Hra o odškodné za vypnutí elektráren: RWE míří miliardy, Křetínského zdroj v ohrožení

Helena Truchlá Reuters Helena Truchlá, Reuters
10. 1. 2020 16:08
Německá energetická společnost RWE by mohla získat kolem dvou miliard eur (přes 50 miliard Kč) jako odškodné za vládní nařízení, podle kterého musí do konce roku 2022 vyřadit z provozu elektrárny na hnědé uhlí s kapacitou 2,5 gigawattu. O odškodné usiluje i český miliardář Daniel Křetínský, jehož firmy v Německu vlastní doly i elektrárny. O jejich vypínání se však vede náročná licitace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

RWE by rovněž podle dohody mohla získat dalších 700 milionů eur na odstupné pro zhruba 3000 zaměstnanců, kteří kvůli uzavření elektráren přijdou o práci. RWE se ke zprávě agentury Reuters odmítla vyjádřit. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že nemůže zprávu potvrdit ani vyvrátit a že jednání s provozovateli elektráren stále pokračují.

Akcie RWE v reakci na zprávu vystoupily na maximum od října 2014. Krátce po poledni si připisovaly více než pět procent na téměř 29 eur. Před rokem stály méně než 20 eur.

Podle německého listu Rheinische Post (RP) se sice koncern RWE s vládou na výši odškodného dohodl, složité vyjednávání naopak čeká koncern EPH ičeského miliardáře Daniela Křetínského. Tomu patří prostřednictvím firmy EP Power Europe uhelné elektrárny a doly ve východoněmecké Lužici a v Sasku-Anhaltsku. Podle RP od vlády požaduje mnohem víc peněz, než je ministr financí Olaf Scholz (sociální demokracie, SPD) ochoten vyčlenit ze spolkového rozpočtu. 

Nespokojenost mezi politiky v bývalém východním Německu vzbuzuje také návrh společnosti Uniper, která v Porúří na západě země vybudovala moderní uhelnou elektrárnu Datteln. Uniper vládě v Berlíně nabízí, že pokud mu povolí Datteln o výkonu 1100 megawattů uvést do provozu, ukončí výměnou za to předčasně provoz elektrárny Schkopau ve východním Sasku-Anhaltsku. Schkopau však vlastní dohromady právě s Křetínského EP Power Europe prostřednictvím společnosti Saale Energie.

EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny v rámci Energetického průmyslového holdingu, který Křetínský většinově ovládá.

Spolkový ministr Saska-Anhaltska Reiner Haseloff (křesťansko-demokratická unie, CDU) namítá, že není fér, aby německý odklon od uhlí zasáhl více východ, který se i tak potýká s nižšími mzdy a důchody, než západ. "Místní lidé nerozumí, proč by se na západě měly otevírat (nové, pozn. red.) elektrárny, a naopak rušena místa v dolech a elektrárnách na východě," řekl Haseloff médiím. 

Jasné navíc není ani to, kde vláda najde dalších 0,5 gigawattu kapacity výroby, která by měla skončit do roku 2022, aby země splnila své klimatické cíle. Podle agentury Reuters by to mohlo být opět na východě. 

Návrh zákona, který by měl do praxe uvést rozhodnutí vládní komise, která strukturální proměnu německé ekonomiky a energetiky naplánovala a prosadila, by měl podle listu RP kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) projednávat příští týden ve středu. Její součástí je právě i ukončení těžby hnědého uhlí a postupné vypínání hnědouhelných elektráren. Schůzky se zúčastní i šéfové zemských vlád všech dotčených oblastí. 

Video: Vláda hájí zájmy těžařů, další uhlí z Bíliny vůbec není potřeba, kritizuje Koželouh

Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem, upozorňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 8 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy