Merkelová se dohodla se spolkovými zeměmi na konci uhlí. Vzácný les zůstane nedotčený

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 16. 1. 2020 15:56
V Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku by se uhlí mělo přestat spalovat do roku 2038. Premiéři jednotlivých spolkových zemí tak odsouhlasili časový plán, který takzvaná uhelná komise německé vlády připravila už vloni. .
Důl Garzweiler, ležící západně od Kolína nad Rýnem, patří RWE.
Důl Garzweiler, ležící západně od Kolína nad Rýnem, patří RWE. | Foto: Reuters

Politické jednání, kterého se účastnilo několik ministrů z koaličního kabinetu kancléřky Angely Merkelové (CDU), trvalo v Berlíně šest hodin. V noci na čtvrtek vláda regionům potvrdila přislíbenou kompenzaci ve výši celkem 40 miliard eur (asi bilion korun).

Politici se znovu shodli na plánovaném datu ukončení spalování uhlí v roce 2038. To již na začátku loňského roku navrhla takzvaná uhelná komise německé vlády (celým názvem Komise pro růst, strukturální proměnu a zaměstnanost), která se skládá ze zástupců průmyslu, odborů, ekologů a politiků.

Nejpozději v roce 2029 by ale měli Němci prověřit, zda se jim s uhlím nepodaří skončit již o tři roky dříve. 

Německo takzvaným odklonem od uhlí (v originále zvaném Kohleausstieg) usiluje o snížení emisí skleníkových plynů na úroveň o 55 procent nižší, než byla na začátku 90. let minulého století. Stihnout by to mělo do roku 2030. "Je to důležitý průlom," komentoval jednání Armin Laschet (CDU), premiér sedmnáctimilionového Severního Porýní-Vestfálska. "Lidé v dotčených oblastech na východě i na západě na to dlouho čekali," řekl médiím. 

Výpadek způsobený vypojením tepelných elektráren by podle dohody měla nahradit urychlená výstavba obnovitelných zdrojů energie i rozvodové soustavy. "Další dvě plynové elektrárny by měly nahradit ztrátu velkého množství energie v lokalitách uzavíraných elektráren, například v Jänschwalde," píše se v dokumentu, který výstupy schůzky shrnuje. 

Hambi zůstává

Netknutý by podle dohody měl zůstat také Hambašský les nedaleko Kolína nad Rýnem. Ten se v minulosti stal dějištěm sporu mezi těžební společností RWE a aktivisty. Ti se snažili bránit rozšíření těžby uhlí do území tohoto lesa z hlediska rozmanitosti druhů a stáří stromů cenného místa. Spolková vláda dala obhájcům lesa, přezdívaného Hambi, nyní za pravdu. 

Když měli les na podzim před dvěma lety opustit aktivisté, z nichž někteří se na protest připoutali ke stromům nebo v jejich korunách trávili dlouhé týdny, zemřel zde také na následky pádu ze stromu sedmadvacetiletý novinář. 

Částka celkem 40 miliard eur by měla zasaženým regionům pokrýt náklady na strukturální proměnu energetiky i hospodářství obecně. Až do roku 2043 by z ní měl stát vyplácet zvláštní náhrady zaměstnancům bývalých tepelných elektráren, ale také hnědouhelných dolů. Dohromady 14 miliard eur dostanou spolkové země přímo k užití podle vlastního uvážení, zbylých 26 miliard zde investuje přímo celoněmecká vláda. 

Podle sdělení spolkového ministra financí Olafa Scholze (SPD) by měly společnosti, kterých se uzavření elektráren dotkne, získat na kompenzacích miliardy eur. Na západě země by se mělo jednat o 2,6 miliard euro (v přepočtu více než 65 miliard korun), na východě pak 1,75 miliardy. Peníze poputují německému energetickému koncernu RWE, i Energetickému a průmyslovému holdingu českého miliardáře Daniela Křetínského.

Pod EPH spadají společnosti LEAG a MIBRAG, kterým patří uhelné doly a elektrárny ve východoněmecké Lužici a Sasku-Anhaltsku.

RWE uvedlo, že odklon od výroby elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.

Zákon do pololetí

Podle dohody uhelné komise jsou za rekultivaci a obnovu území zničených těžbou a spalováním uhlí zodpovědné právě tyto soukromé firmy. "Celkově je dobře, že existuje kompromis co se týče časových lhůt, se kterým politici souhlasili. Konečná dohoda mezi MIBRAG a spolkovou vládou ale zatím nepadla. V tomto případě se jedná o 'kompletní balíček' a všechny otázky ještě nejsou zodpovězeny," sdělila Aktuálně.cz Elke Hagenauová z tiskového oddělení MIBRAG (Mittledeutsche Braunkohlengesellschaft). 

Podle médií se politici dohodli také na výměně, kdy bude zkráceno fungování uhelné elektrárny Schkopau ve východoněmecké Sasku-Anhaltsku, a to do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska původně proti plánu hlasitě protestoval, obával se, že Schkopau by měla skončit už do roku 2026.

Schkopau prostřednictvím několika firem spoluvlastní Daniel Křetinský. Její druhý majitel, společnost Uniper, nabízela dřívější vypnutí Schkopau jako kompenzaci za povolení pro nový zdroj, černouhelnou elektrárnu Datteln 4 v Porúří na západě země. Datteln je momentálně ve zkušebním provozu, uhelná komise její spuštění nedoporučila. 

Další podrobnosti ujednání by měli zveřejnit ministři hospodářství a energetiky Peter Altmaier (CDU), financí Olaf Scholz (SPD) a životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD). Návrh zákona, který by měl obsahovat právě mimo jiné i výši kompenzací firmám, začne vláda projednávat nejspíš příští týden. Schválen by měl být nejpozději do poloviny letošního roku. 

Kurz: Kompenzace nesmí jít na jadernou energii

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se v souvislosti s odškodněním nechal slyšet, že je pro Rakousko důležité, aby tyto peníze z fondu EU nesměřovaly na jadernou energii. Kurz to řekl po jednání se svými protějšky ze států visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v pražském Národním muzeu.

"Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje," uvedl. Kdyby z fondu byly podporovány i jaderné zdroje, vnímal by to jako nesprávnou cestu.

Rakousko na rozdíl od Česka, Slovenska a Maďarska usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. I ve čtvrtek Kurz zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný.

Podle diplomatických zdrojů ČTK má být výrazně největším příjemcem z fondu Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.

Video: Už nechceme, aby jela elektrárna Počerady na plný výkon, říká starostka

Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 40 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy