reklama
 
 

Kdysi doly, teď jezera a vrtule. Takto se Němci připravují na život bez uhlí

27. 7. 2019 6:48
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?

Lichterfeld (od naší zpravodajky) - Když člověk vystoupá po gigantické kovové konstrukci už nepoužívaného těžebního mostu v německém Lichterfeldu, otevře se před ním rovinatá krajina Lužice. Hnědouhelného regionu na východě Německa asi 130 kilometrů od českých hranic.

Z výšky 74 metrů se dají na zemi dobře rozeznat obrysy povrchového lomu na hnědé uhlí, o pár set metrů vedle začíná sytě modré jezero. To zaplavilo až čtyřicet metrů hlubokou těžební jámu, kterou tu po sobě zanechalo pouhý rok trvající dolování uhlí. 

Okolní lesnatý porost střídají vrtule větrných elektráren, na břehu jezera jsou v několika řadách vyskládané solární panely. Do čisté vody se v horkém odpoledni přijelo vykoupat zhruba dvacet lidí.

Na obzoru se rýsují i kouřící obrysy uhelných elektráren Boxberg, Schwarze Pumpe a Jänschwalde. Ty jsou zatím na rozdíl od lomu Klettwitz-Nord, ve kterém se jezero nachází, stále v provozu. Postupně je ale čeká uzavření a nejpozději od roku 2038 nebude Německo těžit ani spalovat vůbec žádné uhlí.

V lednu se na tom dohodla takzvaná uhelná komise německé vlády, v září by to měl odhlasovat i parlament. Vznik podobné komise po německém vzoru nyní doporučilo i české ministerstvo životního prostředí. Její složení by mělo být jasné příští týden, poprvé by se sešla ještě před koncem prázdnin. "Termín odklonu od uhlí by měl být jedním z hlavních výstupů," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Podle Jiřího Koželouha z neziskové organizace Hnutí Duha by k němu mohlo v Česku dojít do roku 2030. O něco déle než samotné elektrárny by musely fungovat teplárny, které uhlí spalují také. "Ve stejnou dobu by pak podle naší analýzy mohla skončit i těžba," dodává Koželouh.

Jsme pragmatici

Lužice, stejně jako další německé uhelné regiony, se teď začínají připravovat na život po uhlí. Strategie na obnovu krajiny, kterou zničila těžba, tu ale vznikají už několik desítek let. Na jejich dopad se pak mohou podívat právě i návštěvníci Lichterfeldu, když vylezou na více než půl kilometru dlouhý a 11 tisíc tun těžký těžební stroj s názvem "F60".

Těžební most typu F60 v dole Nochten, který je stále v provozu. | Video: derrene83

Další oblastí, kterou konec těžby zasáhne, je i zaměstnanost v kraji - pro místní je zdrojem solidních výdělků. Týká se to například obce Drebkau ležící asi 40 kilometrů od Lichterfeldu, poblíž lomu Welzow, který palivem zásobuje zmíněnou elektrárnu Schwarze Pumpe. Obojí vlastní prostřednictvím společnosti LEAG a koncernu EPH český podnikatel Daniel Křetínský.

Část Drebkau byla kvůli těžbě před lety zbořena, teď důlní jámu a domy na jejím okraji odděluje několik kilometrů. 

"Rok 2038 má symbolický význam," říká místní starosta Paul Köhne (vládní Křesťanskodemokratická unie, CDU). "Jednat musíme teď. Nejdůležitější je, aby se starostové spojili a řekli lidem, že v době klimatických změn zastupují jejich zájmy. Tady u nás jsou lidé převážně pro ukončení těžby a spalování, tedy kromě těch, kteří v dolech pracují, ti jsou samozřejmě proti. Jsme ale pragmatici. Naše vláda nějak rozhodla a my musíme pro obce zařídit co nejlepší budoucnost," míní.

"Stát i těžaři dávají na obnovu krajiny dost peněz, my sami pak využíváme  evropské fondy na podporu podnikání v obci," popisuje starosta. "Důležité je, že existuje promyšlená strategie pro celý region," myslí si.

I v Drebkau jde při obnově krajiny hlavně o zalesňování bývalých lomů, vytváření jezer a hledání možností pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Šestapůltisícovou obec obklopují větrné elektrárny, které stojí na zasypaných těžebních jámách. Sám Köhne šel kdysi do politiky proto, aby proti jejich postavení bojoval, dnes už změnil názor. "Tolik nových pracovních míst, jako kdysi nabízely lomy, asi obnovitelné zdroje nepřinesou. Ale uvidíme, jak se to odvětví vyvine do budoucna," říká starosta. 

Kromě viditelných zlepšení v krajině probíhají v Německu i změny, které na první pohled nejsou tolik vidět, zpráva uhelné komise s nimi ale počítá. Ze spolkového rozpočtu bude do míst, kde skončí těžba, během následujících dvou dekád přesměrováno 40 miliard eur (v přepočtu více než bilion korun). Půjdou na vylepšení v oblasti dopravy, digitalizace, rychlého internetu, na podporu investic a výzkumu.

Přímo v Lužici vymýšlí technická univerzita v Chotěbuzi-Senftenbergu studijní programy, které se zabývají rekultivací, a hledá nové možnosti, jak propojit výuku a výzkum s praxí. Budova univerzity přitom také prošla nákladnou rekonstrukcí, což do oblasti, která se potýká se stárnutím a úbytkem obyvatel, láká studenty. 

Nezaspat dobu

V Česku naopak chybí termín ukončení těžby a spalování uhlí. Vláda naposledy před čtyřmi lety povolila prolomení limitů těžby na lomu Bílina mezi severočeským Mostem a Teplicemi a momentálně se jedná o dalším prodloužení těžby, až do roku 2040. Další z velkých lomů, ČSA, by měl být dotěžen asi do roku 2024, zatímco uhlí z Vršan se bude dolovat ještě za 30 let.

"Myslím, že bychom měli být v otázce klimatu progresivnější, i na celostátní úrovni, aby nám neujel vlak," říká starostka nedalekého Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Zajímá se i o možnosti financování z Evropské unie, která vybraným členským zemím pomáhá s vytvářením strategií odklonu od fosilních paliv i s čerpáním fondů. 

"Chci vědět, jestli se můžeme nějak zapojit do určení toho, kam budou evropské peníze směřovat," vysvětluje Bláhová. Vydala se kvůli tomu i letos na jednání do Bruselu. Nepotěšilo ji, když premiér Andrej Babiš (ANO) v červnu jako jeden z mála evropských lídrů odmítl podpořit cíl klimatické neutrality do roku 2050. Znamenalo by to snížit emise téměř k nule, a zbytek vyvažovat například zalesňováním. 

Premiér své tehdejší rozhodnutí zdůvodnil slovy, že řešit nyní situaci z roku 2050 je příliš brzy. "Z mého pohledu taková cesta není správná a v nejbližší době plánuji vyvolat v rámci hnutí jednání. Chci jít i na vládní úroveň a pokusit se ten postoj změnit," říká Bláhová.

Litvínovská starostka by byla ráda, kdyby dolování uhlí na Ústecku skončilo dříve než za plánované tři desítky let. Čekají ji ale náročná jednání i s ostatními starosty, kteří nejsou jednotní. Například Zbyněk Šimbera (ČSSD), který je v čele devítitisícového Duchcova, by těžbu na lomu Bílina prodloužil.

"Hlavně kvůli pracovním příležitostem. V Severočeských dolech (jejich majitelem je společnost ČEZ, pozn. red.) teď pracuje asi 500 lidí od nás z města," vysvětluje místní politik během setkání v duchcovském zámku.

Město mezitím také opravuje s pomocí evropských peněz. "Začali jsme s komunikacemi a infrastrukturou, pak jsme přešli na město samotné, aby bylo pěkné. Jsme zhruba v polovině. Vzniká nové informační centrum, obnovujeme fasády, veřejné osvětlení, vybudovali jsme celou řadu sportovišť," vyjmenovává starosta.

S těžaři má na rozdíl od litvínovské starostky dobré vztahy. "Pravidelně se potkáváme, a když máme nějaké výhrady třeba k tomu, jak provádí obnovu krajiny, řešíme je," říká. Připouští ale, že rekultivace, které už proběhly, zatím turismu moc nepomohly. "Chceme hlavně, aby se zazelenaly pláně a vznikly malé rybníčky," vysvětluje. Počítá také s cyklostezkami.

Na německém přístupu k obnově krajiny Šimbera oceňuje, že probíhá promyšleně, ale zároveň rychleji. S tím souhlasí také Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína, kterému v minulosti kvůli těžbě opakovaně hrozilo vymazání z mapy.

"(V Česku) by hlavně musela být vyjasněna pozice měst a obcí, na jejichž území se poškozené lokality nacházejí," míní. Místní starostové a lidé by podle něj měli mít v rozhodování o budoucnosti regionu větší slovo.

Jezera, lesy, zemědělská pole

Pozemky na Ústecku, kde dříve těžil stát, nyní spravuje Palivový kombinát Ústí (PSÚ). Ten bude dohlížet také na obnovu krajiny v režii soukromých těžařů. Kromě Severočeských dolů také koncernu Sev.en podnikatele Pavla Tykače.

Soukromí těžaři by podle Buřta měli na obnovu krajiny v Česku dávat mnohem více peněz. "Vždyť ta krajina jim přinesla obrovské zisky, z nichž se ale do obnovy vrací nepatrný zlomek," míní Buřt.

"Existují tři hlavní možnosti, jak může být rekultivované území využíváno: jako zemědělská půda, lesnická a aby zde vznikly vodní plochy," popisuje Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů. Společnost Sev.en, která provozuje lomy ČSA a Vršany, na dotazy Aktuálně.cz neodpověděla.

Sám starosta Buřt má s okolím Horního Jiřetína velké plány. "Na našem území plánujeme využití nového jezera i ostatních rekultivovaných ploch především pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na jezeře by měly být plovoucí ostrovy s fotovoltaickými elektrárnami, na plochách kolem jezera by měly být větrné elektrárny a pěstování energetických plodin (určené ke spalování a výrobě energie, pozn. red.)," popisuje svou vizi.

Na Ústecku jsou v tuto chvíli už dvě velká jezera v místech ukončené těžby. Podle Tomáše Budína ze státního PSÚ by jich nakonec mohlo vzniknout celkem sedm, propojovala by je soustava kanálů.

Uvažuje se i o projektu takzvaných přečerpávacích elektráren. "Ty by pomohly se stabilizací energetické soustavy, která se zhoršuje s přechodem na obnovitelné zdroje energie, jejichž výkon kolísá v závislosti na přírodních podmínkách," vysvětluje Budín. Podle něj by to oblasti mohlo pomoci udržet si status "energetického regionu", jako se to daří díky větrníkům v Německu.

To staré a to nové

Německým starostům a obcím na řadě míst pomáhá s rekultivací architekt a urbanista Rolf Kuhn, bývalý ředitel prestižní architektonické školy Bauhaus ve východoněmeckém Dessau. Stejně jako oslovení starostové souhlasí, že vytvářet v místech těžebních jam jezera je nejpraktičtější řešení. Díry v zemi jsou totiž často tak velké a hluboké, že na jejich zasypání jednoduše není dost zeminy.

"Jenže jenom jezera nestačí. V Lužici jich vzniklo asi dvacet, každé o tisíci hektarů. To je příliš mnoho pláží a půjčoven lodiček," je přesvědčen Kuhn. "Tyhle regiony potřebují novou image, o které budou vědět v Berlíně, Praze i Drážďanech."

"Naše filozofie spočívá na dvou pilířích: nechceme zapomenout na historii, naopak je potřeba ocenit práci horníků, kteří zde těžce pracovali. Je tu řada krásných věží čističek vod, komínů od elektráren… To všechno jsou příležitosti pro rozvoj turismu," vysvětluje třiasedmdesátiletý odborník, který se mimo jiné podílel i na zpřístupnění v úvodu zmíněného mostu F60.

"Na druhé straně ale musí vznikat nová, kvalitní architektura, která bude pro region specifická. Přiláká to lidi. Nejdříve se to projeví na turismu, ale když region bude mít dobré jméno, budou se sem lidé i stěhovat, aby tu žili a podnikali," dodává.

Tschüss, Kohle. Sbohem, uhlí

Němci si konec uhelné energetiky, takzvaný Kohleausstieg (doslova "odstoupení od uhlí"), odsouhlasili letos v lednu. Shodlo se na něm šestadvacet ze sedmadvaceti zástupců těžařských společností, odborů, ekologů a vyslanců z uhelných regionů, mimo jiné z Lužice. Do dvou let země také uzavře svou poslední jadernou elektrárnu.

Odborník na energetiku Pao-Yu Oei z Technické univerzity v Berlíně je přesvědčen, že to země zvládne. "Ten plán je výsledkem dohody mezi nejdůležitějšími aktéry. Kdyby se toho někdo z nich nedržel, hrozil by mu postih ze strany vlády," vysvětluje. 

"Zároveň provoz řady uhelných elektráren se už teď kvůli vysokým cenám povolenek na emise oxidu uhličitého skoro nevyplatí," říká Oei. Také severočeské lomy Pavla Tykače se v minulém roce propadly do ztráty zhruba půl miliardy korun.

Kromě Německa plánují s uhlím skoncovat další evropské státy, například Francie, Švédsko, Itálie, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko.

Video: Most se stal slavným díky seriálu. 

Před šedesáti lety uspěl architekt Václav Krejčí s návrhem centra pro nové město Most. To staré, historické, muselo ustoupit těžbě uhlí. | Video: Petra Jansová, Tomáš Cetkovský, Blahoslav Baťa |  02:59

autor: Helena Truchlá | 27. 7. 2019 6:48

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama