům se nápad vládní čtvrti líbí. Vznikla by prémiová lokalita, míní

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 1. 2019 19:35
Nová úřednická čtvrť, která by mohla vzniknout v pražských Letňanech, by z oblasti udělala prémiovou lokalitu typu Karlína nebo Smíchova, které patří mezi nejdražší v metropoli. V případě její výstavby by zcela jistě následoval skokový růst cen nemovitostí k prodeji i pronájmu v jejím okolí. Vyplývá to z dnešních vyjádření zástupců realitního trhu a analytiků. Odborníci připomínají, že podobné čtvrti už existují i v dalších evropských městech.
Nákres vládní čtvrti v Letňanech, jak si ji představuje pražská koalice.
Nákres vládní čtvrti v Letňanech, jak si ji představuje pražská koalice. | Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce do nového areálu na pozemcích v Letňanech umístit deset tisíc úředníků, magistrát tam kromě toho požaduje nemocnici a byty. Vedení Prahy chce výměnou za parcely zaplatit od státu dokončení vnitřního okruhu metropole a získat od něj další nemovitosti.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) ve čtvrtek uvedl, že v záležitosti nebylo zatím dosaženo žádné konkrétní dohody. "Jednání sále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu," dodal.

Ze zjištění vyplývá, že většina parcel, kde má čtvrť podle prvotního návrhu magistrátu vzniknout, patří hlavnímu městu. Menší část vlastní fyzické osoby a stát. Cena pozemků města se může podle odborníků pohybovat v rozpětí mezi jednou až třemi miliardami korun. Babiš dříve cenu vyčíslil zhruba na 400 milionů korun.

"Z cenové mapy Prahy plyne, že například ceny stavebních pozemků v okolí malostranské ulice Letenské, kde sídlí ministerstvo financí, se pohybují kolem úrovně 41 tisíc korun za metr čtvereční. Namátkou volené pozemky v Letňanech se cenově pohybují v pásmu mezi dvěma až šesti tisíci korun za metr čtvereční. Tato čísla jsou ryze orientační, umožňují ale nahlédnout, že ceny v centru jsou zhruba o řád výše než v Letňanech," řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

"Velké instituce se obvykle stěhují na okraj měst, kde mají šanci vybudovat vhodnou infrastrukturu za mnohem příznivějších nákladů než v případě dlouhodobého působení v centru. Navíc by třeba i státní a místní správa byla motivována k zajištění ještě lepší dopravní dostupnosti takové lokality," uvedl  analytik ČSOB Petr Dufek

Podle ředitele serveru Bezrealitky.cz Hendrika Meyera by růst cen nemovitostí v případě vzniku nové čtvrti měl dosah daleko za hranice Prahy. "Profitovat by tak kromě vlastníků nemovitostí v bezprostředním okolí mohly také okolní vesnice a vlastníci nemovitostí v nich," dodal.

Provozní ředitel společnosti Fincentrum Reality Martin Fojtík poukázal na to, že zatím není jasné, co přesně by se dělo se všemi budovami v centru metropole, které by úřady opustily.

"Jednou z úvah je použít tyto nemovitosti na přestavbu a řešit tím krizovou bytovou situaci v Praze. Problém je v tom, že tyto budovy jsou na lukrativních místech a ceny za metr čtvereční by se pohybovaly v horentních sumách - 150 tisíc, klidně i dvě stě tisíc korun za metr čtvereční," uvedl.

"Pochybuji, že v těchto budovách vzniknou byty pro běžné Pražany. Spíše se změní na hotely, sídla firem, luxusní apartmány a podobně. Pokud se přeci jen v některých budovách nové byty vytvoří, pak jejich cena bude pro běžného smrtelníka nedostupná," doplnil obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser.

Případné spolupráci se státem při stavbě čtvrti by se nebránila developerská společnost Central Group, uvedla mluvčí firmy Marcela Fialková. "Záleželo by nicméně na konkrétních podmínkách," podotkla. Koncentrovat více státních administrativních budov na jedno místo je správná koncepce, dodal ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Oficiálně zatím nikdo podle mluvčího Petra Holubce o projektu nejednal se společností PREdistribuce, která je odpovědná za zásobování Prahy elektřinou. Záměr podle něj může ve finále vyústit v potřebu nové rozvodny v oblasti.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Situace ve Francii se zlepšila, pacienty s koronavirem do Česka nepošlou

Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie. Na přílet letadla s šesti pacienty se dnes chystala Fakultní nemocnice Brno.

"Moc děkoval, ale řekl, že zatím se u nich situace zlepšila, takže naši nabídku zatím nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale zatím to vyřešili jinak," řekl Babiš.

Pacienti v těžkém stavu na plicní ventilaci měli přiletět dnes odpoledne na letiště v Brně-Tuřanech. Babiš o víkendu uvedl, že o pomoc požádala Francie a česká vláda jí vyhověla. Už v minulých týdnech poskytli část svých kapacit nemocným Francouzům Němci.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Hamáček: O letošních Velikonocích nebude žádné koledování ani sousedské přípitky

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl v pondělí novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března. K rozvolňování opatření musí podle něj Česká republika přistupovat opatrně.

"Podle současných opatření to možné není," odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Ministr také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy