Hra o odškodné za vypnutí elektráren: RWE míří miliardy, Křetínského zdroj v ohrožení

Německá energetická společnost RWE by mohla získat kolem dvou miliard eur (přes 50 miliard Kč) jako odškodné za vládní nařízení, podle kterého musí do konce roku 2022 vyřadit z provozu elektrárny na hnědé uhlí s kapacitou 2,5 gigawattu. O odškodné usiluje i český miliardář Daniel Křetínský, jehož firmy v Německu vlastní doly i elektrárny. O jejich vypínání se však vede náročná licitace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

RWE by rovněž podle dohody mohla získat dalších 700 milionů eur na odstupné pro zhruba 3000 zaměstnanců, kteří kvůli uzavření elektráren přijdou o práci. RWE se ke zprávě agentury Reuters odmítla vyjádřit. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že nemůže zprávu potvrdit ani vyvrátit a že jednání s provozovateli elektráren stále pokračují.

Akcie RWE v reakci na zprávu vystoupily na maximum od října 2014. Krátce po poledni si připisovaly více než pět procent na téměř 29 eur. Před rokem stály méně než 20 eur.

Podle německého listu Rheinische Post (RP) se sice koncern RWE s vládou na výši odškodného dohodl, složité vyjednávání naopak čeká koncern EPH ičeského miliardáře Daniela Křetínského. Tomu patří prostřednictvím firmy EP Power Europe uhelné elektrárny a doly ve východoněmecké Lužici a v Sasku-Anhaltsku. Podle RP od vlády požaduje mnohem víc peněz, než je ministr financí Olaf Scholz (sociální demokracie, SPD) ochoten vyčlenit ze spolkového rozpočtu. 

Nespokojenost mezi politiky v bývalém východním Německu vzbuzuje také návrh společnosti Uniper, která v Porúří na západě země vybudovala moderní uhelnou elektrárnu Datteln. Uniper vládě v Berlíně nabízí, že pokud mu povolí Datteln o výkonu 1100 megawattů uvést do provozu, ukončí výměnou za to předčasně provoz elektrárny Schkopau ve východním Sasku-Anhaltsku. Schkopau však vlastní dohromady právě s Křetínského EP Power Europe prostřednictvím společnosti Saale Energie.

EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny v rámci Energetického průmyslového holdingu, který Křetínský většinově ovládá.

Spolkový ministr Saska-Anhaltska Reiner Haseloff (křesťansko-demokratická unie, CDU) namítá, že není fér, aby německý odklon od uhlí zasáhl více východ, který se i tak potýká s nižšími mzdy a důchody, než západ. "Místní lidé nerozumí, proč by se na západě měly otevírat (nové, pozn. red.) elektrárny, a naopak rušena místa v dolech a elektrárnách na východě," řekl Haseloff médiím. 

Jasné navíc není ani to, kde vláda najde dalších 0,5 gigawattu kapacity výroby, která by měla skončit do roku 2022, aby země splnila své klimatické cíle. Podle agentury Reuters by to mohlo být opět na východě. 

Návrh zákona, který by měl do praxe uvést rozhodnutí vládní komise, která strukturální proměnu německé ekonomiky a energetiky naplánovala a prosadila, by měl podle listu RP kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) projednávat příští týden ve středu. Její součástí je právě i ukončení těžby hnědého uhlí a postupné vypínání hnědouhelných elektráren. Schůzky se zúčastní i šéfové zemských vlád všech dotčených oblastí. 

Video: Vláda hájí zájmy těžařů, další uhlí z Bíliny vůbec není potřeba, kritizuje Koželouh

Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem, upozorňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 47 minutami

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy