Podle Úřadu práce ČR je červnový počet uchazečů o zaměstnání nejvyšší od února 2018. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
"Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covid-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání," sdělil ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
"Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku," uvedla k tomu Maláčová.
Proti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3500 nezaměstnaných víc víc. Nově se v červnu přihlásilo 38 504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci úřadů práce bylo na konci června 334 904.
"Největší zájem je o nízko kvalifikované pracovní pozice - o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy," upřesnila ministryně.
Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.
"Situace na trhu práce zejména v mezinárodním kontextu vůbec nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi. Zafungovala vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné," domnívá se hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvednout na podzim.
"Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronvairové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti," uvedl hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády.
Také podle Vejmělka se situace zhorší až v následujících měsících. "Prubířské měsíce nás teprve čekají. Ke konci června skončilo ošetřovné, na trh se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují redukci pracovních pozic. Nicméně vzhledem k výpovědním lhůtám bude klíčový podzim. To totiž škody budou sčítat i firmy z turistického ruchu," sdělil Vejmělek.
Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56 800 firmám, na které dopadla koronovirová krize. Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. Řekl, že ČSSD podporuje jeho prodloužení do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.
Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. O jeho podobě jedná s odboráři a zaměstnavateli. Podle Maláčové by stát zaměstnancům při krácení pracovní doby kvůli krizi dorovnával mzdu. V době, kdy by firma pro ně neměla práci, by se vzdělávali či rekvalifikovali.
Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněz, které pracovník dostal při propuštění. Pokud mu firma dala tři měsíční výdělky, začíná se podpora vyplácet po třech měsících. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.
Změnit by se mohla také evidence volných míst. Zaměstnavatelé je úřadu práce oznamovat nemusí. Pokud volnou pozici nahlásí a 30 dní se ji nepovede obsadit, je možné na ni vzít cizince. Podle Maláčové je nynější nahlášení "něco jako vstupenka pro levnou sílu ze zahraničí".
"Chceme, aby se místa hlásila povinně, aby se pravidelně aktualizovala. Můžeme se bavit o intervalu (aktualizace)," uvedla ministryně.
