Ovoce "ze sousedství" může mít větší uhlíkovou stopu než to ze zámoří, ukázali vědci

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
22. 3. 2020 18:11
Ovoce přivážené z velké dálky nemusí škodit klimatu tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Analýza pomerančů dovážených do USA ukazuje, že ovoce z farem vzdálených tisíce kilometrů může mít menší uhlíkovou stopu než to, které cestuje mnohem kratší vzdálenosti. Čeští experti ale zároveň upozorňují, že v rámci "negativních externalit" globálního obchodu hraje velkou roli výše zdanění paliva.
Foto: Lukáš Bíba

Američtí experti z Kalifornské univerzity v Berkeley měřili uhlíkovou stopu pomerančů, které se dovážejí ze čtyř různých zákoutí amerického kontinentu. Výsledky studie ukázaly, že ovoce přepravené na delší vzdálenosti může mít "na svědomí" překvapivě nízké množství CO2 vypuštěného do atmosféry.

Na uhlíkovou stopu totiž nemá vliv pouze vzdálenost, ale také způsob přepravy. Pomeranče dovážené z dálky jsou často přepravovány kontejnerovými loděmi a vlaky, které uvezou mnohem větší množství než nákladní automobily. Zároveň tak spotřebují mnohem méně paliva na kilogram pomerančů. 

Studie poukázala na to, že například pomeranče, které se vozí kamionem z Mexika do New Yorku, mají uhlíkovou stopu související s dopravou šestkrát větší než pomeranče, které cestují z Chile do New Yorku kontejnerovou lodí. A to přesto, že Chile je více než dvojnásobně dál než Mexiko.

Nejen vzdálenost, ale i palivo

Uhlíkové stopě dováženého ovoce se věnuje řada odborníků na ekologii i v Česku. Například experti z Greenpeace upozorňují na negativní externality dopravy na velké vzdálenosti dlouhodobě.

Externalitou se v ekonomii rozumí označení pro aktivitu, kterou firmy způsobují nedobrovolné náklady nebo zisky jiným subjektům bez kompenzace prostřednictvím trhu. Jde tedy hlavně o vypouštění CO2 do atmosféry, za které dopravci nijak neplatí, přestože poškozuje všechny.

Experti však upozorňují, že na tuto externalitu mají paradoxně vliv i ceny spotřebovaného paliva, potřebného pro dovoz zboží. Ať už letecké či lodní palivo, obojí má totiž výjimku ze zdanění.

"To je z našeho pohledu třeba napravit a odsouhlasit změnu evropských daňových pravidel. To je načrtnuto i v plánu EGD (European Green Deal, pozn. red.)," říká pro Aktuálně.cz Jan Freindinger, mluvčí Greenpeace.

Pokud pěstování ovoce ohrožuje pralesy či ničí jiné cenné ekosystémy, podle Greenpeace by dovoz těchto produktů v Evropské unii měl být kompletně zakázán. "Nejvíce se týká sóji, palmového oleje, ale i třeba kakaa či kaučuku, ne tolik ovoce," dodává Freindinger. V neposlední řadě usiluje o to, aby každý produkt obsahoval značení o jeho uhlíkové stopě.

Foto: Aktuálně.cz

Domácí ovoce není zárukou kvality

Environmentalisté z Greenpeace a Hnutí Duha se shodují na tom, že místo zahraničního dovozu by zákazníci měli podpořit především produkty vypěstované od lokálních zemědělců. Ti si navíc mohou zažádat o evropské dotace. "Místně pěstované potraviny již Evropská unie podporuje - a to štědrými příspěvky v rámci Společné zemědělské politiky," říká pro Aktuálně.cz Jan Skalík z Hnutí Duha

Ovoce vypěstované v tuzemských podmínkách ale nemusí být hned zárukou šetrnosti k planetě. Důležité je také, nakolik se zemědělec stará o svou půdu, krajinu a kvalitu či zdraví potravin. Podle Hnutí Duha se to však velmi málo zohledňuje a příspěvek od EU tak může dostat každý zemědělec, bez ohledu na kvalitu svých produktů. "Půda se rychle ničí a vyčerpává a je proto nezbytné, aby v nyní nastavených pravidlech tyto příspěvky zohlednily především kvalitu přírody a naše zdraví," uvádí Skalík.

Do Česka se podle dat Českého statistického úřadu dováží ovoce ze 127 zemí. Nejvíce sem míří ze Španělska (123 milionů kg ročně) a Německa (79 milionů kg), dále pak z Itálie, Polska nebo Belgie. Ze zemí mimo EU jde o Turecko, Kolumbii nebo Kostariku. Nejvzdálenějším místem pro dovoz je Nový Zéland, odkud se vozí ročně přes 310 tisíc kg jablek, hrušek nebo citrusů.

Foto: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 7 minutami

Prezident Čadu Idris Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idris Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy