Křetínský dostane miliardy eur. Německá vláda slíbila odškodné za vypnutí elektráren

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 16. 1. 2020 11:05
Německá vláda na nočním zasedání slíbila odškodné za vypnutí uhelných elektráren. Podle ministra financí Olafa Scholze (Sociální demokracie, SPD) by měli provozovatelé zařízení na západě země dostat na odškodném 2,6 miliardy eur (v přepočtu více než 65 miliard korun), na východě pak 1,75 miliardy. Peníze poputují energetickému koncernu RWE i holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského.
Daniel Křetínský.
Daniel Křetínský. | Foto: ČTK

Podle ministryně pro životní prostředí Svenji Schulzeové by první elektrárny měly být odpojeny od sítě už letos. "Osm velmi starých a špinavých bloků bude velmi rychle vypnuto," řekla sociálnědemokratická politička ve čtvrtek dopoledne v Berlíně. Všechny patří koncernu RWE a nacházejí se v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku. 

V roce 2028 by měla provoz skončit elektrárna Jänschwalde v Braniborsku. Tu provozuje LEAG Lausitz Energie Kraftwerke AG, spadající do Křetínského holdingu EPH. 

Pod EPH patří v Německu společnosti LEAG a MIBRAG, které vlastní hnědouhelné doly a elektrárny ve východoněmecké Lužici a Sasku-Anhaltsku. Právě tyto soukromé firmy jsou za rekultivaci a obnovu území zničených těžbou a spalováním uhlí zodpovědné. 

"Celkově je dobře, že existuje kompromis co se týče časových lhůt, se kterým politici souhlasili. Konečná dohoda mezi MIBRAG a spolkovou vládou ale zatím nepadla. V tomto případě se jedná o 'kompletní balíček' a všechny otázky ještě nejsou zodpovězeny. MIBRAG má ale plnou důvěru v to, že shoda bude nalezena, a na jejím základě pak bude moci požádat dozorčí radu o souhlas," sdělila Aktuálně.cz Elke Hagenauová z tiskového oddělení MIBRAG (Mittledeutsche Braunkohlengesellschaft). 

Podle médií se politici dohodli také na výměně, kdy bude zkráceno fungování uhelné elektrárny Schkopau ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku, kterou Křetínský spoluvlastní, a to do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska původně proti plánu hlasitě protestoval, obával se, že Schkopau by měla skončit už do roku 2026 a spolková země by tak přišla o stovky pracovních míst.

Druhý spoluvlastník elektrárny, společnost Uniper, nabízel dřívější vypnutí Schkopau výměnou za povolení k uvedení do provozu nového zařízení. 

To se nakonec s vládou podařilo dohodnout i přes vlnu nesouhlasu a nový moderní černouhelný zdroj Datteln o výkonu 1100 megawattů v Porúří na západě země, který je momentálně ve zkušebním provozu, bude moci být spuštěn a provozován další desítky let.

Elektrárnu Schkopau vlastní Uniper dohromady s Křetínského EP Power Europe prostřednictvím společnosti Saale Energie. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny v rámci Energetického průmyslového holdingu, který Křetínský většinově ovládá.

 

Právě se děje

Další zprávy