Potíže s nedostatkem pracovníků musí v těchto dnech řešit třeba Německo, Británie, Francie, Itálie, Španělsko, ale i Česko. Také tuzemská vláda kvůli pandemii koronaviru zavřela hranice.
"Ta situace ohrožuje i sklizeň ovoce v Česku, ale v tomto období se ještě v sektoru ovoce v ČR nic nesklízí. Sklizeň začne někdy v červnu a její gros bude u nás v měsících srpen, září, říjen a listopad. Existuje riziko, že se u nás úroda nesklidí, pokud zůstanou hranice uzavřené. V tuto chvíli to ale řeší hlavně chmelaři, zelináři," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Zákaz vycestování obyvatel ČR do ciziny platí až na výjimky zatím do 12. dubna, tedy do velikonoční neděle, stejně jako zákaz vstupu cizinců do Česka. Plošný zákaz vycestování vláda sice od 14. dubna zrušila, zákaz vstupu cizinců by měl ale platit i nadále.
Ludvík k situaci v okolních státech připomněl postoj Německa, které po tlaku farmářů povolilo vstup zahraniční pracovní síly do země. V dubnu a květnu tak bude moct v Německu pomoct se sklizní plodin jako třeba jahod nebo chřestu 80 tisíc manuálních pracovníků z jiných zemí. Nadto chce vláda zapojit ještě dalších 20 tisíc osob z řad nezaměstnaných, studentů, migrantů a zaměstnanců, kteří jsou v důsledku šíření nákazy na nucené dovolené.
Do západoevrpského státu ročně přichází na sezónní práce kolem 300 tisíc lidí, především z Polska a Rumunska.
"Stát i ekonomika musí navzdory pandemii dál fungovat. Dnes se nám podařilo nalézt cestu, jak zajistit sklizeň a současně chránit zdraví obyvatel," komentoval to ve čtvrtek, kdy Německo informovalo o povolení vstupu zahraničních pracovníků, německý ministr vnitra Horst Seehofer.
Transport lidí na sezonní práci do Německa zajistí letadla. Po příletu projdou lidé zdravotní prohlídkou a nejméně dva týdny budou separovaní od domácí pracovní síly.
Joachim Rukwied, prezident Německé zemědělské asociace (DBV), která na vládu apelovala, aby příchod cizinců povolila, také zdůraznil, že nezaměstnaní a uprchlíci nejsou dokonalou náhradou, protože jim často chybí zkušenosti s tímto druhem práce.
Podobná slova zaznívají i od Ludvíka. "Je otázka, jestli by nezaměstnaní lidé v Česku byli ochotni dělat takovouhle práci - práci, na kterou nejsou zvyklí, která je namáhavá. Odehrává se venku za různého počasí a tak dále," popsal Ludvík.
Schází i Maročané
Česko je závislé především na sezonní manuální pomoci z Moldávie, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska. V případě ovoce mírného pásu se k nám dováží zhruba dvě třetiny celkově spotřeby, konkrétně například kolem 90 procent jablek nebo 80 procent jahod. Ty Česko spolu s broskvemi importuje hlavně ze Španělska. I jihoevropská země, která patří s Itálií ke koronavirem nejvíce zasaženým zemím Evropy, ale hlásí problémy s nedostatkem pracovní síly.
"V tuto chvíli jsme velmi limitovaní," uvedl k situaci Pedro Barato, prezident největší španělské zemědělské asociace Asaja. Španělsko je vůbec největším exportérem zeleniny a ovoce ze zemí Evropské unie. Státu zoufale chybí například lidé z Maroka.
Například do andaluské provincie Huelva mělo na sklizeň jahod a dalších plodů dorazit z Maroka na základě dohody Madridu a Rabatu 16 tisíc osob. Do 12. března jich přijela necelá polovina, protože Maroko do 20. dubna uzavřelo hranice.
Francii chybí i tuzemští pracovníci
Jablka, hrušky a meruňky se pak do Česka dostávají hlavně z Itálie. "Máme informaci, že v nejpostiženějších oblastech Itálie není ani možné sady od počátku vegetace obhospodařovat kvůli ztíženému pohybu osob, který tam panuje," doplnil Ludvík.
I italská ministryně zemědělství Teresa Bellanovaová stejně jako další státy vidí částečné řešení v zapojení nezaměstnaných osob i migrantů a žadatelů o azyl. Pracovní povolení chce zajistit těm uprchlíkům, kteří by podle ní již mohli mít předchozí zkušenost s tímto typem práce.
Francii zase neschází jen pomocná síla zejména ze Španělska a Polska, ale také místní pracovníci, kteří onemocněli koronavirem nebo museli zůstat doma kvůli dětem - také tam jsou totiž kvůli pandemii zavřené školy. Celkem chybí farmám ve Francie kolem 200 tisíc jedinců, sklizně by se teď podle tohoto státu mohli chopit například lidé působící v turistickém ruchu, který je kvůli pandemii silně utlumen.
"Buď superhrdina"
Do Česka se ve velké míře dováží také zelenina, export tvoří podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky 70 procent celkové spotřeby. I Hanka potvrdil, že kromě možných problémů s nedostatkem importovaného zboží hrozí i chybějící pracovní síla ze zahraničí v Česku.
Problém si uvědomuje i ministerstvo zemědělství, které přiznává, že mohou nastat problémy se zásobením trhu. Zejména pokud by krizový stav pokračoval po delší dobu.
"Z informací, které máme od firem, vyplývá, že většina z nich zvládá pokrýt potřeby sezonních zaměstnanců pro jarní práce a další potřeba vyvstane v souvislosti se sklizní zhruba od konce května," doplnil pro Aktuálně.cz mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Ministerstvo se současně podle Bílého obrátilo na resorty vnitra, zahraničních věcí a práce, které mají na starosti usnadňování zaměstnávání cizinců v rámci ČR. "Požádali jsme je, aby byly vyřízeny již podané žádosti o pracovní víza a zaměstnanecké karty a systém přijímání nových žádostí byl připraven na očekávaný nárůst požadavků ihned, jak to situace dovolí," sdělil.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ANO) se obrátil také na studenty zemědělských oborů, aby jako brigádníci se sklizní pomohli. Zájemci mohou navštívit facebookovou skupinu MZe Buď superhrdina, která funguje jako nabídka pracovních pozic zemědělců, agrárních podniků, potravinářů nebo třeba lesníků.
