Zdravotnické firmy zkouší nový byznys. Přišly na způsob, jak poskytnout zdravotní péči i jinak než návštěvou praktického či odborného lékaře. Distanční medicína se snaží přesunout ordinace na webové portály, které poskytují lékařské poradenství.
Pacientovi služba umožňuje konzultovat s lékařem svůj zdravotní problém diskrétně z domova. Potřebuje k tomu pouze mobil nebo počítač a připojení k internetu. Právě zlepšení dostupnosti péče pro například nepohyblivé pacienty je jednou z důležitých výhod služby.
"Bez návštěvy ordinace, pouze pomocí vzdálené komunikace, je možné vyřešit zhruba 60 procent potíží," tvrdí například Virtuální klinika EUC. Denně v ní takto lékaři poskytnou údajně až 300 konzultací.
Vzhledem k pandemii byla zdravotní péče na dálku pro řadu lidí praktickou možností. Epidemiologové totiž varovali, že obzvláště lidé s oslabenou imunitou a senioři by se neměli vycházením z domu zbytečně vystavovat riziku nákazy.
Lékaři přes videochat
Postup vyšetření na dálku je přitom prostý. Po vyplnění dotazníku - podobně jak je tomu v ambulanci při každé návštěvě - vyhodnotí lékař příznaky, spojí se s pacientem prostřednictvím chatu nebo videochatu a navrhne vhodný léčebný plán.
V případě zjištění, že zdravotní stav pacienta vyžaduje osobní návštěvu u lékaře, je pacient objednán k dalšímu vyšetření. Firmy umožňují také třeba založení zdravotní dokumentace, vystavení e-receptu, žádanky nebo e-neschopenky.
Mimořádná koronavirová opatření však řadě lidí zkomplikovala také přístup ke specialistům, jako jsou třeba kardiologové. Na to reagovalo například Mezinárodní centrum pro telemedicínu (MCT), které poskytlo možnost vzdáleného sledování EKG přes internet. Přístroj pro toto vyšetření dorazí poštou domů, klient si ho sám podle videonávodu nasadí a data se odesílají přes mobilní telefon.
Po dobu nouzového stavu centrum také spustilo on-line kardiologickou poradnu. Na tu se zdarma mohl obrátit kdokoli, kdo pociťuje neakutní srdeční potíže. Odpovědi na dotazy se obvykle objevily do 24 hodin.
"Typickým dotazem, který v kardioporadně řešíme, je náhlé mírné subjektivní zhoršení zdravotního stavu člověka, který již má diagnostikovaný kardiologický problém. Obvykle probereme aktuální zdravotní obtíže a seznam užívaných léků," vysvětluje Veronika Bulková z MDT.
Služby on-line kliniky nabízí také společnost CertiCon. Jejich aplikace by měla usnadnit práci hlavně vytíženým lékařům. Dokáže snadno sesbírat informace a vytřídit je podle závažnosti příznaků. Systém tak dokáže upozornit na pacienta, který má závažnější průběh nemoci, a lékař by se mu proto měl přednostně věnovat.
"Řešení nabízí možnost sdílet důležitá data, plánovat kontroly, on-line komunikaci mezi lékařem a pacientem. Nedílnou součástí je získání strukturované informace od pacienta prostřednictvím elektronických dotazníků," vysvětluje obchodní ředitel CertiCon Vladimír Mařík mladší.
Pomoc s koronavirem
Aplikace od CertiConu dokáže pomoci i s podezřením na koronavirus. Vzhledem k přetíženosti hygienických stanic a odběrných míst tak lze podle firmy odbavit větší množství pacientů a primárně nezatížit zdravotnická zařízení nebo krizové linky.
"Pacientovi budou poskytnuty informace, následně uvede svůj stav, lokaci pro přiřazení pod příslušnou hygienickou stanici a případně další potřebné informace," upřesňuje Mařík ml. s tím, že by tyto údaje pak převzal pracovník hygienické stanice.
Zdravotní péče na dálku přitom není novinkou, v Česku funguje již několik let. Lékařské konzultace po internetu již od roku 2016 nabízí projekt U Lékaře.cz. Průkopníkem trendu on-line kliniky je jeho zakladatel, chirurg Tomáš Šebek.
Lidé si jakoukoliv elektronickou konzultaci většinou hradí sami. Například U Lékaře.cz zaplatí od 99 do 199 korun podle toho, jak rychle požadují odpověď. Vzhledem k nouzovému stavu ale začala nabízet konzultaci zdarma těm pacientům, kteří vykazují příznaky nakažení koronavirem.
"My jsme to spíše pojali jako společenskou odpovědnost. Proto ta poradna, která je zaměřená na koronavirus, je bezplatná, abychom poskytli radu komukoliv, bude-li to potřebovat. A možná v této době elektronizace medicíny a distanční přístup k lékaři mohou být lékem na případné události, jako jsou třeba tyto," uvedl Tomáš Šebek pro DVTV.
Proplacení v plné výši
Poskytování zdravotní péče distanční formou podporuje i stát, tedy ministerstvo zdravotnictví. Například telefonickou konzultaci považuje v souvislosti s aktuálním děním za vhodné. "Resort zdravotnictví podporuje digitalizaci zdravotnictví, a to bez ohledu na nynější situaci," uvedla jen nekonkrétně mluvčí ministerstva Klára Doláková.
Konzultace s lékařem on-line ovšem nemusí být pro pacienta vždy placená - některé zdravotní pojišťovny ji hradí. Například pro pojištěnce Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) je služba U Lékaře.cz nebo vyhodnocení záznamu EKG na dálku od MDT zdarma.
OZP má také vlastní poradnu, která funguje ve všech specializacích. "V naší aplikaci Vitakarta napíšete svůj dotaz a do šesti hodin vám odpoví praktický lékař a do dvou dnů specialista. Písemnou část pro nás zajišťuje U Lékaře.cz, tu telefonickou si provozujeme sami," vysvětluje tiskový mluvčí OZP Jiří Sochor.
Bezplatnou konzultační službu má také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, a to konkrétně Lékař na telefonu. Zároveň poskytuje podporu na péči od Virtuální kliniky. Po dobu trvání nouzového stavu proplácela služby plně z veřejného zdravotního pojištění. To znamená, že pacient nedoplácel vůbec nic a služba byla zcela zdarma.
"I když se jedná z hlediska úhrad prozatím o přechodné řešení, které souvisí s epidemiologickou situací, vnímáme to i jako příležitost vyzkoušet reakce klientů na vzdálenou formu poskytovaných zdravotních služeb," uvádí generální ředitel pojišťovny David Kostka.
Není to plná náhrada
Odborníci nicméně varují, že dálková péče plně nenahrazuje stávající zdravotnické služby.
Možnost vykazovat zástupně elektronickou konzultaci je například podle Všeobecné zdravotnické pojišťovny (VZP) spíše dočasným řešením. "Cílem není vytvořit substituci za telefonickou konzultaci, ale za klinické vyšetření specialistou, který nemůže z důvodu karantény nebo nedostatku ochranných pomůcek standardně ordinovat a je schopen nahlédnout do dokumentace pacienta," říká tiskový mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.
VZP zároveň není provozovatelem žádné podobné "virtuální kliniky" ani dálkovou péči neproplácí. "Tyto služby rozhodně nesplňují kritéria úhrady podle zákona č. 48/97, a proto je nelze hradit," odůvodňuje pro Aktuálně.cz Sršeň.
Nevidíš, nediagnostikuj
Česká lékařská komora zase dlouhodobě upozorňuje, že tato služba nemá suplovat lékařskou péči. "Pokud pacienta nevidíš, nikdy u něj nemůžeš stanovovat diagnózu na dálku. Nikdy mu nesmíš předepisovat žádné léky, koleduješ si tak o poškození jeho zdraví," vysvětlil v minulosti pro Aktuálně.cz šéf komory Kubek.
To připouští i chirurg Tomáš Šebek, zakladatel služby U Lékaře.cz. "Pouze se snažíme lékařskou službu tímto způsobem zefektivňovat. Lidé se často jen chtějí zeptat na názor odborníka a takto ho mohou rychle získat," tvrdí Šebek.
S dálkovou medicínou má mnohaletou zkušenost třeba Švédsko, kde je uznána za plnohodnotnou lékařskou péči a každoročně navyšuje počty vyšetření. Dalším lídrem v této oblasti je v Evropě Švýcarsko, kde se díky distanční zdravotní péči odbaví více než sedm procent všech lékařských vyšetření.
